Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Náš Lopuch Vám
vytře zrak

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Hudební klub [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Hudba) moderuje postKF.
Archiv
V tomhle klubu si budeme povídat o působení hudby na nás, běžný lid. Už víme, že třeba zdejší šéfmoderátor Kill File za sebou tahal kačera za zvuků dílek hitmakera nadpozemských rozměrů - dj Boba...... a že druhej moderátor Macca má potřebu při potřebě si zpívat Waterfalls.....
Ale tím naše šťourání se ve všem, co jste asi v souvislosti s hudbou nikdy nechtěli vědět, zdaleka nekončí.

Máme tu totiž nové téma :
Co soudíte o žánrových mixech? Které žánrové mixy můžete a které ne?
Nezapomeňte navštívít sesterský klub, kde na svou kůži můžete zakusit, zač je toho loket, být hudebnim kritikem

Průvodce kategorií Hudba na Lopuchu
  • BigHair, Lipstick & Leather - Klub zaměřený na rockovou scénu 80. a začátku 90. let [moderuje Bruno Ferrari]
  • Frank Zappa - Klub specializovaný na tvorbu tohoto geniálního hudebníka [moderuje filipes]
  • Genesis - Art rock ve své špičkové podobě [moderuje Vaklaf]
  • Jethro Tull - Diskuse o rockové legendě [moderuje Guitarist]
  • Led Zeppelin - Klub věnovaný jedné z nejdůležitějších rockových kapel všech dob [moderuje saybye]
  • Rock, metal i jiné - O všem co se šustne v showbusinesu [moderují cannedStars, Bruno Ferrari, Macca]
  • Rock, metal i jiné - kvíz - Uhodněte hudební ukázku... Aneb "Brusírna sebevědomí" [moderují cannedStars, Bruno Ferrari]
  • Rock východního bloku - Vesjolie rybjata strike back! [moderují Antekirt, nash]
  • The Beatles - Ringo, Džórž, Pól, Džón, ja si říkal co to s tebou je! [moderují Macca, doc]
  • The Doors - Asi měl zase ňáký vokno... [moderují Tequille, Malrankwi]
  • Folk & Country - folk & country... [moderuje Viky]
  • Cover verze - Vše kolem přejatých skladeb, standardů a starých fláků. [moderuje Krteček]

  • Zálohy
      Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
    autor: 
    text: 
    vyplnit a 
    Help

    Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

    [ 2953 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
    antony Antony ve věku hudby 2.4.2019 23:40  17295
    Posluchačská zpráva o hudbě roku 2018 - DOKONČENÍ
    YUKA & CHRONOSHIP -18- Ship [▪DR9▪] *****
    Tak dlouho mě ta deska nechtěla k sobě pustit, až je z toho BOMBA roku 2018. Japonsko-anglicky zpívaná BOMBA, ehm. Čím to je? Elegantním spojením silných melodií a rafinovaných harmonií s mnohovrstevnou klávesovou strukturou, při zachování posluchačské srozumitelnosti a neodlidštěnosti. Kompozice mají mnoho detailů, kterými se zaháknou do hlavy a po překonání počátečního odporu člověka úplně uchvátí. Neobyčejné dílo. Vyžaduje trpělivost, ovšem umí odměňovat. Co hrají? Neoprog se silným sedmdesátkovým feelingem, ohromujícím způsobem složený a zahraný.



    SLABOTY až PAMĚTIHODNÉ HNUSY 2018
    Tohle se nepovedlo. Něco je extrémně špatné, něco jen těžce přeceňované:

    ALL TRAPS ON EARTH -18- A Drop Of Light DR11
    Z velké části vnější okázalost a manýra, které na lep nesednu. Pár motivů natažených v tenké vrstvě na co nejdelší plochu. Chybí barevnost, strukturovanost, gradace. Ploché kompozice složené z několika umělých komponent, naskládaných celou na plochu alba. Prázdné a nudné dílo v efektním zvukovém obalu. Ale i ten obal je okoukaný, jen nově přeleštěný, takže ztratil i historickou hodnotu. Hudebně odcizené, s chladnou rutinou. Nezábavné, místy až otravné, kvůli absenci jediného zaznamenání hodného momentu. Co mělo být kořením, pokusili se naservírovat jako hlavní chod. Nepoživatelné. Zbytečný produkt nesoucí se v jedné monotónině. Chvilku jsem uvažoval, že si to nechám ze studijních důvodů, protože takový parádemarš hudební pustoty se hned tak nevidí. Ale ne, ani za to mi to nestojí.

    ALLOMERUS -18- I Have A Secret DR10
    Vloni album za 4*. Letos? Amatérská kulhavá instrumentální bezradná muzika, hraná z části na midi rejstříky z hracích automatů, z části na automatického bubeníka s papundeklovým zvukem. Tohle je i jako demo nepodařené, pro normální poslech zcela nevhodné. Exemplární propadák.

    BANKS Tony -18- Five DR11
    Hudební břečka.

    ELLESMERE -18- Ellesmere II - From Sea and Beyond
    Druhořadý neoprog z Itálie. Unavený a únavný. Roztahané plochy, bezvýrazná muzika, triviální melodie, chudé nápady. Fakt slabota. Unylé klávesy, unylé kytary, unylý zpěv, kaše bez chuti.

    FU MANCHU -18- Clone Of The Universe DR6
    Zakladatelé stoneru. Zbytečné poslouchat, jen to řeže uši.

    GILLAN Ian & The JAVELINS -18- Ian Gillan & The Javelins DR8
    Gillan se pustil do Vaudeville, ale nezní to moc věrohodně. Toporné, vypelichané. Zcela zbytečný počin, nechtěná groteska.

    GRETA VAN FLEET -18- Anthem Of The Peaceful Army DR6
    Prej LED ZEPPELIN retro. Nevím teda nic o tom, že by starý kapely někomu řezaly uši zprasenou dynamikou. Tohle je anti retro, typický trendy shit. Pokračovatelé LZ? Leda tak pro polohluchýho Neználka. Pimprlová taškařice loutek navlečených do kostýmů a přihlouple parodujících jednu z nejlepších kapel historie, nic víc. Prachobyčejný kýč, na který spousta lidí naletělo.
    GRETA VAN FLEET -18- Anthem Of The Peaceful Army (LPrip) DR12
    První skladba je skvělá. Pak je to prudký propad, a až na výjimky opičí bída. Korunovaná podělaným zvukem, nebýt vinyl ripu, nelze vůbec poslouchat. Tři čtvrtiny desky naplnili hloupou pózou, trapné retro z comixu, co si jen na něco komediantsky hraje. Retroslátanin vzniká hodně, tahle mezi těch pár dobrých nepatří. Naopak, jde o ukázku, jak se to dělá špatně. Mediální úspěch na tom nic nemění. Populární cvičené opičky. Vřešťan místo zpěváka, hnus.

    HAKEN -18- Vector DR6
    Kdysi invenční kapela, dnes jen neposlouchatelný trendy maglajz. Otřesně deformovaný zvuk nedovolí poslechnout hudbu, je-li tam vůbec jaká. Písek a dehet. Poslechnuto s utrpením, fakt nebetyčná srágora.

    JARRÉ -18- Equinoxe Infinity
    Taky způsob. Zrecyklovat známé motivy, rozmixovat a zředit neutrální kaší, aby toho bylo víc. Co dříve znělo vesele a jiskřivě, je tady přitlumené blikání na dně huspeniny. Ze třicetiminutové hudební esence se upekla osmdesátiminutová nepoživatelná placka. Skončils Žán.

    HACKETT John -18- Beyond the Stars DR10
    Brácha teho druhýho Heketa. Amatérské, uondané, špatný zpěv, mělké. Katastrofa.

    KOLYADIN Gleb -18- Gleb Kolyadin DR11
    Uklinkaná nuda. Hogarth tomu taky nepřidal. Chcípák ke chcípákovi sedá…

    LUNATIC SOUL -18- Under The Fragmented Sky
    Loňský počin nezopakovali, co se kvality týče. Víc se kňourá, naprázdno opakují elektronické unylé motivy v přichcíplé poloze. Smůla, vyhodit.

    MASTERS HAMMER -18- Fascinator DR6
    Z prdele zvuk, muzika jejich standard

    McCARTNEY Paul -18- Egypt Station 18
    Sér Pól Mék se móc sék. Skuhrá jak stoletá mumie, hudba sotva průměr, salonní senilní sentiment. Opakuje se. A zvuk tak podělaný, že i KSL edice chrchlá. O rok starší P.SIMON působí daleko mladistvěji.

    NIGHT FLIGHT ORCHESTRA, The -18- Sometimes The World Ain't Enough
    Ukřičená primitivní dupárna. Prvoplánově lacině atraktivní, nejpozději od třetího songu děsivě otravná. Nátlakový refrénový poprock do rádia. Hrčivý kolovrátek.

    NOT A GOOD SIGN -18- Icebound DR7
    Italská kapela, která pobrala kde co. Členové prošli YUGEN a čerpají zřetelně z ÄNGLAGÅRD a ANEKDOTEN. Na ploše alba je rovnoměrně nanesen post rock, ambient, neo prog, rozmíchán a dochucen. Občas se vynořují skvělá témata, jindy je až otravný. Rozmanitost až zmatenost, nezakořeněnost. Zní to jako djentové instrumentálky (skoro) utopené v elektronickém oparu alternativně ambientních příchutí. Slyšeno po tisící prvé. Charisma plastového pytlíku. Placka.

    GEE Peter -18- The Bible DR9
    Zbytky upatlaného lízátka posypaného cukrkandlem, aneb agitka spánembohem. To, co znepříjemňovalo poslech některých desek PENDR(ek)AGON, zde zcela bezuzdě vybublalo na povrch. Blábolus maximus. Hudební břečka a snůška klišé, uslintaný žvást.

    PRESTO BALLET -18- The Days Between DR5
    Nepříjemně pumpující, zkreslený a deformovaný zvuk asi skrývá nějakou muziku. Ovšem ta je slisovaná v monolitickou hroudu, na které si poškozovat svůj sluch nehodlám.

    RIOT -18- Armor Of Light DR5
    Kdysi dobrá kapela a její současný fujtajbl. Jen pro hlušce.

    RIVERSIDE -18- Wasteland DR9 ***
    Dobře udělané řemeslo, nic víc. Opětovné snížení laťky se projevuje mělkou muzikou se schematickými hudebními motivy. Triviální melodie a motivy se jednak nerozvíjejí, jen opakují, jednak byly už dávno slyšeny jinde. Nepříliš přitažlivé, nudný a sterilní průměr. Hudba přesně odpovídá názvu alba, což je nechtěná alegorie. Obecně průměrné, na jejich standard slabé.

    ROSS The BOSS -18- By Blood Sworn DR6
    Z Bossových dříve působivých skladeb se dnes stala zaměnitelná huspenina mající konzistenci i zvuk kydaného trendy power metal hnoje. Hnus. Hudebně je to pitvorná kopírka MANOWAR, bez jejich charismatu. Převeliké zklamání. Obstaral jsem si verzi s lepší dynamikou, ale tam ta hudební bezmoc vyniká ještě více. Už chápu proč někteří hudebníci ničí své nahrávky zpraseným zvukem. Zjevně se jim lépe tím drtivým soundem zakrývá hudební bída.

    SANGUINE HUM -18- Now We Have Power
    Koncentrace trendových deformit muziky zde nabývá vrcholných hodnot. Nějaká charakteristika: Zcela odlidštěná vyprázdněná směsice zvuků vydávající se za hudbu doplněná chcíplým kňouráním vydávaným za zpěv. Rutinní trendy v zaměnitelné ploché produkci, jako dnes 99 ze sta vydávaných titulů.
    Je tam tolik umění, ducha a nápaditosti, asi jako v bublinkové fólii. A jako tento bublinkový obalový materiál může i toto album nepochybně v některých jedincích vyvolávat stav maximální extáze, když si práskají jednu bublinu za druhou. Mně ale jedna stejně ukňouraná a unylá skladba za druhou nepřipadá vůbec lákavá, natož aby vzbuzovala radost z hudebního zážitku. Jediný okamžik odlehčení nastane, když zvukový produkt v polovině stopáže vypínám, neboť do konce to nedám. Takovou otrlostí nejsem vybaven. Oni možná mají Power, mně však došla pára.
    Jelikož po půlhodině utrpení jsem zralý na umělé dýchání, pouštím namátkově rychle nějakou normální muziku. Je to první skladba z A, které považuji za to studenější a nejméně přítulné od JETHRO TULL. Nikdy mi Crossfire neznělo živěji, než teď. Během prvních patnácti sekund se zde hudebně odehraje více radosti, než za celou předchozí půlhodinovou esenci utrpení. Sladké A...
    Sračka roku nr.1.

