Vlastimil Vondruška: Dýka s hadem
Moba 2002
Potřebuje přísného redaktora, když už sám neudrží myšlenku. A pečlivou korekturu.
Oldřich, který před svatbou žil jako mnich, pár měsíců po svatbě s Ludmilou vilně okukuje poněkud vulgární paní a má košilaté myšlenky?
Je nudné popisovat středověké hrdiny, kteří jenom jedí, pijí a souloží s ochotnými a nadrženými služtičkami. Chtělo by to osoby propracovat a popřípadě jim přidělit i nějakou motivaci. „Ty Tarzan, já Jane“ nestačí.
Zajímalo by mě, proč při soudním zasedání občas za Oldřichem
- stojí Diviš s rukou na jílci meče (s. 99),
- Ke vchodu do sálu se postavili dva vojáci s tasenými meče a za královského prokurátora čtyři další s kopími v rukách, na nichž vlály rozvinuté praporce se znaky českého království
(s. 42)
- s. 132 Seděl v křesle s vysokým opěradlem, které bylo potaženo červeným suknem na znamení panovnického majestátu. Za ním stáli dva královští vojáci, jeden s vytaseným mečem a druhý držel praporec s orlicí, znakem českého království.
- Jménem krále, s. 122 Diviš se postavil za křeslo královského prokurátora. Široce se rozkročil, praporec postavil před sebe a pevně ho sevřel oběma rukama. Dva vojáci zůstali stát u vchodu, ostatní se rozestavili podél stěn.
- s. 256 Vchod do refektáře hlídali dva vojáci s tasenými meči a další čtyři stáli za křeslem královského prokurátora. Drželi kopí s praporci, na nichž byly znaky českého krále
- s. 273, 274 Za křeslem královského prokurátora stál velitel Diviš s taseným mečem na znamení, že se projednává hrdelní případ (...) Kolem stěn hlídali nehnutě královští vojáci s kopími. (...) Oldřich se napil medoviny, kterou mu (...) nalil velitel Diviš. To asi nevypadalo dvakrát důstojně.
Nemělo by to mít nějakou jednotnou štábní kulturu?
s. 12
Protože už bylo pozdě večer, odmítl další pohár. A o chvíli později: Oldřich nalil do dvou pohárů zlatavou medovinu, jež zbyla ve džbánu.
s. 18 Lemberku a pozdravil pana Havla a jeho choť Zdislavu
V roce 1269? Nezemřel Havel +/-1255 a Zdislava 1252?
s. 19 kůlna a dva přístřešky. Pod jedním stál vůz s nákladem
s. 53 nasazovali na vůz nové okované kolo. Druhý vůz byl pryč.
Jaký druhý vůz?
s. 54 Byli jsme v Liberci
V roce 1269?
Opravdu je nutné zdůrazňovat těžké dubové dveře při příchodu i odchodu? (s. 96, 97)
s. 104 Marek koupil švagrovi (už v říjnu) dárek k Vánocům. V té době se dávaly dárky?
s. 120 Nechci Oldřicha podceňovat, ale přece jenom - v komůrce bez oken za svitu louče přebere slámu stébelko po stébelku a najde několik světlých vlasů? Které mohly patřit kdekomu, když už jsme u toho?
Wilburga
s. 122 Byla trochu zavalitější postavy, světlé kudrnaté vlasy...
s. 177 drobná černovlasá dívka
s. 217 převor Anselm vás zve na odpolední mši
s. 219 ctihodného převora Adalberta
s. 254 dva metry
s. 262 uhlířova syna Jíru (...) „Zdravím tě, Víte,“ přátelsky se usmíval na chlapce
Není divné, že mniši jen tak pustili do kláštera ženskou? Byť tvrdila, že přináší důležitou informaci?
s. 271 Dveře Ludmiliny komnaty byly potevřené. Lucie ležela No co, obě začínají od L.
s. 38 šíthlou
s. 64 dýku, které ležela
s. 77 toho večer
s. 77 obkléknout
s. 97 pak se obočím staženým zlobou chladně pokračoval
s. 114 pane.“ špitla
s. 123 jakmile voják zavřel mříž s uvězněnou dívkou ?
s. 153 takže...“.
s. 171 zápach.„Oto
s. 207 zámky byly neporučené
s. 232 nakonec se protáhl za nádvoří
s. 249 nepoškozným
s. 262 „Stalo se něco,“ optal se
bylo všechno založena
s. 283 řekl se výzvou
si/jsi - s. 124 (2x)
ji/jí - s. 254
čárka - s. 78 (2x), 102, 120, 123, 128, 152, 186 (2x), 249, 251 (2x), 254 (2x), 260 (2x), 267
uvozovky - s. 109
|