Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Nelze jinak než... [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje pingu.


...si to zapsat

Můj nejoblíbenější spisovatel William Saroyan se v jedné knize zamýšlí:

"Hodně se cituje, hodně se traduje. Vypráví se mnoho nejrůznějších příběhů,
sepisují se dějiny, podávají se zprávy, uvádějí vysvětlení,
ale řekl vůbec někdy někdo něco?"


Pokud vás něco při četbě natolik upoutává, že si to zapisujete jako já, budu ráda, když se o to podělíte.
Vypisování při četbě je mojí dlouholetou posedlostí a zajímá mě, jestli tímto syndromem trpí ještě někdo jiný.


       
Hranice jsou neomezené - nemusí se jednat jen o zápisky z literárních děl, mohou to být jakékoli oblíbené výroky.
Když budete mít chuť nebo nutnost svůj výběr nějak okomentovat a zdůvodnit, budu jen ráda.

Dávejte sem vše, co vás někdy rozesmálo, dojalo, ohromilo, okouzlilo, rozplakalo, rozčílilo...
nebo vás to prostě jen zaujalo.

Teď mě napadlo, že to ani nemusí být výroky slovní, ale i obrazové nebo zvukové.
Můžete tu odkázat na oblíbené výtvarné počiny nebo hudební lásky, které vám někdy "něco" sdělily...
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 1344 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
bublajsa bublajsa Save the animals - eat people. 9.12.2007 03:42  2497
Nick Cave - A uzřela oslice andělaTři slizký braši krkavci kroužej’ jeden za druhým po promodralý rozbouřený obloze a vyřezávaj’ do odulejch mračen hustýho čmoudu temný prstence.
Ta puklice nad údolím byla pořádně dlouho modrá a průzračná, ale teď, panebože, vyvádí jako splašená. Z místa, kde ležím, vypadaj’ ty mraky jako prehistorický ještěři, blejou obrovský beztvarý bestie, co se tam nahoře normálně akorát stáčej’ do klubíček a chcípou.
A ty krkavci – pořád tu poletujou, kroužej’, furt blíž – ještě blíž –blíž ke mně.
Tyhle úlisný krkavci ’sou ptáci smrti. Měl ’sem je v patách celej život. Teprv teď je můžu chytit a vcucnout do sebe. Očima.
Skoro si snad i dokážu vzpomenout, jak se dá na tomhle měkkým, teplým kusu bláta usnout, protože každá moje část teď jede v jiným rytmu. No fakt.
Nasávaj’ mě dásně tohohle bezzubýho hrobu a já mířím dál – do týhle bažiny, do týhle ďoury, i když mám strach, že si namočím vražednou ruku. A čestný slovo, dva ty krkavci si už pro sebe rezervovaly mý oči a teď tam kroužej’ a čekaj’, jako dva falešný pěťáky, kouř se nad nima valí a převrací a rozplývá a já koukám, že se nějak smráká a já mám dole teprv čtvrtinu – nebo tak nějak a pořád víc.


„Tak nashle, brácho,“ pomyslel ’sem si, když vodpad, a celou minutu ’sem čekal, že to na mě přijde taky – taková se do mě z toho jeho umírání dala zima.
A pak se do nočního ticha ozval chraptivej řev Jejího Kurevstva, mý matky, Mamky, která sípala nadávky z tý nejhlubší prdele vší sprostoty, mlátila do dveří chevroletu a pořád: „Kde mám flašku!“
„Kde mám flašku!“