    SEA WITHIN, The -18- The Sea Within DR8
    Studený a nevlídný derivát PoS, Woldemorta a ANATHEMA. Šablonovitá muzika s několika dobrými momenty. Obtížně poslouchatelné, neboť požitek je zakonzervován. Dlouhé až otravné. Ponechat jen ke studijním účelům (Edit - tak nakonec ani k nim), jak udělat muziku bez života Kňourající póza.

    SKOLNICK Alex TRIO -18- Conundrum DR8
    Metalový kytarista hraje jazz, aneb naučili slona tančit balet. Jako cirkusové číslo dobré, jako seriózní umělecký zážitek bych raději opravdový balet. Je to celé metalově těžkoprdelaté, a to mi k takové muzice vůbec nesedí. Ne-e.

    SUBSIGNAL -18- La Muerta DR5
    Pop prog, s naprosto ubíjejícím zvukem. Neposlouchatelná placka. Nevím, komu tím lezou do zadku, z mobilu tuto muziku nikdo pouštět nebude, tam kralují jiné styly. A z beden to jen sype písek a kydá hnůj… Hlavobol do minuty. Jen pro hluchoně.

    TABOR, Ty -18- Alien Beans DR9
    Výborná kytara. Nezáživný zpěv, nenápadité kompozice. Index otravnosti velmi vysoký, album se nedá od půlky vydržet.

    VOIVOD -18- The Wake DR5
    Ohavný zvuk, trendy komprimovaná placka bez rozlišení a detailů. Pro poslech je to horší než War & Pain. Zůstal jen "Pain". Pokud nátlakovou vlnou zvukového maglajzu proniknu, tak během těch pár okamžiků, než se mi zablokují uši, lze postřehnout pár fragmentů hudby. To je na nic. Zcela zbytečné album, co se veze v lavině stejně znějící současné metalové produkce. Zaměnitelné s jakýmkoli jiným bezduchým rutinním produktem. Demence v přímém přenosu © suchos. Sračka roku nr.2.
    antony Antony ve věku hudby 2.4.2019 23:39  17294
    Posluchačská zpráva o hudbě roku 2018 - KOMPLETNÍ
    Po celoročním naposlouchávání a několikaměsíčním sepisování uvádím žebříčky NEJ muziky za rok 2018. Celkem prošlo pečlivým a většinou mnohonásobným poslechem 728 titulů.

    Co je na tom celém hledačském procesu nejtěžší? Nikoli ta jeho zdlouhavost, olbřímí objem, spousta odpadu. Nejvíc mě zdržuje jedna věc. Když si nějaký titul oblíbím a udělám objev je konec. Nalezenou BOMBU si pak pouštím pořád dokola třeba několik dní. Doslova ji fetuju, ztrácím pojem o čase a dalších povinnostech. Tím vzniká prodlení, ale prostě jinak to nejde. To je ten jediný důvod proč celou tu štrapáci dělám. Abych si pak ty nalezené špeky řádně užil, ano.

    Hlad po objevech, to je velká síla. Ta hnala blázny průsmykem na Aljašku, aby tam povětšinou bídně zhynuli. Bez kusu šílenství by nebylo objevů.

    Abych to krátce shrnul – urodilo se v tom roce přemnoho muziky, v předkrmu jsem emotivně popsal jaké. Zde se snažím představit ty nejlepší špeky, kterými rok 2018 oplýval, aby si ctěný posluchač ušetřil martýrium hledání. Libovolný titul z kategorie 4* a 5* řadím na úroveň klasik z let 70., stejně tak i individuální muzikantů a zpěváků. Prostě jsou to ta alba, po kterých mohu s naprostou jistotou hudebního zážitku sáhnout.

    V jednotlivých hudebních kategoriích představím alba za 4*, což jsou tituly, kterým k absolutní BOMBĚ chybí jen krůček. Osobní poznámka – dobré polovině z nich, bych tu pětku klidně napálil, ale to by se mi TOP strašně rozrostl, tak jsem nasadil přísný filtr. Jó, přísnost a disciplína, to muší bejt… Doplním v rámci kategorie pár zajímavostmi za 3*, neboť i to jsou dobrá alba. Edit – nedoplním, protože i bez nich je toho až dost. Na konec bude představen TOP, tedy tituly za 5*, nekompromisní BOMBY ze všech hudebních kategorií současně. Jako chuťovku pak přidám významné srágory roku 2018.

    Ještě malý komentář k DR. Číslo napoví, jak moc je nahrávka zvukově zpresovaná. Někdy to vadí hodně, někdy skoro vůbec. Zásada – nebrat nic za DR6 a míň, se velmi osvědčuje. Je to sebezáchovné. Těch pár šestek, co sem proniklo, to dokázalo díky mimořádné hudební kvalitě. Ale stejně - au.

    Tož, jdeme na to.


    ART/PROG/NEO-PROG ROCK, ale POZOR i s velkými přesahy jinam
    Moje královská kategorie :).

    ANUBIS -18- Different Stories [▪DR11▪] ****
    Stejně jako loni, skoro 5*. Neoprog z Austrálie, jejich páté album. Hladce klouzající melodická hudba s mnoha dramatickými vrstvami skrytými pod povrchem, ale velmi zřetelně vibrujícími v každém tónu. Nikdy nesklouzávají k prázdné lacinosti a podbízivosti, jako část jejich kolegů (GALAHAD 2018, BELIEVE 2018, SUNCHILD 2018 atd.). Jeden z nejpůsobivějších neoprogů třetího milénia, co znám, tvořící ve spolehlivé a vyrovnané kvalitě.

    AQUEOUS -18- Color Wheel [▪DR8▪] ****
    Buffalo, New York. Je to tak napůl prog rock a napůl odlehčeně hravý funky groove rock až do jazzu. Přirozený a v pohodě, přitom jiskrný, to je dnes málo slýchané. Dechová sekce je vynikající! Občas legrační prvky, co plynou buď z jistého amatérismu, nebo je to schválně. Každopádně osvěžující dílko.

    ARGOS -18- Unidentified Dying Objects [▪DR9▪] ****
    Veselý Antony prog. Je tam všechno, špičkové muzikantské výkony, bezvadná produkce, skladby plné nápadů a emocionální dynamiky. Velmi pozitivní dílo, co není spoutané prog rockovými schématy. Přirozeně a spontánně plynoucí hudba.

    ASTRAL BAZAAR -18- Pictures Unrelated [▪DR8▪] ****
    Sextet z Finska. Hravý rockec s prog prvky. Připomínají některé svoje vzory kreativním avšak stále písničkovým přístupem, kde lze vysledovat tak rozdílné prvky, jako ECHOLYN, OVERHEAD, IQ, PHISH, GONG… Zcela postrádají schematičnost neo progu, neprodukují rozsáhlé instrumentální předváděčky, nuda se nekoná. Vrstvení nálad, melodií a zvukových linek vždy slouží písni a zážitku z ní. Suomi go!

    COLOURATURA -18- Unfamiliar Skies [▪DR9▪] ****
    5*? Virginia. Tagy z bandcamp: “experimental jazz fusion ambient art rock big band jazz pop progressive progressive rock pronk psychedelic punk rock rock in opposition trumpet Wheeling…“ A to přesně sedí. První poslech lepší průměr, pátý – skoro BOMBÁ!

    D PROJECT, The -18- Find Your Sun [▪DR11▪] ****
    Kanadský neobyčejný a hodně dramatický neoprog s několika kruciálními momenty. Drama ve smyslu divadelního dramatu, tak, tak. Saxofony! Vypjatost! Gradovaný zpěv! Kontrasty! Jde o pozitivní muziku, která vypráví heroické příběhy. Jiskrně, zábavně, chutně. Některé pasáže jsou hodně YESovské, v dobrém slova smyslu. Vůbec, Antoine Fafardovská basa je ozdobou celého alba. Jiné pasáže jsou zase rozmáchle instrumentálně výpravné, aniž by jakkoli nudily. Spoustu novinek 2018 od známějších a etablovanějších prog souborů tímto dílem strčili do kapsy, zaslouženě. Progové orgie, mňam.. 4,5*

    DILEMMA -18- Random Acts Of Liberation [▪DR9▪] ****
    Dvojka těchto Holanďanů vychází 23 let po debutu. Tehdy patřili mezi mnoho neoprogových souborů, co vydaly album na legendárních SI Music a zmizely. Debut byl excelentní, jeden z těch, na které se nezapomíná, navíc v té době se rodily vynikající kapely. Dvojka může na první poslech přijít komerčnější, a taky je. Kupodivu prvky pompéznější symfoničnosti vůbec neruší, naopak dodávají skladbám na jisté útulnosti. Současně zůstává zachován progresivní břit, který z jejich muziky dělá výrazný počin roku 2018. Opakované poslechy jsou nadmíru potěšující. Přílišná délka alba a pár hlušších míst jsou jediná mírná negativa. Jinak, vynikající album a radost, že tady jsou.

    ECHOES OF GIANTS -18- The Way To Us [▪DR9▪] ****
    Columbia v Missouri. Progrock, koncepční album. Téma? Život. Melodické, místy zasněné, nespěchající, zvukově i aranžérsky opulentní provedení. Pěkně si hrají s atmosférou. Trochu mi připomínají PENDRAGON 90. let, místy akustičtější tvář PINK FLOYD. Ta hudba je ohromně přitažlivá ve své přístupnosti, vlídnosti a současné neobyčejnosti. Nepřeplácanost, jak zvuková, tak kompoziční, to je další nezanedbatelný atribut. Krásně čitelné nástroje, hudba s prostorem pro myšlenky.

    ENCIRCLED -18- The Universal Mirth [▪DR7▪] ****
    Neo prog z UK. Klidnější zasněnější způsob provedení může evokovat takové spolky jako LANDS END nebo WISIBLE WIND. Výborný zpěv, a la IQ. Celkově velmi vyzrálé dílo, kompozice mají duši. Jejich 3. deska. Škoda placatějšího zvuku, ale nevadí tak moc. Dýchá z toho atmosféra starého anglického artrocku.

    FINALLY GEORGE -18- Life Is A Killer [▪DR8▪] ****
    Soukromý projekt jednoho session hudebníka z Hamburgu. Na bicí hraje Todd Sucherman z kapely STYX, plus spousta dalších hostů. Styl? Pop/prog rock. Citát autora: "‘I have always been inspired by progressive bands such as GENESIS, BLACKFIELD and SUPERTRAMP" Výsledek? Dokonalý. Kdybych neměl nerad slovo "geniální", napsal bych - geniální.

    FISH -18- A Parley With Angels (EP) [▪DR7▪] ****
    I když jde jen o přípravu na plnohodnotné CD 2019, je zde půl hodina nové muziky. Přinejmenším první dvě skladby přinášejí skvělou a osvěžující progresivitu, která dělá radost. Do té dlouhé kompozice se dostávám pomaleji. Ale i tak jde o více než slibný náznak.

    FRACTAL MIRROR -18- Close To Vapour [▪DR11▪] ****
    Civilně až ležérně provedený pop/prog rock od holandského seskupení, jejich 4. album. Vydatně instrumentálně i pěvecky hostuje a mix provádí Brett Kull z ECHOLYN. Klidná, čistá muzika, evokuje pojetí rocku v 90. létech. Citlivé aranže, nástrojová umírněnost, vytříbené provedení bez excesů, brilantní zvuk, krása. Písňové pojetí skladeb umožňuje vyznít melodiím a jemným finesám. Lze poslouchat opakovaně, několikrát po sobě, hluboký zážitek.

