J- Heller - Gold za všechny penízeKaždá změna je k horšímu.
Vzdělání je třetí největší příčinou lidského neštěstí na světě. Tou první je samozřejmě život.
Chladně odhadoval dopad rozvodu. Otec se urazí. Macecha se může jít vycpat. Děti ať se třeba poserou – ať si s nimi dělá starosti jejich psychoterapeut.
„Side, ty parchante…“
„Omluv se!“zaječel otec a vypnul se jako struna. „Omluv se, ty parchante, za to hnusné slovo, co jsi právě řek.“
„Budeš mi muset ukázat kus práce.“
„Ukáži ti výtisky knih, z kterých budu krást.“
„To už vůbec nevěříš v původní práci?“
„Neotřesitelně“, odpověděl Gold. „Proto jsem vždycky ochotný použít původní práce jiných.“
„Chtěl bys být ve vládě? Co takhle ministr zahraničí?“
„Nemusel bych na to něco vědět?“
„Rozhodně ne.“
„Ve vládě, Bruci, se zkušenost nepočítá a znalosti nejsou důležité. Jestliže existuje něco, v čem se můžeme poučit z minulosti. Bruci, pak jedině, že člověk má skočit po tom, co chce, jakmile se naskytne příležitost.“
A tenhle úryvek nemá chybu:
„Opravdu mi příliš nezáleží na Andreiných penězích“, přel se Gold, „přestože mi to určitě nebudete věřit.“
„Mně na nich nezáleží ani za mák,“ zasmál se Conover (pozn. – její otec), „protože mi z nich nepatří ani šesták. Všechny zdědila od prarodičů a praprarodičů, ani bych je všechny nespočítal. Přiznám se, že byly doby, kdy jsem si dělal velké naděje, že všechny ty peníze zdědím v případě, že by zemřela dřív než já, ale teď, když jsem starý, může klidně zůstat naživu. Mé city vás šokují. Poznám to podle toho, jak se vám dělá špatně. Ale já skutečně miluji peníze, pane Finesteine, víc než cokoli na světě.Pochybuji, že na světě je jediný člověk, který miluje peníze víc než já. Neschraňuji peníze skrblicky, protože jsem jich vždycky měl spoustu, ale cením si jich daleko víc než zdraví. Jsem nemocný a starý, ať si vymýšlím sebevíc lží. Kdyby mi osud navrhl: Budeš naprosto zdravý ještě desítky let, ale nedostaneš nic, odmítl bych to, než bys řekl švec. Kdyby se u mé smrtelné postele objevil anděl a prosil: Vzdej se bohatství, dokud je ještě čas, a můžeš žít ještě desítky let jako chudák a poté celou věčnost v ráji, odpověděl bych: Vypadni, ty opeřený hlupáku. Utrať aspoň milión za mou hrobku a za každý můj pomník. Daleko raději umřu v nádheře. Koneckonců, pane Goldfeddere, za zdraví si člověk peníze nekoupí, nemám pravdu?
|
Registrace nového uživatele 
