Něco poznatků z besedy se Sapkowským na veletrhu Svět knihy 2010Jelikož se zdálo, že o to máte zájem, tak se s vámi podelím o něco z toho, co se tam dělo, co Sapkowski říkal, jak vypadal apod.;)
Na úvod bych chtěl poznamenat, že vůbec nevypadal, jak jste tu strašili! Je to už holt poněkud pupkatej důchodce, což on sám neváhal několikrát zdůraznit (aspoň to "důchodcovství":). Nějakou chvíli před začátkem už postával se založenýma rukama u vchodu do prostoru pro besedy a živě debatoval s postarší paní a mužem středního věku, s největší pravděpodobností s manželkou a synem. Jeho žena, narozdíl od něj, vypadala hned na první pohled na sympatickou a veselou paní, a také při jeho povídaní a odpovědích propadala největším záchvatům smíchu (jestli to ovšem nebylo á la "to je ale vůl";).
Nu, byl pozván na podium, kde si sedl a znovu odtažitě založil ruce, které tak měl vlastně až do konce, což ze začátku opravdu budilo dojem, že by na tom nemusel být nejlíp, nebo že nebude nikterak mluvný, prostě vypadal skoro až nasraně:) To se naštěstí nepotvrdilo, po pár otázkách se rozpovídal, neměl daleko v vulgaritám lechtivější mluvě, vyjadřoval se provokativně až drze, stylem jako z jeho knih;) A rozhodně nevypadal na alkoholika, celou dobu nic nepožil:) a ani ke konci nepůsobil nijak neklidně...až poté při autogramiádě si nechal donést pivko v kelímku, ale to spíš ucucával.
No, jeho jsem okecal docela dost, tak jen nastíním, o čem mluvil, na co byl tázán.
Hned od začátku se začal probírat jeho nový román, Zmije, což mě potěšilo, a potěšilo mě ještě víc oznámení, že v Polsku již vyšel a že český překlad je ve finálním stadiu. Na otázku, proč se román odehrává tam, kde se odehrává, tedy v Afghánistánu 80. let, odpověděl po dlouhém okecávání a kličkách:), že se inspiroval místní "zákopovou" legendou, takže by se to jinde odehrávat nemohlo (ale dodával, že kdyby mohlo, tak by to opravdu raději situoval někam jinam). Rozhodně se na to nemáme ptát veteránů z afghánské války, skoro určitě by to znali, a zaspoilovali by nám finální pointu!;)
Potom překladatel přečetl přeložený úsek z této knihy.
Dále byl Sapkowski tázán, zda se příliš nevzdálil stylu fantasy, na což zareagoval metaforou o koktejlu Martini, že to stále bude Martini, ať to udělá ženská z málo ginu a hodně Vermutu, nebo chlap z většiny ginu, nebo jako Hemingway, který si do ginu vermut jen kapal. Takže nebojme se, nebudou tam zaklínači, ani medici - čarodějové (teda, kdo ví:), ale dost fantasijních prvků se tam objeví.
Poté byl otázán na svůj názor na seriál / film Zaklínač, na což odpověděl, že chce jinou otázku a ruce založil mnohem zlostněji. Po chvíli ticha se usmál a posluchače odzbrojil svou teorií "Gaussova cecku", jak přiblížil tvar Gaussovy křivky. Když se to prý aplikuje na adaptace literárních děl, tak na vrcholku, u bradavky, máme oprvadu velmi, ale velmi velmi velmi velmi špatné adaptace, trochu vedle jenom velmi velmi špatné adaptace, skoro dole srovnatelné, a v nejnižších oblastech lepší, než předlohy. Neřekl to přímo, ale on se v tomhle případě očividně považuje za nejvyšší cecek:)
Rezolutně odmítl prozradit, o čem dumá jako o možném dalším díle, prý už i jemu se stalo, že něco prozradil a že v Polsku existujou autoři fantasy, kteří dokážou spatlat knížku během několika týdnů, i dnů; ti a jiní, že by mu to mohli vyfouknout, protože on píše pomalu, ale svědomitě a vše si ověřuje a zjišťuje. Následně se ho někdo zeptal, jestli nepřemýšlel o románu z doby 30-leté války, načež trochu zasakroval, že opravdu nad tím přemýšlel, hlavně dříve, měl už i název, Polský jezdec, ale že to dal k ledu, a teď už to, kurňa, určitě nebude moct napsat, jelikož mu to někdo zaručeně mezitím vyfoukne!:) Ale už poněkolikáté zopakoval, že už je v důchodu, že by si s důchodem i vystačil a stejně si stále dost vydělává, tak ho do psaní nic moc netáhne, že je profesionál a ne nějakej grafoman, co si musí něco dokazovat :)
Dále byla položena otázka, ve kterou jsem také doufal, a to ohledně hry Zaklínač, jak moc se na ní podílel a jak se mu výtvor líbí. Tak prý se podílel jen zběžně, několikrát ho tvůrci pozvali na kozultace, ale vždy hned věci upravovali a vylepšovali, dle jeho rad. Takže to hlavně byli fandové, kteří se sami v jeho díle vyznají a hlavně, narozdíl od lidí kolem filmu, mají k jeho dílu respekt, a že ty postavy se opravdu chovají, jak by měly, že je z hry velmi potěšen, že to v něm vzedmulo i velkou vlnu pýchy (narozdíl od seriálu/filmu, jak nezapomněl dodat:). Jediné, co ho trochu mrzí prý je, že je nechal vlastně pokračovat v příběhu a že se ho lidé třeba ptají, kde se můžou dočíst příběh, který se tam odehrává, nebo dokonce, kdy to podle hry dopíše. Na to odpovídá, že se to rozhodně nesmí brát jako pokračování / zakončení příběhu Zaklínače, na to že má právo jen on (čímž vlastně dal najevo, že tu určitá možnost, že se k němu vráti, je;).
Nakonec byl dotázán, kde všude své knihy psal, jestli má nějaká určitá místa, kde čerpal inspiraci apod. On prý píše zásadně doma, ve své pracovně, se svou velkou knihovnou, kde se může soustředit (což je jeho zásadní prblém, prý) a čerpat moudra z těch knih. Na dovolené a výlety si sice bere laptop, ale jen kvůli korekturám a případným opravám, úpravám.
To byla snad poslední (důležitější) otázka, muselo se to utnout, čas tlačil, Sakpáč sklidil velký potlesk, uklonil se, a lidi začli zdrhat do fronty na podpisy, která se v té době už táhla přes půlku Průmyslového paláce. Podpisy rozdával ze začátku ochotně, pak mu začlo blbnout pero, či co, a taky už musel bejt unavenej, tak občas něco zabručel pod vousy, ale ani dlouhým věnováním, o které ho občas někdo žádal, se nebránil.
Tak co, kdo si to celé přečte?;) |
Registrace nového uživatele 