    HOVERCRAFT -18- Full Of Eels [▪DR13▪] ****
    Polský sólo projekt hudebníka z Katowic. Náladotvorná, artově rocková muzika s ambientními náladami, ale i hodně tvrdými polohami. Inspirováno různými filmy a je to v její výpravnosti znát. Velmi působivé. Od melodických Flojdin až po experimentální tvář Krimsnů.

    ID, The -18- IDO - Book 1 [▪DR9▪] ****
    Mezinárodní projekt několika multiinstrumentalistů, v němž se setkává devadesátkové pojetí neo-progrocku s novovlnnou estetikou. Lze tu vystopovat silné vlivy nejen IQ, JADIS, ale i třeba LANDS END. Zvukové plochy jsou decentně opatřené ozdobnou grafikou, střídmost i napětí jsou dvě vrstvy, v nichž se odehrává spousta dějů. Převelice interesantní soubor, vyzývá k pozornému poslechu a poskytuje mnoho rezonujících emocí.

    JUAN X KINGS -18- Dancing In Freefall [▪DR12▪] ****
    Španělský rock, až alternativní neo prog. Žádné banality, žádná klišé, žádné zběsilé postupy, které zahlcují spoustou nezpracovaných motivů, hlavně aby jich bylo hodně. Zde je vše promyšlené, promakané, střízlivé, přiměřené, přitom odvážné a odvázané. Talentu tuny, tak přirozeně podaného, až hrozí, že ho přehlídneš. TOHLE je moderní art rock! Trošku chybí nějaký kruciální moment, ale jinak paráda. 4,5*

    MALADY -18- Toinen Toista [▪DR11▪] ****
    Helsinki. Psychedelic art rock s nádherně využívanými retro postupy a nástroji, s mladistvou invencí a prokomponovaností. Přemítavé, mnohovrstevnatě strukturované a nezachytitelné skladby se zadumaně podkreslující basou. Zpěv ve finštině. Emocionálně koncentrovaný zážitek.

    METAPHOR -18- The Pearl [▪DR7▪] ****
    Po jedenácti letech pauzy vyšla čtvrtá řadovka této americké prog rockové skupiny. Táhlý symfo neoprog je dobře řemeslně zpracovaný. Na první poslech dost nuda, ale jako zarytý milovník neo progu jsem si tohle album nakonec oblíbil. Má hloubku, žádný slabý průměr... Je poklidnější a člověk se k němu musí proposlouchat, ta krása je skrytá pod povrchem. Škoda, že tam ruší zvuk, bicí s clippingem se k tomu fakt nehodí.

    MOURNING, The -18- Theosis (EP) [▪DR8▪] ****
    Tampa, Florida. Prog rock až metal. Melodie i nářez. Krátké EP nabízí všehochuť z celého hudebního spektra. Ale, na co sáhnou, to se jim daří dělat zajímavě. Od zadumanosti, po zběsilou zavilost. Moderní syntetika, i přírodní přítulnost let dávno minulých. Slibná kapelka.

    PHIDEAUX -18- We Only Have Eyes For You (EP) [▪DR9▪] ****
    Tohle EP předcházelo plnohodnotné CD z téhož roku. Po sedmi letech čekání tímto dali o sobě vědět, a je to dvacet tři minut skvělé muzičky. Co víc si přát?

    PHIDEAUX -18- Infernal (2CD) [▪DR8/9▪] ****
    Po sedmi létech přichází tento americký instrumentalista s dalším albem. Miluju jeho splývavé melodie a schopnost najít přirozenou harmonii v psychedelicko progrockové hudbě s prvky mírné avantgardy. To je opravdové umění. Nezklamal ani tentokrát. Silné melodie, působivý zpěv, sugestivně vyprávěný příběh. Skvělá práce. Málo chybí, aby deska byla v TOP 2018. Brání jí v tom jedna nepřeslechnutelná skutečnost. Na plochu dvojalba je zařazeno pár vycpávek, které jsou zbytečné. V kompaktní formě cca. 50 minut by to byla absolutní BOMBA. Takhle zředěné "jen" 4 a kousek *.

    PINEAPPLE THIEF, The -18- Dissolution [▪DR11▪] ****
    Krása v detailu. Klidný neoprog se spodními proudy. Jemně vyšívané a vykreslené rockové sdělení. Umělecký rock, rozechvělý až vibrující proudem ovládaných emocí. Hudební příběhy, co přinášejí zážitky. Velkolepé, skromné, nečekané.

    PINN DROPP -18- Perfectly Flawed [▪DR7▪] ****
    Poláci a jejich debut. Přemýšlivý a rozvážný neo prog, jako z 90. let. Občas se nebojí zhutnit zvuk, skladby jsou rozehrané v plochách, kde se dobře rozvíjejí motivy a atmosféra. Výborný zpěv, skvělá práce se strukturou, dokážou být působiví, přitom úsporní. Nepřeplácaná, přitom sofistikovaná muzika. Přesvědčivé a výpravné. Krása, krása, krása... 4,5*

    SOLAR PROJECT -18- Utopia [▪DR10▪] ****
    Vynikající a pestrý neo prog z Germánska ve stylu FLOWER KINGS s psychedelic space vlivy. Vysoká úroveň kompozic. Rozhazují hudební perly plnými hrstmi, je cítit, jak to srší v nezastavitelných proudech inspirací. Hammondy, ságo! Hrají už od roku 1988, tohle je jejich 11. album. Píšou o nich : "GREAT PRODUCTION AND GREAT MELODIES!" a nezbývá než souhlasit.

    STRANGEFISH -18- The Spotlight Effect [▪DR8▪] ****
    Veselý a radostný prog rock z UK. Absolutně se nezdržují nějakou artovou rozvláčností, sázejí na hravost, spontaneitu, lehkou dramatičnost, spád. Dlouhé kompozice umějí taky, jako správní Engláni. Hodně flojdovsky znějících fragmentů, hlavně v akustické kytaře, ale žádná kopírující opičárna. Vynikající zpěv, aranže, skladby jsou průzračné, nepřeplácané, netendenční, prostě parádní muzika. Malinkatý kousek chyběl do BOMBOvitosti. 4,45*

    TANGENT, The -18- Proxy [▪DR11▪] ****
    Album na víc poslechů, než se do něj aspoň pronikne. Největší překážkou je první 16 minutová kompozice, jeví se roztahaně akademická, Tillison zde působí unaveně, vždy ji musím nějak přečkat. Zhuštění by albu prospělo. Na dalších skladbách jsou orgie daleko živelnějších prvků, kde elektro jazz má své výrazné místo.. Přese všechny výtky je zde ale silný hudební materiál, jen vydržet a najít si ho. X-tá variace Tillisonovského jazzrocku má stále co nabídnout. Plochy, kde vystupují na povrch Po90D duše jsou jiskřivě zábavné, některé připomenou až Jarrého.

    TELEGRAPH -18- Mir [▪DR9▪] ****
    Izraelská skupina a jejich meditativní pojetí art rocku. Ve srovnání s vyprázdněnými LEBOWSKI jsou méně syntetičtí, a tím mému uchu poněkud bližší. Pěkný zpěv.

    TENDRIL -18- Quaternion [▪DR8▪] ****
    Alternativní art rock, Seattle. Stephanie Browning-ová je klasicky vzdělaná jazzová zpěvačka. Skladby pro toto album pro ni napsal kytarista Dean Jensen. Nesou se ve velmi odlehčeném a zamyšleném duchu, filigránsky a jemně propracované s velkým podílem klasického rocku a soulu, s decentně přidanými efekty. Naštěstí bez obvyklých nectností dámsky zpívané rockové muziky. 34 minut očistné hudby.

    TIGER MOTH TALES -18- Story Tellers Part Two [▪DR12▪] ****
    Stejná kvalita, jako vloni. Více hudebně rozmanité. Hudebně objevné skladby tu nejsou, zato precizně komponovaný a provedený neoprog s přesahy bez výjimky ano. A to je víc, než bývá zvykem. Anti trendy pohodová artová muzika, čistá radost. Kvalitou výrazně přesahuje letošní chválená neoprog alba, například skupin GALAHAD, RIVERSIDE, GLASS HAMMER, EVERSHIP, ARENA, atd..

    TUMBLETOWN -18- Never Too Late [▪DR9▪] ****
    Druhé album Holanďanů, co si prošli několika historickými prog rockovými soubory (SEVEN DAY HUNT, ANTARES, EGDON HEATH, SILHOUETTE). Je na nich fascinující pohoda a samozřejmost. Nic nikam netlačí, nepodbízejí, nejsou trapní, ani bombastičtí. Prostě normálně hrají promyšlené kompozice, vyhnuli se všem okázalostem, tím jsou na dlouhodobé užívání jako stvoření. Pozor, pořád je to "jen" progrock, a na první poslech vůbec nemusejí zaujmout. Normálnost je dnes vzácná, a je trošku těžké ji napoprvé pojmout.

    VERMILLION SKYE -18- Zebra Mentality [▪DR8▪] ****
    Jeden z nejhloupěji udělaných obalů, ještěže na ně nehrajeme. Muzika skvělá. Vkusný a odlehčený art rock a la KANSAS bez banalit i zbytečných složitostí. Fajn se poslouchá, je profesně zdatně provedený, nenudí, dovede pěkně kreslit i budovat hudební krajiny. Šesté album těchto Kanaďanů patří mezi to lepší, co se letos urodilo. Výborné klávesy i kytary, perfektní padnoucí zpěv. A hlavně - no trendy!


    TALOŠI
    Speciální kategorie pro moje milované Italy, neboť tento poloostrov mimořádných hudebních zážitků výlučnost zaslouží.

    ARMONITE -18- And The Stars Above [▪DR8▪] ****
    Skvělé RPI se sólovými housličkami a rafinovanými ethno prvky. Hravá, nabitá, eklektická muzička. Jemnějšímu ražení skladeb dodává pružnosti dynamická rytmická složka. Některé pasáže se dostávají od klasicko hudebních miniatur až k rockové avantgardě, což je vskutku žádoucí opepření.

    BACIO DELLA MEDUSA, Il -18- Seme [▪DR9▪] ****
    Potemnělý italský progrock v duchu nejlepší tradice vydavatelství Black Widow, ačkoli dávno přešli k AMS. Romantické pasáže ve skladbách se vzletným zpěvem jsou zakomponovány s harsh nářezovými a dlouhými instrumentálními. Jako vždy u Italů, emoce tryskají, to miluju. Saxofon!

    COSCIENZA DI ZENO, La -18- Una vita migliore [▪DR7▪] ****
    I přes dnešní unifikaci všeho se italská hudební produkce stále výrazně odlišuje od světové. A není to jen italštinou. Jistá barokní vzdušnost, až přírodní vyzývavost k tanci a reji, hřejivost a dovádivost, to prostě dnes nikdo jiný takhle nemá. Radostný zážitek, s hloubkou a rozmanitými chutěmi i s jistou rozervaností.

    DOTTRINA DEGLI OPPOSTI, La -18- Arrivederci Sogni [▪DR9▪] ****
    RPI z nejlepších. Sešli se tu hudebníci z LA CONSCIENZA DI ZENO a IL TEMPIO DELLE CLESSIDRE s vydatnou pomocí symfonických nástrojů, které plnohodnotně tvoří součást skladeb, nikoli křoví, jak tomu často bývá. Celkový dojem je jemný a velkolepý současně. Fantaskní melodie, tajemné nápěvy, artificiální instrumentální pasáže, úchvatná mixtura nálad a pocitů. Excelentní album, jako z jiného světa. I světla.

    FORZA ELETTROMOTRICE -18- Mutazione [▪DR7▪] ****
    Italský art rock v neotřelé formě. Než objemné progrockování se zde spíše předvádí hravá forma rocku s vlivy Canterbury, jazzu a avantgardy, současně ale popu i kantilény. Vynikající a nečekané překvapení. Zpěvákův neobyčejně tvárný hlas tomu kraluje. Čekal jsem disonantní experiment, a je to elixír radosti. Komu nevadí italština, zde může najít pramen živé vody.

    GOBLIN, Claudio SIMONETTIS -18- Dawn Of The Dead - Live Soundtrack Experience [▪DR9▪] ****
    Clauido se trhnul a natočil novou verzi soundtracku, co se v roce 78 jmenoval Zombi. Překvapivě, neubral tomu nic na působivosti, LPrip je poslouchatelný, CD ani slyšet nepotřebuju. Fajn muzička.

    HOMUNCULUS RES -18- Della stessa sostanza dei sogni [▪DR9▪] ****
    Převelice libé spojení RPI a Canterbury. Až na výjimky zpívané italsky, saxofonové jízdy, klavír, neotřelé rytmy, změny temp, vše v organickém celku s příchutí Apenin. Bohaté aranže, současně krásně přehledná, scéna ze které místy vytryskávají instrumentální solitérní celky. Ani stopa po trendech a podbízivosti. BOMBOmňamí.

    LAVIANTICA -18- The Experience [▪DR10▪] ****
    Italové z Říma. Kdyby to slovo nebylo tak zprofanované, napsal bych - excelentní. Artrockové instrumentálky, co jsou jako ze 70. let. A jsou krásné, čisté, střídmé.

    MOONGARDEN -18- Align Myself To The Universe [▪DR9▪] ****
    Mám tyto Italy dlouho rád, jejich diskografii jsem si postupně nakupoval, jak vycházela. Progrock s moderními prvky, co sahal do první ligy, ale těsně mu vždy kousek chyběl. Jejich letošní album na první poslech dost nuda. Nechápal jsem proč, všechno tam bylo. Kompoziční mistrovství, pestrost skladeb, skoro žádné vycpávky. Pak jsem je dal ještě dvakrát a dílo se projevilo v plné kráse, užívám si je. Dobře tam naroubovali ty metalové prvky, osvěžující, přitom ne banální. Hitovka Run dobře leze do uší i mysli.

    RANESTRANE -18- A Space Odyssey, Final Part - Starchild [▪DR9▪] ****
    Závěrečná část rozsáhlé kosmické epopeje na motivy 2001: A Space Odyssey. Vznešený symfo prog rock, krásný zpěv, klenuté aranže. Ale nepřeplácané, jak se v tomhle žánru často a rádo děje. Zde je vše tkáno velmi jemnou a průhlednou pavučinou, poslech povznáší. Nelze přeslechnout občasné flojdovské inspirace. Nádhera, nechat se touto muzikou opájet.

    SAINT JUST -18- Prog Explosion And Other Stories [▪DR8▪] ****
    Příběh kapely, která vydala v létech 72 a 73 artrocková alba okořeněná expresivním zpěvem Jenne Sorrenti a avantgardně folkově psychedelickými motivy, pokračoval roku 2011 albem Prog Explosion pod názvem SAINT JUST AGAIN. Bylo vydáno pár CD-R kopií pro novináře a ručně číslovaná LP edice. V roce 2018 už pod názvem SAINT JUST vychází konečně regulérní edice na CD pod hlavičkou Ma.Ra.Cash Records. Název je rozšířen na Prog Explosion And Other stories, což představuje 4 na začátek přidané skladby (nahrány ve druhé polovině 2017) v celkové délce 23 minut. Na osobitý styl hudebního projevu celého alba je třeba si chvíli zvykat, ale pak je zážitek parádní až masakrózní. Hůře přístupná hudba může evokovat spoustu excentrických originálů na pokraji hudebního spektra, počínaje CATAPILLA, přes COMUS, konče např. AREA..

    SAMURAI OF PROG, The -18- Archiviarum [▪DR9▪] ****
    Neoprog ve velmi vrcholné formě. Od maxima ho blokuje pouze nevyrovnaná úroveň skladeb, neboť se jedná o různě posbírané archiválie. Ale i tak, muzika vytříbená, pronikavá. A ta italština, mmmmm…



    RETRO ROCK ANEB BIGBÍT
    Atraktivní kategorie – retro všeho (rockového) druhu. Český výraz bigbít je výstižný. Možná se sem zatoulá pár kousků, co by patřily taky do stoneru, jenže vono se to prolíná…

    ABRAMIS BRAMA -18- Tusen År [▪DR7▪] ****
    Švédi, co hrají už od 97. Hráli mix různorodých rockových žánrů, dnes to na sedmém albu vykrystalizovalo do heavyrocku se zemitým feelingem začátku 70. let. Podávají to svojí tvorbou velmi přirozeně, čemuž napomáhá fakt, že zpívají švédsky. A rodná řeč, to je spád, plynulost a spontaneita, důležité aspekty poslechuhodné muziky. Společně s vysoce kvalitně provedenými skladbami to činí album vynikajícím zážitkem.

    BIRTH OF JOY -18- Hyper Focus [▪DR9▪] ****
    Holandsko, Utrecht. Zábavný kytarový rock se správnou porcí Hammondů. Briskní retro s občasnými erupcemi parádních nápadů. Pestrá kanonáda až ohňostroj. Hýří nápady, ale mají to pod kontrolou. Mazec! Hyper Focus, to sedí.

    CRYPT TRIP -18- Rootstock [▪DR8▪] ****
    Texas. Retro blues rock, stojící někde mezi COLOSSEUM a CREAM. Prvky rozevlátého jazzrocku nezakrývají hard rockovou zemitost. Dlouhé instrumentální pasáže, perfektně sednoucí zpěv připomíná N.Simpera. Vůbec, celkově lze přirovnat k DEEP PURPLE Mk.I.

    DEATH ALLEY -18- Superbia [▪DR10▪] ****
    Nizozemí. Trochu odlehčený a rozverný stoneroidní hard rock. Trochu MOTORHEAD, trochu heavy progressive, trochu proto metal. Našlápnutá a naostřená muzika s velice dobrým zvukem. Dravý zpěv, výborně vystavěné kompozice. Perfektní kytarová práce. Velmi zábavné.

    FREEKS, The -18- Crazy World [▪DR9▪] ****
    Skvělý nářezový heavy bigbít z Los Angeles. Prvky psychedelie, sevřené a zavilé skladby. Žádný art, ale v celkovém dojmu hodně vysoce umělecký zážitek. Doslova cákající energie, to se nedá udělat jen jako, to musíte opravdu mít. Vydávají u italských Heavy Psych Sounds Records, zajímavé.

    HAZY SEA -18- Cargo Incognito [▪DR9▪] ****
    Pulsující a jiskrný instrumentální rock z Řecka. Vynikající výkony všech hudebníků, našlápnutá muzika svádí k funky běsnění, přičemž vlivů je tam hromada. Country, psychedelie, big beat, blues, desert, a další si podávají ruce ve skočných skladbách. Moooc příjemné. i když beze zpěvu, vyprávějí nádherné příběhy..

    CHURCH OF THE COSMIC SKULL -18- Science Fiction [▪DR9▪] ****
    Po velmi nadějném debutu z roku 2016 pokračování ukázalo, že tito Angláni zvládají svůj retro bluesy/stoner s velkou grácií. Co skladba, to znamenitý kousek parádní rockové muziky, bez ohledu na to, z jakých ingrediencí jej zrovna sestavili. Písně nejsou jednotvárné, spoustu práce obstarávají sbory na pozadí psychedelických kláves a fuzzy kytar s řádně skalní rytmikou. Melodie, atmosféra, nostalgie, všudypřítomný sci-fi opar, to jsou atributy tohoto vyspělého díla. Skoro 5*.

    LARSON Craig -18- Said Levels [▪DR10▪] ****
    Odlehčený blues rock s příměsí country, southern music a pouštní ospalosti. Muzika, která se dá pouštět pořád dokola, a pořád nevíš, co je na ní tak fascinujícího. Ta retro obyčejnost?

    LOCKHEARTS, The -18- Americana Doom Fuzz [▪DR7▪] ****
    Dobrej název. Akorát že kapela není z Ameriky, ale z Austrálie, a v jejich muzice nenajdete ani doom, ani fuzz. Je to asi i dobře, protože takhle hrají old school hard rock, kdy lze slyšet psychedelické zeppelíny, jižanský šmrnc blues&country, šedesátkovou rockovou melodiku, s nepřeslechnutelnou inspirací hudebními postupy té doby. A pořádný flákanec vlastního talentu, invence, i průbojnosti, což je pro mne nejcennější zboží. Slyšet je tam možné všechno, AEROSMITH, BLACK CROWES, a další heavy melodiky.

    LT PAGE -18- Snapshots [▪DR7▪] ****
    Psychedelickým rockem silně ovlivněný multiinstrumentalista ze státu Washington, jinde zase uvádí Oregon, což je hned vedle na západě USA. Některé skladby jsou chytlavě hippie romantické, jiné hodně vzdušné, s velmi uvěřitelnou atmosférou. Retro v nejlepším slova smyslu.

    LUCIFER - Lucifer II [▪DR7▪] ****
    Jakže to bylo? FFOBR? Asi jo, a povedenej. Klasický produkt retro vlny s komprimovaným zvukem, skvělými skladbami (LP je nutnost) a stylově se kroutícími protagonisty. Muzika je parádní, bez příkras, přímočará, atavistická, plná drsné mystické melodiky, nenudí, baví, jede. Pozitivum - normální délka.

    NAXATRAS -18- III [▪DR9▪] ****
    Nevěděl jsem, že Řecko se nachází v psychedelickém vesmíru. Tedy alespoň tito tři mimozemšťané do něj patří. Splétají nitky náměsíčných holografických přeludů se zvonivou kytarou a dávají jim čtvrtou dimenzi. Motivy se přelévají jako duny na poušti. Čarovná desert rocková fata morgana.

    OZONE MAMA -18- Cosmos Calling [▪DR8▪] ****
    Až CREAMovsky bluesový stoner z Kalifornie. Pouštní retro hrnou v sympatických skladbách s vynikajícím zpěvem a zemitým feelingem. Pro staromilce, kteří hledají chutně a vkusně okořeněný bluesrock jako stvořené.

    ROGUE TONES, The -18- Black Sheep [▪DR9▪] ****
    Alternativní southern country rock z Atlanty. Multižánrové koření, vyhranost a nepopiratelný talent z toho tvoří muzičku vhodnou na poslech. Pohodovka, co má myšlenku, není triviální a obsahuje spoustu dobře nadávkovaných nálad. Výborný zpěvák.

    STONED KARMA -18b- Inner Chaos [▪DR11▪] ****
    Před necelým měsícem vyšlo druhé letošní album. Zatím hodnotím jako odlehčenější proti potemnělému předchozímu dílu. Více prostoru má akustická kytara, mix je světlejší, cinkavější. Skladby stále promlouvají v čistých hudebních náladách, ani náznak zakalení trendy soundem. Oáza, fakt.. Neobyčejně dobrá dynamika všech jejich počinů dává vyniknout každému tónu, luft mezi notami muziku uvolňuje a dovoluje si ji naplno vychutnat. Je neuvěřitelné, jak relativně málo stačí. Jenže právě to málo odlišuje zástupy rutinních hovad od vzácných individualit...

    STONED KARMA -18c- Secret Prayer [▪DR9▪] ****
    Třetí letošní album postbluesrockových instrumentálek šmrncnutých všemi možnými fusion vlivy. Trošku více na efekt, ale rozhodně kvalitní.

    THEM MOOSE RUSH -18- Don't Pick Your Noise [▪DR8▪] ****
    Fajný odvázaný retro bigboš z Chorvatska, s ženským zpěvem. Vytvářejí zvučné melodie v dobře našprajcovaných skladbách, kde tryská energie a dravá radost. Takových spolků je docela dost, ale tito mají v sobě talent, jehož působení se nedá přeslechnout. Převelice povedená věc.

