Ke kniham Austenove mam vicemene neutralni vztah, dve jsem cetl (Rozum..,Pride..), celkem prijemne se to vleklo, nicmene v obou knihach jsem do znacne miry postradal muzsky svet, resp. byl redukovan na jakesi nezbytne minimum. Vytknul bych jeste dalsi veci, tohle je ale zasadni. Jen horko tezko si vzpominam na nejaky rozhovor dvou chlapu v nepritomnosti zeny. Chapu, ze tenhle problem vyplyva z doby, v ktere JA zila, ale co ja s tim, ze.....? :-)
A ta smrtici robinsonska otazka..... To je asi neresitelny problem, ale asi by to melo byt neco, co clovek muze cist porad dokola a stale nachazi neco noveho: Odysseus, Hledani ztraceneho casu, Sto roku samoty nebo treba Mestecko u vody. Nebo neco od Woolfove. Hlavne aby cloveka nenicili boure a byl dostatek pivka, kremu na opalovani a doufejme, ze snorchl a nejaka ta laguna by taky byly k mani. |