cedric Cedric Life is hard - deal with it 7.12.2007 16:01 - Odhlášení (15:15) 2496
S. R. Green - Učiněné pekloNa malé, reflektory osvětlené pódium stydlivě vyšel naprosto tuctový muž, vesele zamával divoce aplaudujícímu publiku a pak explodoval v dešti krve a cárů masa. Už dlouho jsem neviděl nic, co by nadělalo větší spoušť. Davy nadšeně jásaly, tleskaly a dupaly nohama. Jako kabaretní číslo to rozhodně bylo originální, i když trochu krátké. Podíval jsem se na Alexe.
"To číslo nespočívá v tom, že vybuchne," vysvětlil mi. "Kouzelné je, jak se dá z těch malinkatejch kousíčků, co z něj zbyly, zase dohromady."
"Chceš říct, že takhle vybuchuje pořád dokola?" zeptal jsem se
"Každý večer a v sobotu dvakrát."
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 5.12.2007 15:39  2494
Jacques Prévert - SnídaněNalil kávu
Do šálku
Nalil mléko
Do šálku s kávou
Vhodil cukr
Do bílé kávy
Malou lžičkou
Zamíchal
Dopil bílou kávu
A postavil šálek
Beze slova
Zapálil si
Cigaretu
Dělal kroužky
Z kouře
Oklepal popel
Do popelníku
Beze slova
Bez pohledu
Vstal
Dal
Klobouk na hlavu
Oblékl si plášť do deště
Protože pršelo
A odešel
Do deště
Bez jediného slova
Bez jediného pohledu
A já vzala
Hlavu do dlaní
A plakala.
ubique 29.11.2007 12:28  2493
Ludwig Wittgenstein - Tractatus logicophilosophicusSvět je faktem.
Svět je souhrnem faktů, nikoli věcí.
Svět je určený fakty a tím, že jsou to všechno fakta.
Fakta v logickém prostoru jsou světem.
Fakt je existence stavů věcí.
Stav věcí je spojení předmětů .
Předměty tvoří substanci světa.
Substance je to, co existuje nezávisle od toho, co je faktem.
Děláme si obrazy faktů.
Obraz je modelem skutečnosti.
Obraz je fakt.
Svoji formu zobrazení však obraz nemůže zobrazit, ukazuje ji.
Abychom jistili,či je obraz pravdivý nebo nepravdivý, musíme ho porovnat se skutečností.
Logický obraz faktů je myšlenka.
Myšlenka je smysluplná věta.
Souhrn vět je jazyk.
Skutečnost se porovnává s větou.
Hranice znamenají hranice světa
carreen 22.11.2007 16:07  2492
Muži v offsidu"Vona mu vařila čekuládu a masíčko vod vola, ale ten šotek pihovatej, byl furt jak mrtvola...";o)))Úžasná poezie...:o)
jelena Jelena Přednášky nyní ve Viničné - Pátečníci a mnohem víc! 20.11.2007 00:41  2491
You can't raise funds on insect extinctions.
Michael Crichtin, State of Fear
(úžasná věta)
ubique 18.11.2007 20:43  2490
Thomas Harris - Červený drakNěkdy měl Graham pocit, že mu je velmi blízký. Během posledních dnů jej zaplavil pocit, který znal už z jiných vyšetřování - ten výsměšný pocit, že on a Drak dělají v různou denní dobu ty samé věci, že mezi detaily jejich všedního života existují paralely. Někde jedl, sprchoval se nebo spal Drak ve stejnou dobu, kdy on dělal totéž.
Graham na zoufale snažil jej poznat. Snažil se ho zahlédnout ve slepé skvrně, která zbyde po diapozitivu, mezi řádky policejních zpráv, snažil se uvidět ve stínu žaluzií. Snažil se ze všech sil.
Ale aby mohl Draka začít chápat, aby uslyšel chladné zurčení v jeho temnotě, aby mohl pozorovat svět skrze rudý závoj, který zahaloval jeho mysl, musel by Graham vidět věci, které nikdy vidět nemohl a musel by se přesunout v čase ...

(teď bych musel kompletně přepsat kapitoly 25 – 28)
hatifnat hatifnat on a spaceship somewhere - sailing across an empty sea 14.11.2007 00:50  2489
Ivan Vyskočil - Malý Alenáš"Informovanost nám chybí! Rychlá, přesná, objektivní..."
"Co je zase tohle?!" nadskočili snové.
"Promiňte, to jsem někde pochytil."
hatifnat hatifnat on a spaceship somewhere - sailing across an empty sea 14.11.2007 00:46  2488
Margot: Diky!
margot 13.11.2007 02:17  2487
Saša Sokolov - Škola pro hlupákyS časem je u nás něco v nepořádku....
Naše kalednáře jsou příliš konvenční a číslice, které jsou v nich vepsány, nic neznamenají a nejsou, stejně jako falešné peníze, ničím podložené. Copak mohou vůbec dny následovat jeden za druhým, to je nějaký básnický nesmysl - řada dní. Žádná řada dní neexistuje, dny přicházejí, kdykoli si prostě usmyslí, a stává se, že jich přijde i několik najednou. A taky se stává, že den dlouho nepřichází. Pak žije člověk v prázdnotě, ničemu nerozumí a jenom se trápí. A ostatní také, také se trápí, avšak mlčí. Chtěl bych ještě říct, že každý člověk má svůj zvláštní, žádnému druhému nepodobný kalendář života.

A potom se stalo něco ve mně, tam uvnitř, v srdci a v hlavě, jako by mě někdo vypnul. A najednou jsem ucítil, že jsem se ztratil, nejdřív jsem se rozhodl, že tomu nebudu věřit, nechtělo se mi. Řekl jsem si: to není pravda, to se ti zdá, jsi trochu unavený, dnes je strašně horko, popadni vesla a vesluj domů. Zkusil jsem uchopit vesla, natáhl jsem k nim ruce, ale nic se nestalo: viděl jsem rokujeti, mé dlaně je však necítily, dřevo vesel protékalo skrz mé prsty, skrz čálnky prstů jako písek, jako vzduch. Ne, naopak, já, mé bývalé a nyní neexistují dlaně obtékaly dřevo jako voda. Bylo to horší, než kdybych se stal přízrakem, protože přízrak může aspoň projít zdí, ale já bych zdí neprošel, nebylo čím, nic ze mě přece nezůstalo. Zase to není pravda: něco přece jen zůstalo. Zůstala touha být stejný jako dřív, i když jsem si nemohl vzpomenout, jak jsem žil do té doby než jsem se ztratil ...