    WOODEN SHJIPS -18- V. [▪DR8▪] ****
    Psychedelic hypnotic space z USA. Pozdně hippie vibrace se mísí s marihuanovým popelem. Nekonečné ornamenty vykreslují zacyklená echa saxofonových hejn a kytarových rojů špikovaných hammondovskými kopími. Je to jako ve snu, chceš utýct, ale nohy váznou. Pak zjistíš, že to není sen... Skladba In The Fall - basa z Keep On Moving?

    WOODWOLF -18- Golden Road [▪DR6▪] ****
    Duo z Quebecu. Hardrock s naprosto omamnými prvky stoneru a psycho blues, celé je to takové mystické, bažinaté, jako sludge. I když shit zvuk, tak se to poslouchá náramně.

    VESPERO -18- Hollow Moon [▪DR8▪] ****
    Rusáci. Psychedelické hard vypalovačky, co jsou sice bez zpěvu, ale řádně valící se kupředu. Přicházejí pasáže, které člověka nutí trhat sebou v rytmu, za nimi zase pasáže, co ho odnášejí do kosmu. Dobrá grupa, s přesahem do avantgardy s housličkami a saxofonem.

    SVVAMP -18- Svvamp 2 [▪DR8▪] ****
    Dobrej bluesrockovej záchvat ze Švédska. Doporučuju všem, co si myslí, že dnešní hudba nemůže znít autenticky retro, nebo co za retro považují různé vřeštící opičáky. Kdepak. Tihle hrají bluesovou tíživost s lehkostí, a předestírají nám celou tu emocionální paletu ve všech jejích barvách. Bez pozlátka, umělých přísad a elektronických prznítek. 35 minut nefalšovaného obejmutí medvědem, mlask.


    STONER
    Text nechám z minula, páč se mi líbí.:
    Stoner je osobitá forma retro rocku. Natolik osobitá, že si zasloužila samostatnou kategorii. O její oblíbenosti svědčí i to, že dobrá polovina kapel, co jdou po historických formách rockové muziky, volí právě stoner. V různých formách, ale pořád stoner. Pamatujte si to, stoner. Stoner. Stokrát stoner. Furt dokola stoner. Nikdo nečeká, že by něco nového přinesl, jeho úkolem je přinášet to staré, hrnout si to pěkně po svém, a hlavně co nejvíc kickass (copyright suchos). Jednotliví interpreti mohou velmi splývat, ale jak se v tom žánru člověk zorientuje, odliší kvalitu, a vyšší kvalitu, sem tam BOMBU, fakt jo. Ze stonerové mlhy roku 2018 nakonec na vrcholu zážitků se vydestilovala a vykrystalizovala tato alba:


    BIGSURE -18- Hydronaüt [▪DR9▪] ****
    Francouzský space psycho stoner. Je tam několik míst, kde je hodně elektroniky v hypnotických repetitivních plochách. Všude kolem se plazí vazbící kytary. Fantastická basa! Dobrý zpěv, báječně stavěná atmosféra, některé momenty jsou geniální. Ohromující muzika.

    BLACK VOODOO TRAIN -18- We Are Not In California [▪DR10▪] ****
    Fuzzy blues space psychedelic stoner, občas "experimental improvisational noise-art", jak sami píšou. Mnichov, Germánie. Dámský zpěv, 4 dlouhé skladby džemovitého charakteru. Bezva atmosféra. Moc zábavné. Edit - další poslechy přinášejí rostoucí nadšení z této nahrávky. BOMBA!!!

    COSMIC FALL -18- In Search Of Outer Space [▪DR8▪] ****
    Hutně vytesaný stoner z Berlína. Tepe a rezonuje v něm snad celý vesmír. Razantní bicí s jadrnou basou a macatě vazbící kytary se omotávají kolem těla skladeb, až je celé pohltí. Ani chvilka nudy, stovky barevných jamovacích měňavých přeludů v mlžném oparu kosmického stoneru.

    FEZA -18- Kobro [▪DR10▪] ****
    Turci z Instanbulu. Pravověrně hustý stoner s hrubě otylým zvukem. Pevně konturovaná struktura skladeb, živelnost až divokost projevu, dokonalý sound, to vše staví faktor zábavnosti hodně vysoko. Kousavá kytara, neučesané vokály, prostě masox, jak má být.

    HEAVY STONE -18- Red Eyes Blues [▪DR9▪] ****
    Zdařilý hard rock hodně říznutý stonerem a fuzzy psychedelií. Excelentní kytara, pranaturální rytmy, ozzácký zpěv jak vyšitý, parádní atmosféra. Půlhodinová esence hudební zábavnosti bez příkras. Izrael, Tel Aviv, jejich 3. album.

    ISOPTERA -18- Phasenverschiebung [▪DR9▪] ****
    Opravdovej germánskej stouner s anglickým zpěvem. Znamenité dílko! Hrubodrsno škrablavý sound dopadá na posluchače jako žhavý meteorický roj. S touhle muzikou se dá pomazlit stejně jako se zdivočelým kaktusem, prostě zážitek, co má grády.

    KAYLETH -18- Colossus [▪DR10▪] ****
    Zdá se, že je stoneru mnoho, ale těch pravých a poslouchatelných zas tak tolik není. Tenhle se povedl fakt dost. Taloši KYUSSovitého charakteru. Fuzzy desert atmosféra všechno spolkne a v její tlamě se to hustě mele. Bezva žrádlo!

    KING BUFFALO -18- Repeater (EP) [▪DR9▪] ****
    Napsal jsem 2 různé komentáře nezávisle na sobě (holt paměť neslouží), ale vždy za 4*:
    1 - Slušný retro stoner důmek ze státu New York. Meditativní psychedelie se v těžkých vlnách plíživě šíří s každou notou. Najít lze space energii, hypnotické pulsující kosmické rytmy, valivé ozvěny zádumčivosti. Nálady jsou vykreslené více než zřetelně. Hutná hudební matérie. Po více posleších to atmosféricky roste.
    2 - Psycho stoner z Rochesteru ve státě New York. Hodně space atmosféra, úsporné aranže, hudba je čitelná a chtělo by se říci průzračná, kdyby nešlo o těžkotonážní emocionální jízdu. Meditativně hypnotickým účinkem působí každá skladba a je to houbičkově návykové. Bravo, Bizon!

    KING CHIEFS -18- Blue Sonnet [▪DR7▪] ****
    Desert rockeři ze San Diego, California. Řádsky nadupaný bigbítoidní stoner. Skvělý zpěv nabitý emocemi a dramatem. Jiskrné songy s razancí dřevorubecké sekery. Tož, a celé šraml to sú enem dvá ogaři.

    LONG DISTANCE CALLING -18- Boundless [▪DR7▪] ****
    Wau, mastňáckej psycho stoner, instrumentální, hutný, promakaný, naléhavý až chamtivý popadnout vaši mysl a omotat ji svými chapadly z žiletkového drátu. Prvky post i djent přebíhají metalovým polem místy k až avantgardně acid folkovému soundu. Hodně dobrej oddíl z Nemčourska.

    MERLIN -18- The Wizard [▪DR7▪] ****
    Kapela z Missouri. Na bandcamp píšou - “stonerized heavy-psych sound“, a dá se s tím souhlasit. Významný podíl na zvuku skladeb má saxofon, fuzzy kytary, retro klávesy. Atmosféra mystická, hudební příběhy se linou v mírném tempu tíživých melodií. Perfektní poslechový zážitek, škoda že trochu tlačí do uší.

    RE-STONED, The -18- Ram's Head [▪DR8▪] ****
    Velmi zdařilé druhé letošní album, po nepochopitelně podělaném prvním. Rytmicko melodické nápady v instrumentálkách těchto moskvičů jsou k sežrání. Jdou ke kořenům a ženou se pěkně nahoru až do korun stonerového stromoví. Návykový poslech. Los parádos!

    SERGEANT THUNDERHOOF -18- Terra Solus [▪DR8▪] ****
    Velmi solidní psychedelic/stoner/doom/hard rock z UK. Vynikající momenty se střídají s nadstandardními, jak už to bývá. Výborný chlapácký zpěv. Rozhodně patří mezi to nejlepší, co letos v daném žánru vzniklo.

    SLEEP -18- The Sciences [▪DR8▪] ****
    Kalifornie. Masakrózní fuzzyna, FAK-ŽE-JO. Čtvrtá řadovka po patnácti letech těchto stonerů, klasiků žánru, je řádný kusanec muziky. MU-ZI-KY!. Adept na stonerové album roku. Nebudu to vyjmenovávat, všechno je na té desce betelný. BE-TEL-NÝ! Jedna nekončící nakládačka.

    SLOWBOT -18- EP [▪DR7▪] ****
    Hard rock až stoner, pravověrný a klasický. Skupina je z Paříže, zpívají anglicky. Fuzzy kytary dominují a spolu se správně nakřáplým hlasem vytvářejí chytlavé skladby. Borci mají cit pro ty správné melodie, které se usadí v hlavě. Skvělá basa, tesané riffy, hutný čistokrevný zvuk. Paráda!

    SUNDRIFTER -18- Visitations [▪DR10▪] ****
    Boston. Pěkně zhulený post stoner, spousta fuzzy kytar, jejich souzvuk připomene KYUSS, krásná práce. Psychedelický zpěv, velmi melodický a působivý. Rytmy úderné a dramaticky plastické. Hudba plná vibrací.

    VALLEY OF SHADOWS -18- Volume II (EP) [▪DR9▪] ****
    Sabbatózní důmek, Omaha, Nebraska. Chlapácký chraplák muziku táhne dopředu, a je to pořádně těžká kára naložena kamením. Jeden z těch lepších a osobitějších stonerů, co se toho roku urodily. Vynikající plastický zvuk.

    WET CACTUS -18- Dust, Hunger & Gloom [▪DR8▪] ****
    Ve Španělsku mají mokrej kaktus. Ve ztracené poušti sedí sup na helmách zbloudilých kosmonautů a nechce k sobě nikoho pustit. V pozadí hraje sabbatovsky kyussovská muzika, blíží se jako zběsilý rychlík. Hučí a vibruje. Když neuskočíš včas, smete tě. Schválně neuskočíš, jasně. Předchází ji echo a doprovází supersonický třesk. Její vesmír má hlubinu a silou mocnou unáší posluchače do krajiný dlouhých instrumentálních ploch, uhrančivého zpěvu a mámivé retrománie. Mňamajz.


    METAL VŠEHO DRUHU, tedy i progmetal
    Kdo má metal rád, tak v něm najde ty správné atavismy:

    CAFFERY Chris -18- Jester's Court [▪DR8▪] ****
    SAVATAGE-ácký kytarista a jeho sólovka. Nutno říci, skvělá metla, kterých se za rok urodí jen pár, je moc prima, že tu jsou. Energie, šťáva, drive, souhra melodií a rytmů, zdánlivě jednoduché, ale tak vzácné. Mazec, zcela poslechuhodné!

    CARRIAGE -18- Visions [▪DR10▪] ****
    Virginia. Betelné Metal. Nebo jinak. Úplně dokonale věrně dobově podaný heavy metal nejvyšší úrovně. MERCYFUL FATE, SAVATAGE, ANGEL WITCH, JUDAS PRIEST, LIZZY BORDEN, etc., píšou, a do puntíku s tím souhlasím. Tohle se vyskytuje vzácně.

    GHOST -18- Prequelle (LPrip) [▪DR11▪] ****
    Toto album mě překvapilo, nečekal jsem nic, jen sázku na jistotu, čili omílání osvědčených postupů a postupné rozmělňování hudebních nápadů, aby mlejnek dál hrčel a sypal. Skladba Rats to dost potvrzuje, auáááá-ááá... :)
    Ovšem, zbytek alba je výtečný. Líbí se mi uvolnění hudební formule, neslyším úzkostnou snahu o hit, nevnímám vykrádání sebe sama, jak se u populárních bandů pravidelně děje. GHOST zavedli do své muziky romantičtější a lyričtější notu, zařadili dlouhé instrumentální náladové pasáže a znějí příjemně retro soft metalově s výraznými melodiemi. Zvuk je (na GHOST) taky výborný. Tohle album poslouchám s potěšením opakovaně, obzvláště z LP ripu.

    JUDAS PRIEST -18- Firepower (LPrip) [▪DR13▪] ****
    Vykrádají sami sebe, ale z LP se to dá vydržet. Když se na to člověk naladí a trochu si zvykne, je to vysoký nadprůměr, po těch propadech na minulých albech, vlastně úplně v pohodě. Vinyl rip je podmínkou.

    PUNGENT STENCH -18- Smut Kingdom [▪DR9▪] ****
    Tohle je prostě prdel. Deathmetaláči prasoidního ražení hrají dál svůj chlívek a znějí jako Motoři. Trochu nadopovanější Motoři, zkřížení s Venomama. Je to prdel, prostě.

    SAFFIRE -18- Where The Monsters Dwell [▪DR7▪] ****
    Parádní a čistokrevný moderní melodický hard rock, bez nesmyslu A.O.R. (Ani Omylem Rockeři). Fakt dobře zařezává, razantně vybuzuje, má v sobě třaskavou směs melodiky, průbojné rytmiky, vysoké úrovně kompoziční i interpretační. Suverenita skladeb je mimořádná, současně má poslech spád, nabíjí energií.

    TOLLE Christian PROJECT -18- Point Blank [▪DR8▪] ****
    Jedna z těch parádnějších metalových desek roku 2018. Protože mu tady zpívá David Reece, nabízí se srovnání vokalistovou sólovkou z téhož roku. A tohle dílo je lepší ve všech směrech. WHITESNAKE evokující energická a melodická muzika je super! Dobře se poslouchá, má spád, ne patřičně drsná i nápaditá. Jestli moderní metal, tak tenhle. Moc příjemné..

    UNIVERSE EFFECTS -18- Desolation [▪DR7▪] ****
    Cinematic prog metal z Quebecu. Místy djent. Skvěle provedené, s nadhledem, radost poslouchat. Škoda té komprese, je tak na hranici. Ale kompozice plné hravé dramatiky stojí za opakovaný poslech, vynikající vokály, mistrná práce s náledami.

    VOJD -18- The Outer Ocean [▪DR7▪] ****
    Excelentní hardrock ze Švédska. Nabitý, živelný, kupředu tryskající. Takovou energii jsem dlouho neslyšel, připomíná mi to debuty takových BLUE CHEER nebo HUMBLE PIE. Správňácky obhroublý zpěv.

    WALFAD -18- Colloids [▪DR7▪] ****
    Poláci po výborném albu z roku 2016 zpívaném v polštině natočili neméně výborné album zpívané v angličtině. Muzika se zhutnila, utužila, kytary a bicí to více sekají, do projevu vstoupila zamyšlená potemnělost. Poslouchá se to luxusně. Post prog metal s kroutícími se náladami.


    LEHČÍ MUZIKA
    Co to je? Nic, co by patřilo do předchozích kategorií, ale posluchačsky to není zase taková schýza, aby to patřilo do kategorie následující. Trochu pop, trochu folk, trochu rock, trochu ťuťu, ve výsledku přítulnější věci.

    BROOKS Jon -18- No One Travels Alone [▪DR9▪] ****
    Kanadský folk rock. Jak se často říká, tohle bys od sedmdesátek nerozeznal (a většinou je to blbost), tak tohle je opravdu úplně jak z té doby. Až jsem se donutil pečlivě zkontrolovat datum produkce nahrávky. Drsný hlas plný emocí. Někoho hrozně připomíná, naléhavostí projevu, působivostí projevu. Perla. Potemnělá a drásavá muzika, jako Fernet.

    ESP 2.0 -18- 22 Layers Of Sunlight [▪DR9▪] ****
    UK. Dobrý mix někdy až populárně líbivých melodií se zamyšlenými eklektickými rockovými strukturami. S přesahy všude možně (art, symfo, jazz, avant), ale celkem decentními a dobře organicky začleněnými. Není se čemu divit. Jednak i předchozí album bylo výborné, jednak jsou tu samí vybraní hudebníci, co si prošli spoustou stylotvorných souborů jako KING CRIMSON, VAN DER GRAAF GENERATOR, LANDMARQ. Hravá muzika profíků, co pořád mají spoustu invence. Radost poslouchat a prožívat jejich komunitní hraní.

    HEYNDERICKX Haley -18- I Need to Start A Garden [▪DR9▪] ****
    Prvotina americké písničkářky. Což je ošidný pojem, neboť jde o folk/chanson/soft jazz. Nebo tak nějak. Může připomenout Suzanne Vega. Jeden z těch nemocných hlasů plných citu a touhy. Slyšel jsem daleko školenější a vícerozsahové hlasy, ale neměly ani zlomek té síly. Tohle je nářez. Zádumčivý, nonšalantní, decentní, poetický, na duši bušící.

    LAZULI -18- Saison 8 [▪DR7▪] ****
    Fracie jak noha. Všechno, co je na hudbě tohoto národa dobré, je zde citlivě naordinováno, zamícháno a protřepáno. Ač je zde hudba v umírněné, až romantické formě, udržuje posluchače celou dobu v jemné až chvějivém napětí, neboť drama jest vetkáno do podstaty každé skladby a dokáže kulminovat v nečekaných vlnách. Moc návykové.

    ME AND MY KITES -18- Natt o Dag [▪DR9▪] ****
    Švédsko, členové spacerockových hippíků OUR SOLAR SYSTEM. Zde se jedná o psychedelic folk rock s prvky retro alternativy. Melodika jako od sedmdesátkových RENNAISANCE, ženský zpěv, vícehlasy, artrocková vzdušná atmosféra. Hodně staromilské, zároveň velmi svěží a potěšující.

    MUSE -18- Simulation Theory (LPrip) [▪DR11▪] ****
    Návrat ke klasičtějšímu pojetí skladeb, po mírně punkovější předchozí desce. Poslouchatelné jen z vinyl ripu. Parádní muzička, MUSEální emoce miluju.

    ORIGENS -18- Adaptação [▪DR7▪] ****
    Brazilci. Zpívají ve svém rodném jazyce. Hrají své rodné žhavé rytmy. V podstatě lehkonohý hard rock ozdobený vším možným. Je to odvázaná muzika se spoutou rocku, blues, latiny, i country, všechno v pěkně zpsychedelizované podobě. Všechno zní přirozeně našlápnutě, z muzikantů tryská nakažlivá energie, vokály se prolétají a mají šťávu, muzika je plná vydařených fíglů a detailů, je ohromně zábavná.

    RAUSCH -18- Book II [▪DR7▪] ****
    Skupina z Pennsyvanie, po deseti letech vydávají druhé album. Kolem zpěváka a klavíristy Douga Rausche zde působí členové SHADOW GALLERY, FATES WARNING, SPOCKS BEARD. Progresivní rock v jejich společném díle je převelice pestrý. Sdílí výbušné melodie i klasickohudební hloubku. Syntéza prvků jazzu, vynalézavé pompéznosti, rockové přímočarosti a progresivní rafinovanosti je vkusně smíchaná do uhrančivého celku. Vše za podpory mistrovských výkonů všech hudebníků. Přeměňování nálad, stylů a vlivů je přímo omamné. Nebýt trochu zpresovaného zvuku, je to dokonalé. Jedno z TOP alb roku 2018.

    UMPHREY'S McGEE -18- It's Not Us [▪DR9▪] ****
    Skupina z Indiany. Hrají vícedruhový rock a la PHISH. Vlivů v jejich hudbě je tolik, že výčet by byl delší, než seznam skladeb. Nicméně dominuje funky hravost, lehkonohá dravost a bluesrocková kořenitost. Nepřeslechnutelné multižánrové mistrovství. BOMBA?


    JAZZ a ostatní NON-ROCK
    Lépe řečeno, rocku je tady trochu méně, jiných stylů, hlavně jazzu, více:

    BASTA!² -18- Vertigo [▪DR12▪] ****
    Krásná Hudba.Od začátku do konce. Tady se potkal talent v pronikavém provedení, s výbornou produkcí. Je to zázrak, právě tohle se dalo zkazit tisícem způsobů, a ještě to vydávat z Humnění. Naštěstí čisté zůstalo čistým a skutečné hudbě nikdo klacky pod nohy nehodil, zůstala neposkvrněná. Belgické duo, co hraje alternativní klasickou hudbu. Jednoho by nenapadlo, jaká je to nádhera. Objev!

    CROSS David, David JACKSON -18- Another Day [▪DR9▪] ****
    Dominují housle a saxofon, logicky. Basa a bicí rovnocenně doplňují kvartet. Je to hudebně i zvukově vytříbená nahrávka, kdy si lze vychutnávat každý okamžik. Instrumentální rock s jazzovými a avantgardními prvky. Skladby mohou překvapit přítulnou melodičností a agresivním experimentátorství, ale vždy je vše podřízeno vyznění skladby. Zážitek, jaký poskytnou jen ti největší mistři.

    CHARLOTTAS BURNIN' TRIO -18- From Nothing To Eternity [▪DR10▪] ****
    Talentovaní studenti ze Švédska, s výjimečným potenciálem a talentem. Ta kytara je pro mne jako vyšívaná ornamentální krajka z exotických krajin, totálně si ji užívám.

    MEDESKI John -18- John Medeski's Mad Skillet [▪DR8▪] ****
    Jazzový veterán předvádí na tomto albu skutečnou nástrojovou a hudební rozežranost. Hammondy, sousaphone, spousta žesťů, jiskřivý zvuk, bluesová až hardrocková zemitost, jazzová impulsivnost, bašta pro fajnšmekry. Magický poslech.

    RICHARDSON Logan -18- Blues People [▪DR7▪] ****
    Newyorský saxofonista a jeho trýznivě skřípavé album plné fuzzy jazzy psychedelie a drsného jamo tripování. Je to hodně rock a trochu jazz, v náladě připomíná první alba SOFT MACHINE. Instrumentální plochy jsou rozbity a přehlušovány samy sebou, což je extrémně zážitkově účinné. Škoda deformovaného zvuku, ale tady to zas tak nevadí.

    SATRIANI Joe -18- What Happens Next [▪DR7▪] ****
    Výborná deska, s tvrdě rocovými až metalovými kompozicemi, kde se kytara podílí, a zbytečně nedominuje. Skladby jsou díky tomu celistvé a fungují jako komplexní muzika. Skvělé melodické nápady. Zpěv mi trochu chybí, většina skladeb by fungovala jako zpívané písně ještě lépe.

    VERTIGO TROMBONE QUARTET -18- The Good Life [▪DR12▪] ****
    Jedna z těch pozoruhodnějších jazzových věcí, co se polední dobou urodily. Čtyři Švýcaři a jejich autorské skladby pro čtyři trombóny. Na hranici moderního swingu/jazzu, komorní klasiky, minimalismu, a kdovíčeho ještě. Na poslech je to po všem rockování vítaná nálož materiálu jiného druhu. Mňamec.


    FUSION, POST, MATH, DJENT, MODERN, a další
    Co se jinam nevešlo, protože je to moc maglajz všeho možného. Možná právě tady jsou ty nejzajímavější věci:

    ATOMONAUT -18- Inner Space Vol. 1 [▪DR7▪] ****
    Kapela z pouště v Novém Mexiku. Dokázali, že už při prvním poslechu jsem začal vnímat jejich výjimečnost. A při dalších se pocit z mimořádné kvality jejich muziky jen prohluboval. Rock s vlivy alternativy, progu, stoneru, country a psychedelie podávají s obdivuhodnou lehkostí, vláčností a přirozeností. Písně mají spád a přitažlivost, jsou provedeny s úspornou decentností, avšak bez ztráty rockového drivu. Vždy mám na konci chuť pustit si album znovu. Moc velká dobrota. Kdyby všechny skladby měly drive, jako první dvě, bylo by to za 5. Tahle 4,49..

