taipan [21298]: Tohle je ten problém s komunikací. Jsou lidé, již slovy myslí to, co ta slova znamenají, a pak lidé, již slovy myslí to, co by si přáli, aby bylo.
Pro prvou skupinu je výrok „Náhodný výstřely, to je prostě něco, kde nějaký omyly nemají místo…“ zcela absurdní, protože je tomu, a to zcela zjevně, přesně naopak — velká většina náhodných výstřelů vyšla omylem, troufám si odhadovat, že čistě technickou závadou bez příměsi něčího omylu tak nejvýš čtvrtina, spíš podstatně méně. Je tedy zcela očividné, že pokud vyslovená či napsaná slova znamenají to, co znamenají, pak právě u náhodných výstřelů omyly mají místo největší.
Ovšem pro druhou skupinu ten výrok má smysl zcela bezproblémový. Kdyby uměli svůj jazyk, kdyby uměli užívat slova ve významu, jejž ona mají, řekli by něco jako: „Přál bych si, aby nedocházelo k omylům vedoucím k náhodným výstřelům.“ či „Snažím se ze svého chování vyloučit takové omyly, jež by mohly vést k náhodným výstřelům.“ apod.
No… kdyby uměli užívat svůj rodný jazyk. Jenže většina lidí to, želbohu, nedovede, a pak vypouštějí výroky, jež jsou přesným opakem skutečnosti, a ještě se třeba i rozčilují, že s nimi jiní nesouhlasí. Ale aspoň je na těch internetech živo. |