Všechno bylo daleko vážnější: nalézal jsem se v jednom ze stádií zmizení. Víte přece, že člověk se nemůže ztratit okamžitě a naprosto, nejprve se proměňuje v něco, co se od něho liší svou formou a podstatou - například ve valčík, ve vzdálený, sotva slyšitelný večerní valčík, to znamená, že se ztrácí částečně a teprve potom se ztrácí naprosto.

...a hudba zní dál. Žije si sama o sobě, je to valčík, který byl ještě včera někým z nás: člověk se ztratil, proměnil se ve zvuky, a my se o tom nikdy nedozvíme.

...nemůžou v sobě přemoci touhu vzít kousek křídy a napsat něco na vagon.(....)Nakonec vlak opouští kusou kolej a uhání po širých tratích Ruska. Skládá se z vagonů zkontrolovancých komisemi, z nevinných i hrubých slov, kousků číchsi srdečních bolístek, nezapomentuelných postřehů, úředních poznámek, prádzných grafických cvičení, ze smíchu a přísah, z nářků a slz, z krve a křídy, z bílé na černé a hnědé, ze strachu a smrti, ze soucitu k dalekým a bližním, ze vzrušení, z dobrých pohnutek a růžových snů, z hluvátsvtí, nežnosti, tuposti a patolízalství. Vlak uhání, veze kontejnery Sheiny Solomonovny, a celé Rusko vychází na perony plné větru, dívá se mu do očí a čte napsané - prchavou knihu vlastního života.

Nevím, jak to tady půjde, chlapci, věc se má asi tak, že podle všeho nepřijdu už vůbec, vyřiďte, že od tohohle úterý u vás už nepracuju, dávám výpověď. Ale proč, Saule Petroviči, je nám to strašně líto, bude se nám po vás stýskat, je to tak nečekané. Netruchlete - usmál jste se - ve zvláštní škole je spousta kvalifikovaných učitelů i beze mě. Ale čas od času se přiřítím, navštívím vás, uvidíme se, naše vzájemné vztahy neochabnou. Saule Petroviči, a můžeme vás navšítivt s celou třídou příští týden na druhém břehu? Dobře, budu se těšit, jenom upozorněte ostatní: nic k jídlu nevozit, naprostá ztráta chuti. A co je to za nemoc, Saule Petroviči? Ale žádná nemoc, přátelé, to není nemoc - řekl jste, když jste vstal a oprašoval si ke kolenům vyhrnuté kalhoty -, jde o to, že jsem umřel, řekl jste - ano, přece jen umřel, k sakru, umřel. Medicína u nás samozřejmě stojí za starou belu, ale co se týče tohohle - je to pokaždé jasné a zaručené, diagnóza je diagnóza: umřel - řekl jste - je to k vzteku.
sydney sydney The Brussels Journal - The Voice of Conservatism in Europe 13.11.2007 01:24  2486
Tohle mě dnes opravdu zaujaloa není to z knihy, není to z písně, je to "jen" seznamovací inzerát z jednoho webu :

im the one...
...who will email and text you in the middle of the day to say i am thinking about you or just to say hi because i know it will brighten your day and make you smile.

im the one ...
...who will leave a rose on your car while you are at work with a little note saying i was here and that i am thinking about you.

im the one ...
...who will drive to see you in the middle of the night because you are sick or because you say you miss me and need to see me.
ubique 6.11.2007 23:10  2484
Iron Maiden - For the greater good of god Please tell me now what life is
Please tell me now what love is
Well tell me now what war is
Again tell me what life is

For the greater good of god

He gave his life for us he fell upon the cross
To die for all of those who never mourn him
It wasn’t meant for us to feel the pain again
Tell me why, tell me why
ubique 5.11.2007 23:00  2483
Iron Maiden - The Reincarnation of Benjamin BreegLet me tell you 'bout my life,
Let me tell you 'bout my dreams,
Let me tell you 'bout the things that happen, always real to me.

Let me tell you of my hope, of my need to reach the sky,
Let me take you on an awkward journey, let me tell you why.
Let me tell you why

Someone to save me,
Something to save me from myself
bublajsa bublajsa Save the animals - eat people. 5.11.2007 13:04  2482
Charles Bukowski"Lidskost není člověku vrozená."
hatifnat hatifnat on a spaceship somewhere - sailing across an empty sea 3.11.2007 14:36  2480
Neil Gaiman - Hvězdný prach"Jsem ten nejbídnější člověk, jaký kdy žil," řekl lordu Primovi, když zastavili a přivazovali koním pytlíky s promočeným ovsem.
"Jste mladý a zamilovaný," těšil ho Primus. "Každý mladík ve vašem postavení je nejbídnější člověk, co kdy žil."

[ 1344 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

TOPlist (c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt