Dlouho plánuji projít mně neznámé tituly ze slavova TOP 2022.
Zde je první část.
Jeff MICHAELS - Space Debris (2022)
Au! To není zlato, to je - zoufale nebaví. Syrový, rezavý alternativní punkfolk. Nedoposlouchal jsem.
LONG DISTANCE CALLING - Eraser (2022)
Instrumentální postmetal sem tam ozvláštněný elektronikou. Ale nic světoborného. Když si vzpomenu třeba na SÓLSTAFIR, tak průměr.
Brian ENO - rovnou vynechávám. Nikdy se mi nelíbil, to se už nezmění.
Camo & Krooked & Mefjus – Overture single (2022)
Utrpení. Ještě že jenom singl. Deset minut jsem skoro vydržel, ale hudba se nedostavila..
The SMILE - A Light For Attracting Attention (2022)
Divný nezávislý new wave snění. Něco mezi VISAGE a OK Computer. Tři skladby a dost.
Franka ZAPPU přeskakuji, jednak živák, jednak z pětasedmdesátýho.
Richard Müller - Čierna labuť biela vrana (2022)
Masakrózně výborné! Müller zraje. Hudba jde s texty ruku v ruce a paranoidně si šahají kolem sebe. Až musím uhýbat. Bomba jako vyšitá.
DUNAJ – Za vodou (2022)
Tohle taky není moje vědérko voděnky. Zde čeština škodí, neboť texty mi přijdou tuze toporné. Hudba nezaujala ničím, spíše vadila.
Cécile McLorin Salvant – Ghost Song (2022)
Paní Salvantová je brilantní pěvkyně, to se musí nechat. Disponuje nevšední krásou projevu. Vyslechnuto se zaujetím. Spolu s Richardem nejlepší z této várky tipů.
Mimochodem, nahrávka má DR10. Vokální jazz/soul by mohl mít víc a slušelo by mu to, ale budiž. Letošní novinka Mélusine (2023) má pouhých DR7. WTF? Nonesuch Records se úplně pomátli. |
Registrace nového uživatele 
