Rush – CounterpartsTohle je, dle mého, jedno z nejpozoruhodnějších alb, která kdy Rush natočili. Presto je vynikající, Roll The Bones ještě lepší, ale Counterparts je … tak moc odlišné, skoro jakoby od jiné kapely.
Je to veliká jízda, od začátku do konce, a Rush hrají tak tvrdě, jako asi nikdy předtím. Tvrdě hrají i zní. A to je dobře, to se mi líbí, to jim svědčí, opět minimum syntezátorů, prostě tvrdý kytarový zvuk, ale i tak skvělé aranže, snad nejlepší album od dob Permanent Waves a Moving Pictures.
Poslouchat tohle album je veliká radost, přemýšlím (marně) o jiné kapele, které se podařilo na patnáctém studiovém albu (po dvaceti letech existence, a ve stejné sestavě) natočit něco podobně skvělého.
Doufám – a těším se – že jednotlivé skladby rozebere Marek, na mě působí album velice vyrovnaně, hned úvodní hradrocková Animate je nářez jako © Olias prase, při Cut To The Chase, která náramně šlape, jsem si uvědomil, jak znějí Rush moderně a současně. Silná a krásná je balada Nobody's Hero, moc se mi líbí instrumentálka Leave That Thing Alone s parádní basovou linkou, kterou Geddy Lee vymyslel (a zahrál) opravdu báječně, vynikající je hitovka Cold Fire s chytlavým refrénem, stejně jako závěrečná (skvěle na konec alba se hodící) rozlučková Everyday Glory.
Pro mě je však největší bomba a lahůdka skladba Stick It Out, to je prostě taková jízda, že nemám slov. I naživo o osmnáct let později:
https://www.youtube.com/watch?v=GzqpbzgIW8w
Nádhera, opravdu. Zvuk jako z partesu. Radost. Energie. Návrat ke kořenům, ale přitom naprosto vyzrálé album, Rush opět na jednom z mnoha svých vrcholů, skladatelsky, instrumentálně, aranžersky, zvukově.
5/5
|
Registrace nového uživatele 
