ocs Jo, jo, pořád z té Saigy střílím klasicky, to jest levá ruka drží předpažbí a je podložena - nejčastěji právě oním báglem. Ještě jsem si to doplnil řemenem kolem ruky, takže se zmenšil třes, a zatím je to asi ta nejlepší varianta, co se přesnosti týče. Zkoušel jsem i "sniperské" držení, s levou rukou vzadu pod pažbou, ale prostě to nebylo ono. Zatím neuvažuji o tom, že bych na Saigu osadil dvojnožku - nějak mi to pro její design připadá nezvyklé, a potom by to dosaženou přesnost samo o sobě už zlepšit nemohlo, to už asi bude ve střelci a v nábojích. Stejně tak silnější optika sama o sobě také nezlepšila přesnost, ale pomáhá mi lépe zaregistrovat mé chyby, a tak jsou dobré rozptyly četnější, a méně náhodné.
S tím držením je zajímavé, že má druhá flinta se chová přesně obráceně, s držením předpažbí jsou výsledky naprosto beznadějné, a vyžaduje držení vzadu. Všechno je to asi otázka vyvážení zbraní, práce úsťových brzd, u Saigy i činnosti mechanismu atd.atd.
Při tom propilovávání nábojnice zdůrazňuji slovo OPATRNĚ. Rozhodně to není činnost, kterou bych komukoli doporučoval! Zde se jednalo o nouzi, ze které bylo málo východisek - cestovat s takovým předmětem ze střelnice mi přišlo riskantní (otázkou je také, co s tím doma). Doprava k puškaři totéž, další věcí je sehnat schopného a šikovného puškaře - kdo kdy jakého sháněl, ví, o čem mluvím (o opět otázka přepravy). Pilovat ocelovou hilsnu bych si netroufl, u té mosazi je přece jen možnost jiskry minimální. A chlazení bylo pečlivé, to si pište - lili jsme na to vodu, a pilování si opravdu nepředstavujte tak, jako když opracováváte kus železa ve svěráku. Prostě jsme to pomalu a trpělivě jen tak šolíchali, asi dvacet minut.
Co se zápalky týče, pro tu to bylo relativně šetrné, rozhodně méně, než proti ní vytěrákem narazit střelu.
No ale jak říkám, raději se podobné situaci vyhnout, a když už to nejde, tak veškerou bezpečnost raději mnohokrát přehánět.
Ad. puškaři : jak bys to řešil třeba ty, Ale? |
Registrace nového uživatele 
