Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Knihy [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderují elgyn, Hornblower.
Archiv

Žádné téma není mimo - vždycky všechno skončí u knížek.
Výběr knih záleží jen na vás (bez ohledu na preference moderátorek). Jen trváme na respektování literárního vkusu druhých.
Slibujeme, že žádná z moderátorek nebude na nikoho zlá (natož aby ho vyhodila na mráz nebo mu dokonce ukázala zuby) kvůli tomu, že sem zavleče jiné knihy než romantické - pokud bude tolerovat naše červené knihovničky. Naopak si tohoto odvážného člověka budeme vážit (skoro jako kdyby četl zamilované knížky)

GOODREADS FANTASTICFICTION NEJLEVNĚJŠÍ KNIHY

JANIN KATALOG HARLEQUINEK RENČINA ČERVENÁ KNIHOVNA
SAM EASTLAND DANIEL SILVA JULIA QUINN KINLEY MACGREGOR LISA KLEYPAS TERESA MEDEIROS JANET EVANOVICH MADELINE HUNTER ROB THURMAN J. R. WARD ELIZABETH HOYT GEORGETTE HEYER ELIZABETH CHADWICK
Spřátelené kluby:     Antikvariát     Scifi + fantasy literatura    Spisovatelé      Humoristické knihy
Jak vložit odkaz:
<a href="www adresa">text příspěvku</a>

Jak vložit spoiler:
<font color="white">tento text bude napsán bíle</font>

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 9483 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 23.3.2018 23:09  16282
Ubi [16280] Originál vyšel 1994. Vím, že se mi to líbilo, ale Anděla temnoty si pamatuju víc. Seriál mě teprve čeká.
elgyn elgyn 23.3.2018 17:43  16281
Leigh Michaels: Na Safírovém jezeře
Romance 11/93


Je v podstatě velmi podobná jako „Prodej mi sen“. I s otravnou Stephanií ve vedlejší roli (ale tady už má dvě děti, což je konstatování, kromě jedné scény, kdy se její dcera drží plotu a bojí se bruslit, a zmínky o fotografii na jejím stole se tam nevyskytují).
Osmadvacetiletá životem unavená hrdinka se snoubencem, který nemá pochopení pro její podnikání (jen jí tentokrát dal prsten s velkým kamenem). Kdyby se tam neobjevil hrdina, který jí před deseti lety utekl, nevím, o čem by autorka psala. Snad o tom, že hrdinka „už není ta dívka s hvězdným prachem v očích“, jak neustále opakuje.

Bylo by dobré ujednotit, jestli jsou „drůžičky“ nebo „družičky“.
Taky je hloupé, když se fotoaparát mění na kameru a zpět (s. 48, 50, 53, 55, 58).

Paullete Bourgeois: Franklin a tma
Egmont ČR 1999


Paullete Bourgeois: Franklin a fotbal
Egmont ČR 1999


Bettina Belitz: Jen počkej, zloději!
Thovt 2011


Jenny Dale: Spot - hravé šťěňátko
Jenny Dale: Lily - ztracené štěňátko
Egmont ČR 2000


Jenny Dale: Lenny - líné štěňátko
Egmont ČR 2000

s. 10 MiIler
ubi Ubi 3_33_33 - 2640 23.3.2018 08:43  16280
Caleb Carr - PsychiatrTrue Detective l.p. 1896. Dobře ukrytá perla, nebýt seriálu, nejspíš ji ani neobjevím. Vypnul jsem tedy TV a otevřel knihu. Podle toho, co můžu porovnat, existují malé rozdíly ve významu jednotlivých postav a ve vztazích mezi nimi. A v seriálu přidaná minimálně jedna dějová linie. Překvapilo mě, že kniha není napsána nijak okázale s cílem vyvolat napětí za každou cenu, tak jak je dnes v módě. Měl jsem pocit, jako by byla napsaná před sto lety. Za thriller bych ji rozhodně neoznačil. Kromě exkurzí na různorodá místa jako jsou blázince, špeluňky bordely, věznice, ale i opery, divadla nebo paláce, tvoří jádro knihy dlouhé diskuze analyzující psychologický profil pachatele. Jak tvrdí sama hlavní postava, k řešení případu používají obrácené investigativní metody, identita pachatele je prozrazena hned na začátku a smyslem je kromě dopadení i pochopení jeho konání. Přestože mi zbývá dokoukat ještě půl seriálu, mám teď obrovskou chuť se nejprve vrhnout na další případ „Anděl temnoty“. Něco mi říká, že se možná dočkáme i pokračování seriálu.
elgyn elgyn 22.3.2018 11:15  16279
Dominik Dán: Cigaretka na dva ťahy
Slovart 2017


hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 21.3.2018 20:56  16278
Lindsay Jane Ashford: Žena v Orient Expresu
na motivy ze života Agathy Christie
krásná obálka
dobře se četla
elgyn elgyn 21.3.2018 09:03  16277
Ivana Vostřáková: Vysmátá veverka aneb Přízrak krásné modelky
I+D Design 2017


s. 59 Přitom bych spíš typoval
s. 71 Keb-
ulkovi

s. 130 tréňáku

čárka - 27, 28(2x), 31, 129
uvozovky - s. 26
elgyn elgyn 19.3.2018 17:35  16276
Leigh Michaels: Prodej mi sen
Romance 4/93

