Pete Townshend / Ronnie Lane - Rough Mix
Rockové album bez syntezátorových příkras, které (Townshendova část) celkem dobře sedí k The Who By Numbers. Hodně zajímaví hosté - mj. Charlie Watts, Eric Clapton, Mel Collins, Boz Burrell. A Bundrickovy pěkné hammondy, které na deskách The Who moc nenajdeme. Nemůžu se rozmyslet, jestli ta spolupráce s Lanem přinesla něco zásadního, nebo jestli to spíš působí jako dvě samostatná poloalba splácnutá dohromady.
Společně napsali jenom titulní instrumentálku Rough Mix, kde hraje Clapton a která je docela zábavná. Potom mají duet v Heart to Hang Onto, jednoznačně nejlepší Townshendově písni na albu. Vynikající věc s podmanivým Fender pianem, silnou melodií zpěvu a vstupy elektrické kytary. Pak možná ještě společně zpívají předělávku Till All The Rivers Run Dry, která v roce 1976 v podání autora byla na špičce americké country hitparády a nebaví mě.
Ostatní Townshendovy skladby jsou spíš průměrné a asi není škoda, že skončily tady a ne na deskách The Who. My Baby Gives It Away ani Keep Me Turning nejsou špatné. Misunderstood zní jako Ozark Mountain Daredevils. Zajímavý nápad je Street In The City kombinující akustickou kytaru a dramatické smyčce. Docela se mi to líbí, ale když to poslouchám, tak si říkám, že je dobře, že na Tommyho ten orchestr nedali. Pěkný je instrumentální bonus Good Question, který mi připadá zajímavější než jiná instrumentálka Rough Mix, která se na album dostala.
Věci Ronnieho Lanea jsou jiné, hehe. Jednoznačně nejlepší je April Fool, kde se mi líbí ty rytmické kytary, Claptonovy vyhrávky a kontrabas. Ta se opravdu povedla. Folk-rock mám rád, ale zrovna Nowhere To Run a utahaná Annie podle mě nejsou úplně výstavní kousky. Živější boogie Catmelody mě nenadchlo. V bonusech je ještě generický recyklát Only You. Silly Little Man docela ujde.
Taková divná směska. Rough Mix jako název alba docela sedí. Dvě věci jsou hodně povedené, další dvě až tři ujdou, ale zbytek mě moc nebaví.
2/5 |