Adam Bałdych & Leszek Możdżer - Passacaglia (2024)Housle a piano na pomezí klasiky a soudobého jazzu, lehce stravitelné, vysoce sytivé. Veliké překvapení. Nečekala jsem od těchto dvou polských mladíků, kteří jsou doma bráni téměř jako popové hvězdy (hlavně pianista dělá i hodně lehčích věcí, s Johnem Scofield nebo Marcusem Millerem hrál pro desetitisíce lidí), víc než příjemnou kulisu, ale tohle je opravdu HUDBA - vzdušná, těkavá, hravá, velmi osvěžující, přesto zřetelně ukotvená v tradici. Nedělají zase nic tak nového či neobvyklého, ale dělají to nějak... jinak. Třeba hrají, jak jsem se dočetla, "na dvě koncertní křídla naladěná na 442 a 432 Hz, někdy i současně", což je "jako hrát ve vyšším rozlišení, najednou jsem měl v oktávě 24 tónových stupňů místo 12. Je to osvobození od limitů temperovaného tónového systému." Zkrátka dobře vědí, co dělají a proč, ale především si to zplna užívají. Podmanivé album, křišťálová studánka plná duhových bublin.
Bandcamp
 |
Registrace nového uživatele 