Otravná sobecká hrdinka, kterou poněkud obtěžuje i její malá dcera, se chce provdat za svého hamižného šéfa. Její první manžel chtěl o všem rozhodovat sám, takže mu pro jistotu ani neřekla, že je těhotná. Její současný snoubenec za ni rozhoduje taky. Stephanii sice některé věci vadí, ale prostě se chce vdát (i když jí dal prsten s malým diamantem).

s. 24 „Vždyt je sám-“
„Jak to víš?“ (…)
„Ne,“ řekla.
?

s. 48 Chodili jsme s Tashou [ona a Tasha]
s. 83 dloho
elgyn elgyn 19.3.2018 16:58  16273
opět budu prozrazovatBarbara Cartland: Uvězněná krása
Ivo Železný 1995

Nechápu, proč všude cpe koně. Sice se nedozvíme, jak se hrdina jmenuje, ale o koních víme všechno.

s. 8 „Nemusíš být stejně tak vzdělaná jako hezká. Neměla bys tak usilovně studovat a kazit si své krásné oči.
A proto ji vzápětí poslala do penzionátu se „slavnými pedagogy“? Dává to smysl?

s. 44 „Vím, že nemohu cestovat sama.“ A s kým přijela z Florencie?

Empatická hrdinka nechce zarmoutit svého otce, takže mu neřekne, že jeho druhá manželka ji chce provdat za svého milence, aby se (bohatší o hrdinčino nečekané dědictví) mohli slézat v houštince. Místo toho celkem složitě odjede na venkov. Zcela nekonspirativně napíše tatínkovi dopis. I s informací, kam přesně jede.
s. 52 „A musím se na nějakou dobu ukrýt, aby mě nikdo nenašel.“
Ale aby zmátla pronásledovatele, odjede za pomoci štolby ke staré chůvě. Koho by to napadlo.
Když už Odela dorazí do domu, kde pracuje její bývalá chůva (která si mohla vybírat z mnoha pracovních nabídek, když dostala padáka), předstírá, že je chůvina příbuzná. Což ji stěží opravňuje k tomu, aby její štolba úkoloval markýzova stájníka, aby se jí postaral o koně. Pak sdělí chůvě, že zůstane u ní. Dokonce má i svůj pokoj a úkoluje služebnictvo.
Naštěstí v domě nebyl tajemník, takže nemusel nikdo nikoho žádat o svolení, prostě se tam nastěhovala a až se tajemník vrátí, tak už „bude příliš pozdě na to, aby něco namítal“. Aha.
Při svém útěku dokázala do „malého kufříku“ nacpat své nejhezčí šaty a pochopitelně nezapomněla na jezdecký úbor (s. 49), župan a měkké pantoflíčky (s. 70).
A tohle všechno posléze složila do sedlových vaků (s. 54).
s. 62 „Mohla bys poslat do stáje pro moje zavazadla?“ (s. 62). Tedy pro ty vaky?
A jak by se jí dobře žilo, kdyby se nevrátil markýz (i s cuchtou, nemravnou, nemorální, nevěrnou).

s. 69 Zvedla jednu z vypůjčených knih a zjistila, že už ji dočetla. Stejně tak i další. To se mi tedy nikdy nestalo.
Takže bude odsouzena dnes večer, v sobotu a v neděli k pobytu bez čehokoliv ke čtení .
s. 70 Uchopila rozečtenou knihu. ??