    BLANK MANUSKRIPT -18‎- Studio - Live - Session At ORF RadioKulturhaus [▪DR11▪] ****
    Rakouská rocková avantgarda se Zappo/Krimsno/Giantovským potenciálem. Fuzzy saxophonic blues space psychedelic experimental freak (to jsem vymyslel já..:)). Obohaceno prog post ethno příměsí. Ale hlavně, pulzující talent v míře vrchovaté. Nápaditá muzika se skvělou atmosférou, co při každém poslechu jen roste, ať už je to třeba po dvacáté. Nebýt napsáno, že je to live, nedalo by se to skoro poznat. Skoro BOMBA! 4,5*

    BUDJANA, Dewa -18- Mahandini [▪DR8▪] ****
    Tohoto chlapíka sleduju dlouho. Zde se nám předkládá ukázka velmi vytříbené kompoziční, interpretační a aranžérské práce velkého talentu. Některé momenty jsou úplně dokonalé (vše, kde zpívá John Frusciante svým rozdrásaným hlasem), jinde dokážou zaujmout neobvyklé harmonické linie a plochy (basa, cizokrajný zpěv, kytarová sóla vs klávesy), jinde je to prostě "jen" osobitý jiskřivý přitvrzený jazzrock. Toto album je na hodně poslechů, než si člověk začne uvědomovat tu krásu v plném dosahu. Hodně solidní 4*.

    DAME, The -18- Losing Sight of What You Want [▪DR6▪] ****
    Jakkoli je tohle album dynamicky zdrcené, dere se z něj každou prasklinou ven křišťálová hudba. Střídmá, rytmická, neúprosná. S dámským vokálem docela civilní i rafinovaná. Stupňovaná struktury a sekvence dokážou rvát prostor na kousky. Prosté až rafinované, a účinné. Potenciál neslábne, nezničili to, zázrak... Takhle se hrálo v devadesátkách. Do sebe zahleděné vyprávěnky.

    DUSTMAN DILEMMA, The -18- On Second Thought [▪DR9▪] ****
    RIO Francouzi, jejich druhé album. Zpívají anglicky a produkují velmi vkusný a poslouchatelný avantgardní rock, kde nejde o předváděčku a nesmyslný úlet, ale o velmi promyšlené skladby bez zbytečných disonancí, schopné vzbuzovat rozsáhlou škálu nálad. Saxofon!

    GÖSTA BERLINGS SAGA -18- Et Ex [▪DR8▪] ****
    Švédi a jejich páté album. Celkem neobvyklý kůň ve stáji Inside Out. Instrumentální cinematic post prog s pečlivě budovanou atmosférou, kdy ji i tu občasnou distorzi věřím jako součást uměleckého konceptu. Silné e účinné skladby potřebují více poslechů, to nepodceňovat. Tak trochu špinavější klon MAJOR PARKINSON, ale jen někdy a někde, jindy zase daleko složitější a zašmodrchanější, podepřená hypnotizujícími elektro vrstvami a rytmy. Tahle muzika se neotevírá snadno, má však v sobě hluboký náboj.

    HYPERSONIC FACTOR, The -18- Inventions Of Diffusion [▪DR8▪] ****
    Vymakaný instrumentální jazzrock ze San Francisca. Pestré skladby s občasným náběhem do progrocku, hodně energické provedení, živelné instrumentální výkony. Škoda té délky, poslední třetina už není tak nabitá.

    INA MAKA -18- Praying On Satellites [▪DR11▪] ****
    Alternative rock ze Sydney s anti trendy ženským zpěvem. Trippy soul funky nálada se prolíná heavy psych psychedelic stoner rockovou atmosférou. Velmi transcendentální a halucinogenní zážitek.

    INSPECTOR CLUZO, The -18- We The People Of The Soil [▪DR10▪] ****
    Alternativní kytarovka, říznutá vším možným, praštěná tak, jak to umějí jen Francouzi. Na jednu stranu kus špinavosti, na druhou promakané a pestré. Výborný zvuk, to v této kategorii nebývá zvykem. Dvoučlenná kapela, co obstarává všechno jen kytarou a bicími. Duo ekologických zemědělců, co se nedají strčit do škatulky. Na první poslech nic moc, ale pak návykové. Talentovaní borci.

    JONES Jason -18- Overcome [▪DR7▪] ****
    Zajímavé. Opravdový multiinstrumentalista, co všechno zvládá dobře, s charismatem, přirozeně, navíc je obdařen solidním skladatelským talentem a hlasem. Hraje rock/metal s libovolnými inspiracemi, takže přechází od deathu k melancholické romantice a pak na hip-hop, bez zaškobrtnutí. Informací je o něm pomálu, snad jen, že je z USA, Utah. Funguje tady http://meaningfulhardrock.com a evidentně ho muzika baví.

    MANNA/MIRAGE -18- Rest Of The World [▪DR9▪] ****
    Parádní Canterburyárna z USA. Akorát ostrých saxofonů, akorát avant jazzu, akorát kvílení, akorát délka do 40 minut. Spousta jiskrného rockování, co umí udržet pozornost a napětí. Jak říkám, paráda. Některé skladby za 5*, třeba ta o tom alchemistovi…

    MISFITS OF SYTHIA -18- Uncanny Valley [▪DR10▪] ****
    Rapující experimentální Australané. Čím dýl to poslouchám, tím víc se mi to líbí. Skladby řežou a sekají, účinná směsice všelijakých nástrojů má zappovský drajv. Moc fajn.

    ONSÉGEN ENSEMBLE -18- Duel [▪DR7▪] ****
    Finsko. Špičková nervní avant heavy prog muzika s doteky post rocku v jeho experimentálnější (kvílivě natahované) podobě. Děje se tam spousta věcí ve vrstvách. Oceňuji kousavou kytarou s trumpetoidně znějícími zvuky a neobyčejně skvělé bicí. Zahuštěný sound na hranici snesitelnosti, dost velký problém. I tak, maso nářez.

    ORION DUST -18- Legacy [▪DR10▪] ****
    Francouzská rocko metalová umírněná avantgarda. Tato muzika není o šílenostech, ale spíše o tom, že občasný exces se lépe vyjímá, když se tyčí na plochou klidné hudby. Tři páry hudebníků tohle dělají velmi zručně, s talentem a velmi ohromujícím výsledkem. Něčím mi místy připomínají TOOL. Napětí v každé notě, nic prvoplánově okázalého (jak právě toto nesnáším!), na občasné erupce se posluchač nezřízeně těší. Každá skladba je zážitek. Skoro BOMBA! 4,49* :)

    RAGNI Marco -18- The Wandering Caravan [▪DR10▪] ****
    Avantgardní psychedelie. Mírně rozervané, rozevláté, ale pěkně artově držící pohromadě. Velký potenciál, na mnoho poslechů.

    RED LAMA -18- Motions [▪DR10▪] ****
    Dánský nervní neo psychedelický rock, našlapující do alternativy a funkových nálad. Trvalo delší dobu, než tohle dílo vykvetlo do krásy, ale posluchačské úsilí stálo za to. Tohle je přesně ten způsob moderního rockování, který mi přináší veliký požitek. Ty bicí!

    SILENT SCRIPT -18- New Beginning [▪DR7▪] ****
    Kanaďani z Edmontonu v Alberně. Prog metal s prvky fusion, na hranici nadprůměru až víc. Ságo! Tento styl je těžké hrát tak, aby v záplavě ostatních zaujal. Místy výborné, místy trochu těžkopádné a schematické. Zvuk tomu taky zrovna nepomáhá. Těsné 4*

    SINISTRO -18- Sangue Cássia [▪DR8▪] ****
    Portugalský ambientní post metal / doom. Tíživá atmosféra, dámský zpěv se koupe v chroptících kytarách, klávesy tomu funerálně přidávají na atmosféře. Hustý a zároveň povznášející až k pekelným výšinám. IAMTHEMORNING jsou nudní kvíliví chcípáci, tohle je masox, co má pěkně hustou šťávu.

    SWEET FELLAS, The -18- The Big Grand Entrance [▪DR8▪] ****
    Americká kapela z Marylandu hrající progresívní rock. Skoro. Vlastně ne. Je to hippie sludge space trip. Taky ne... Je v něm taková příměs psychedelie a bloudivých melodií, že jde spíše o svérázná forma náměsíčného hypno beatu, který umí řádně omámit svými space rytmy a vlněním. Ve své nevšednosti jde o jeden z největších objevů roku 2018. Ta muzika nutí k neustálému poslechu, neboť v ní vždy zůstává něco skryto. Trošku z toho občas zavane amatárské škobrtání, ale povětšinou jde o zcela uchvacující muzikantství. 4,5*

    WALK THE RAIL -18- Embroidery [▪DR7▪] ****
    47 minut hudební nádhery, co šlape na paty MAJORu PARKINSONovi. Zejména v té cinematicky plastické vrstvě rocku, která přichází z filmově výpravných sfér. V silných melodiích účinně navázaných na rytmickou složku. Tahle muzika má hloubku a místy pořádnou kadenci. Chlapci jsou z Chile, to je dost nečekané. Kdyby to neměli podělané produkcí, jdou na 5*. Takhle je ale v některých pasážích utrpení poslouchat ten deformovaný zvuk. 4,5* reálně. Považuji je za senzační objev 2018.


    TOP 2018
    Alba za *****, 96-100%, BOMBY 2018:


    ALL THEM WITCHES -18- ATW [▪DR8▪] ****
    Vloni potěšili, letos potěšili. Nyní trio (dříve kvartet) z Nashville, Tennessee. Současná deska je podmanivá, více rozevlátá, než předchozí. Je znát vývoj kapely, mají ohromný potenciál, který dokážou citlivě (v rámci stylu) předat dál. Každá skladba má svojskou atmosféru, některé jsou až ultimátní. Jestli je dnes všechno retro, tohle je ultra retro, co netrpí ani pózou, ani trendy polevou. Poslech jejich muziky nechává posluchače prohněteného silnýma heavy rukama čisté rockařiny, v níž mají místo blues, hard rock, špetka country, jižárna, drsné melodie a úlomky stonerové duše. Více Zeppelínovské esence, než u některých jejich opičích epigonů.

    ANIMA MUNDI -18- Insomnia [▪DR7▪] *****
    Větší příklon k jazzrockové avantgardě, uvolnění formy a výboje různými alternativními směry, to jsou hlavní znaky dalšího mimořádného díla těchto Kubánců. Jejich objevování vydá na více poslechů, je jisté, že se jedná o jednu z událostí roku 2018. Edit - stačilo ještě třikrát, a je z toho tutovka.

    GAZPACHO -18- Soyuz [▪DR13▪] *****
    Jo, tohle se povedlo. Od prvních tónů a až do konce jde o ušlechtilé kompozice pro bedlivého posluchače, které dávají velký zážitek. Hudba s takovou hloubkou je naprosto výjimečná. Nutno poslouchat a poslouchat, užívat a užívat. Excelentní skladby, provedení, zvuk.

    GRYPHON -18- ReInvention [▪DR9▪] *****
    Návrat v plné formě, ohromné a příjemné překvapení. Radostná muzika plná nápadů a zcela osobité, nezměnitelné gryphonské atmosféry. Luxusní muzika i zvuk. Adept na album roku.

    HUMAN 2.0 -18- Colour Thinking [▪DR12▪] *****
    Základ tvoří celkem civilní rock s piánem, kytarami, melodickým zpěvem (zpěvák připomíná M. Sadlera - SAGA). Jenže se na to zhusta a hodně zajímavě roubují různorodosti, jako elektronika, dlouhé progové pasáže, sem tam tvrdé rytmy, sci-fi zvuky, samply, kvílivé sbory, post rock, a spousta dalších. Na nedostatek pestrosti si fakt nikdo stěžovat nemůže. Tohle album má v sobě cosi houpavě hypnotického. Možná dosáhne na letošní BOMBU. Edit – dosáhnul.

    JERFO -18- Silence And Self-Reflection [▪DR11▪] *****
    Bez komentáře. Suchošovi se to líbilo… 8-)

    KINDO -18- Happy However After [▪DR8▪] *****
    Dříve "The REIGN Of KINDO ", pocházejí z Buffalo, NY. Naprosto excelentní album nacpané přepestrou muzikou, kde dominují nervně trhavé taneční rytmy někde mezi latino ameriko až funky regge. Vlivy se různě přelévají, chvilku mají šmak JAMIROQUAI, jindy zase třeba chvějivě baladickou náladu v indies hávu. Vynikající zpěv, nepodbízivé melodie, lehkonohá struktura skladeb. Objev nadmíru radostný.

    MILLER Marcus -18- Laid Black [▪DR8▪] *****
    MMM - Mistr Marcus Miller. Má svůj rukopis, ale pořád se vyvíjí. Jeho muzika mně extrémně baví. Mág jazzrockové baskytary. Novinka je narvaná energií, svěžím feelingem, má drive, je to jízda od začátku do konce. MMM opět nezklamal, žeru mu to. Je tam dost míst, kdy si řeknu, tohle už tady bylo, aby vzápětí předvedl naprosto nečekanou vychytávku. V tomhle je neuvěřitelně kouzelný. MMMmmmm, jo! Edit - po zhruba pátém poslechu potvrzuji, že jde o zcela mistrovské, osobité a okouzlující dílo.

    PERFECT BEINGS -18- Vier [▪DR10▪] *****
    Trochu bláznivý progrock z Kalifornie. Rozmanitá hudba je nasáknutá vlivy artrocku a zní v syntéze mnoha nálad a stylů. Přirozeně a odlehčeně se tu odehrávají hudební příběhy, jak jsme byli zvyklí v 70. letech, přičemž nejde o žádné retro, ale o moderní a svébytnou tvorbu. Úchvatné dílo.

    PREVITE Bobby -18- Rhapsody [▪DR10▪] *****
    Svěží, výsostně umělecká muzika přirozeně proměňující jazz v rock, ten v moderní klasickou hudbu a zpět. Vzdušné a přemýšlivé, s přijatelnými prvky avantgardy a minimalismu, plynoucí, naplňující, filigránské. Neobyčejná krása, která dovede rozehrát hodně různorodých prvků v harmonickém celku.

    PROGATOM -18- Spiral [▪DR7▪] *****
    Norsko. Norský zpěv, krásné vokály, kombinace mužského a ženského zpěvu se vrství a proplétají s melodiemi. A jakými melodiemi! Dovedou člověka povalit i obejmout. Šlo o desítky poslechů, kdy album rostlo extrémně vysoko. Jedna z BOMB roku. Jsou skandinávští, třeba jako ÄNGLAGÅRD (mellotrony), ale veselí. Fantastická atmosféra, silné harmonie, motivy, všechno. Pokud by nebylo album dostatečně přesvědčivé, pak poslední skladba s nádherným kytarovým sólem je totální emocionální zásek. Ještě jednou - BOMBA!

    RING VAN MOBIUS -18- Past The Evening Sun [▪DR10▪] *****
    Tohle je TO album. Číslo 1 roku 2018.
    Ze zástupů retro kapel, tito Norové vyčuhují díky zcela uvěřitelné atmosféře i produkci. Na rozdíl od nejmenovaných GVF jejich muzika netrpí trapným trendy kopírováním, ani tupým moderním placatým zvukem. Prostě vše opravdu dotaženo do detailu, se spoustou vlastních nápadů. Mellotron si podává ruku s Hammondem, kompozice jsou živočišně promakané, žádný akademizmus. Bašta na hóóódně poslechů, než se objeví všechny chutě. Po čase přímo ohromující a zrající.

    SIMON Paul -18- In The Blue Light [▪DR11▪] *****
    Adaptace starších písní. Ale jaké adaptace! Plné života, souznění a hlubokého umění. Jeden z největších uměleckých zážitků 2018. Tohle mě bere nevýslovně.

    SOFT MACHINE -18- Hidden Details [▪DR9▪] *****
    Art prog rock. Promyšlená muzika s duší, přímo do uší. Tohle mi udělalo velikou radost a cítím, jak je ta hudba bezedná. Nevyčerpatelná. Nádhera.

    STONED KARMA -18- The Dark Side Of Destiny [▪DR11▪] *****
    V podstatě bluesrockové instrumentálky, jako dnes už prostě neuslyšíš. Nepřikrášlené libovolnými trendy srajdami, jak zázračně osvěžující. Procítěná kytara, co vypráví příběhy, krásně modulovaná, zřetelná, narvaná emocemi. Přístupem připomínají CHARLOTTAS BURNIN' TRIO, což je další letošní objev. Vyznění alba The Dark Side Of Destiny je tak autentické, že čekám, kdy se ozve zpěv Paula Rodgerse, takový je tam BAD COMPANY feeling. STONED KARMA mi řádně vylepšili posledních pár dní a týdnů. Stoner ve standardním slova smyslu tam příliš neslyším, na to se tam málo vazbí a řádí, vše je zklidněné až tiché. Stoner ale spí někde pod povrchem, nepochybně. Edit – jedno z mých nejposlouchanějších alb 2018.

    TUSMØRKE -18- Fjernsyn i Farver [▪DR8▪] *****
    Boží palba! Nahráváno 2015-2017, obsaženy jsou i dříve složené kousky. Tvrdá norština připomíná temné zaříkávání. Místy evokují hrubší tvář MAJOR PARKINSON. Zavile starodávná muzika zavánějící krautrockovou šouplostí. Promakaná, tady tvůrčí proces valil naplno, emoce, síla! Dost nepřístupná, ale to se poddá..

    VÆRKET -18- Young Again [▪DR7▪] *****
    Dánové. V něčem připomínají TUSMØRKE, nejspíš tou flétnou v kombinaci s těžkou starodávnou psychedelií. Je to podobná retrográdní zhulenina. A podobně skvělá. Větší instrumentální pestrost, trumpety skvěle řežou, se vším si bohatě vyhráli. Každý nástroj až kakofonicky exceluje. Celek tvoří hutnou a koncentrovanou krásu.

    YUKA & CHRONOSHIP -18- Ship [▪DR9▪] ***** <
    bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 30.12.2018 13:42  17293
    Tak když na to kašlou i sami autoři, tak to už je fakt smutný.
    antony Antony ve věku hudby 30.12.2018 13:26  17292
    OHNOTHIMAGENOsobně bych to Supraphonu za tu tisícovku taky nedal. Jen se ukazuje, jak na všechno kašlou. V tom boxu by to pak náležitě zdůraznili a zpeněžili. Nebo taky ne, jsou to ignoranti. Kolik dostanou z jednoho prodaného boxu za pětistovku Mišík a Hladíkovi dědicové? Dvoukorunu?
    ohnothimagen OHNOTHIMAGEN Jé, to je věcí! A samý předměty! 30.12.2018 12:50  17291
    Jo, Hladík o tom věděl. Mišíkovi jsem ji osobně i pouštěl. Nakonec to asi pošlu jemu, protože pokud připravuje nové album, mohl by to tam přilepit jako bonus. :-)
    antony Antony ve věku hudby 30.12.2018 12:29  17290
    Hladíkův box jsem zběžně shlédnul zatím jen dle informací na supraphonském webu. Celkem často posílají upozornění na různé "hitovky", když už mne mají jako zákazníka v databázi. Box tam byl také celkem v předstihu avizován.

    Výběry obecně moc neprožívám, tento box obsahuje i rarity, vzniká tak otázka, jestli by kvůli nim stál za to. Snad CD3 a CD4 v tomhle ohledu nějaký smysl mají. Děsí mne ale osoba provádějící remastering, je to ten samý člověk, co totálně zmrvil poslední CD edici Meditace. Obávám se, že zvukově bude box taktéž nepoužitelný.
    bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 30.12.2018 04:13  17289
    Mimochodem, co říkáte na ten Hladíkův box? Jsem rád, že se některé věci konečně objevily (třeba krásná hudba ze Zapomenutého světla), ale některé další nejsou teda nic moc (Saxána). CD s výběrem Blue Effect je z více než dvou třetin shodné s Beatovou síní slávy, čímž se trochu vytrácí jeho smysl. A to Beatová síň slávy už sama byla dost o Hladíkovi (není tam třeba ani jedna věc od Semelky). K tomuhle novému výběru se asi mohlo přistoupit jinak. Nevím, jestli výběr třeba nějak vychází z toho, co považoval za nejpovedenější sám Hladík. ale zařazení některých věcí moc nechápu. Naopak na čtyřech CD mohla být nějaká stará koncertní nahrávka. Jsou dostupné v kvalitě nikoli horší než záznam, co vyšel na Beatové síni slávy. Tenhle aspekt úplně odignorovali.

    Velmi pěkně udělané i z hlediska výběru skladeb je podle mě CD Oldřich Veselý - Černý racek.
    bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 30.12.2018 03:43  17288
    OhnitenmagnetTak hlavně aby ta nahrávka nebyla nenávratně ztracena, kdyby se s tebou něco stalo. Takové případy už byly a je to (pro mě) k vzteku. Přiznám se ale, že moc nechápu motivaci na tom vydělat, pokud nejde o pokrytí nějakých nákladů spojených s obstaráním/převodem nahrávky. Zvlášť po takové době. Ví (věděl) třeba Hladík a Mišík, že ta nahrávka vůbec existuje?

    Ale jasně, kdokoli soudný by po té nahrávce skočil, pokud je alespoň trochu poslouchatelná, ale v Supraphonu tyhle věci dělají lemplové cestou minimální námahy. Například jejich směšné "digitální booklety" s téměř nulovou informací k nahrávkám. Prostě v některých věcech jsou stále sto let za opicema, podobně jako v 60.-80. letech. To se fakt skoro nezměnilo.

    Nicméně - abych navázal na související diskusi s Antonym - včera jsem poslouchal Mahagon v hi-res a fakt mě to po zvukové stránce dostalo. Možná je to tím, že jsem byl léta zvyklý na vlastní nepříliš kvalitní vinyl rip, ale budu to muset ještě srovnat s CD Indies. Měl jsem totiž pocit, že některé detaily slyším poprvé a je to zvukově mnohem méně "slité", než jsem si myslel.

    ohnothimagen OHNOTHIMAGEN Jé, to je věcí! A samý předměty! 29.12.2018 23:39  17286
    Tak to jsem zvědav, co Supraphon odpoví.
    Jistě to bude na úrovni. :-)

    Když jsem Supraphonu před lety nabízel nahrávku kompletního "Sunny Grave" z 2. čs. beatfestu 1968, bylo mi jednou osobou písemně sděleno, ať beru tu tisícovku, co mi za ni dávaj, nebo ať nechám bejt, protože to není žádnej šlágr, z kterýho se všichni poserou, a jestli si myslím, že v něčem takovým ležej prachy, tak ať se nepletu, že ani náhodou.
    Trochu zaobaleněji, ale přesně v tomhle smyslu.

    Tak jsem to nechal bejt. Ať si škubnou protézou. Už se mohla dááávno objevit třeba na reedici Meditace, nebo na těch jejich "Beat line", nebo teď v Hladíkově boxu.
    suchos suchos 28.12.2018 15:57  17285
    Dobra odpoved.
    antony Antony ve věku hudby 28.12.2018 15:45  17284
    Odpověděli, že mi odpoví.
    suchos suchos 28.12.2018 12:37  17283
    Antonyuz ti odpovedeli z ADK Prague ohledne te Meditace?
    suchos suchos 28.12.2018 12:36  17282
    suchos top tracks 2018Sestaveni zebricku alb mi zabere nejakou dobu, tak zatim (ne)oblibeny zebricek skladeb...

    https://mega.nz/#F!Jx4n2I6R!gI5ZzZsockX0aYRY55_-CQ
    ohnothimagen OHNOTHIMAGEN Jé, to je věcí! A samý předměty! 27.11.2018 07:04  17281
    Ano, Supraphon kurví reedice.
    bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 26.11.2018 14:19  17280
    Každopádně je to zajímavé. Jsem zvědavý na odpověď.

    [ 2953 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
    Povinné ručení porovnání REKLAMA

    (c) 2001-2011 Lopuch.cz   
    Kontakt