Chápu, že zloděj pitomec, který se vydá loupit až ve chvíli, kdy se na panství vrátí markýz, má problém sundat obraz ze zdi a aby mu to šlo lépe, odloží nejen kabát a klobouk, ale i šátek z obličeje.
Odela nějakou podivnou shodou okolností markýze ze sousedství nikdy nepotkala, ale zloděje znala „od vidění a hlavně z doslechu“. A dejme tomu, že nikdo ve ztichlém domě ve tři hodiny ráno neslyšel zvuk tříštícího se skla. Ani to, že zloděj obraz v těžkém rámu táhl za sebou. Tedy jednou rukou. A šátek si pro jistotu uvázal kolem krku (s. 73). Zavřel za sebou okno a hrdinka nevěděla, co dál. Dlouze přemýšlela a přišla na to, že zloděj jistě zná překupníka a než někdo přijde na to, že obraz chybí, bude beznadějně ztracen. I když si nejsem úplně jistá, že prodat obraz nějakého hraběte (byť od slavného malíře) by bylo tak snadné.
Naštěstí jí napoví mrtvá matka – a Odela nechá na stole v pracovně vzkaz, kdo obraz ukradl. A ráno s tím snad něco udělají. Ráno odjede z domu, protože markýz jistě bude pátrat po autorovi vzkazu, tak aby ji neodhalili.
Markýz ji nakonec najde na svém oblíbeném místě (kam jen tak náhodou zabloudila) a vzplane. Pozve ji na další schůzku, která se poněkud zvrtne, protože je přepadne zloděj, kterého markýz přistihl doma, jak sedí za stolem a kochá se kradeným obrazem. Spokojil se s domluvou, ale zloděj se chtěl zbavit svědků, proto hrdiny svázal a ukryl do sklepa, kde chytře ukrýval i lup.
s. 103 Kdosi ji popadl za ruce a zkroutil jí je za zády(…) jí omotal provaz kolem těla až ke kolenům
To by mě z technického hlediska vskutku zajímalo.
A markýz dopadl stejně.
Zatímco Odela nedokáže markýze rozvázat uvolnit ty pevně utažené uzly je pro její štíhlé dlouhé prsty nadlidský úkol , markýz ji rozvázal během hodiny pomocí zubů.

Aby její macecha a nějaký vikomt obráželi okolní sídla a hledali ji… to asi nebude podle etikety.

Jako každovečerně Láska až za hrob po prvních deseti minutách. Bez ohledu na to, že sotva vylezl z postele své milenky.
elgyn elgyn 19.3.2018 15:50  16272
Budu prozrazovat
Rachael Thomas: Smaragdový náramek
Sladký život 3/18

Zápletka, na které se postavená celá série, mi přijde chatrná. Kdyby dědkovi na těch špercích tak záleželo, tak nebude čekat sedmdesát let až na smrtelnou postel. Autorčin styl je těžkopádný a děj nelogický.
Moc tomu nerozumím. Pomsta spočívala v tom, že Liev řekne novinářům, že její bratr vyvíjí nový telefon? A udělá to pár dnů před jeho oficiálním představením. A co? Navíc nakonec na té prezentaci, kterou vytvořila, Bianca ani nebyla, protože se v kanceláři patlala v citečkách.

s. 11 viděl na jejím stole aukční katalog
s. 22 jeho informátoři se činili. Zjistili, že se Bianca zajímá o šperk, který se ocitl v aukčním katalogu. Přesto nezjistil, proč ho chce a že je jenom jedna z mnoha, která pátrá po rodinných klenotech.
Nicméně hrdinka je za náramek ochotná udělat opravdu cokoliv.
Na s. 36 má hrdina i prsten. To ho u sebe buď nosil léta
nebo ho koupil od řidiče taxíku nebo fotografa, jiná možnost není. Pak se ukáže, že ho koupil, protože předpokládal, že hrdinka udělá opravdu cokoliv.

Kolikrát je nutné zopakovat hrdinčino TRAUMA z maturitního plesu? A velikost její oběti, jak neměla na vybranou, bla bla bla.

s. 36 „Tak vás vyfotili jako mého společníka. A bude dál, pane Dragunove?“ ?


s. 46 Liev tam stál ve své mužné slávě
To si nějak nedovedu představit.

s. 84 Bianca „víc než deset let“ sponzoruje azylový dům.
To musela začít tak v sedmnácti.

s. 90 Hrdinové přijedou na ostrov. „Do nedělního rána se tu nikdo neobjeví,“ řekl Liev (...) „Do nedělního rána? Je teprve pátek!“
Zaplavou si, pošpásují, jdou spát a následující ráno jsou tam fotografové (s. 103). Kam se poděla sobota?
Na soukromý ostrov přijeli jachtou, odlétali letadlem. Hm.

s. 120 „...aby jí pomohla vyjednávat s Lievem o náhrdelníku.“ Tedy o náramku.

s. 128 Přísahala si, že příště, až zase přijede, budou všechno jinak.

Mám jisté pochybnosti o používání čárek.

s. 65 Live [Lieve]


Anne Marie Winston: Najdi svou lásku
Desire 12/95


s. 6 slečno Mess Missy Mess je docela vtipné, otázkou je, co bylo v originále. Nicméně i tak by „s“ mělo být velké, ne?

s. 6 Pětatřicetiletý hrdina má ženy „za sebou“. No vida. Je dva roky rozvedený, ale občas si s nějakou vyšel. Nicméně smyslem jeho usilování vždycky byly děti, v podstatě lhostejno s kým. A dosud „cílevědomě hledá ženu, která by byla perfektní matkou jeho dětí“ (s. 51). Ať hledá nebo nehledá, našel.

s. 7 dlouhý tmavý cop je ve skutečnosti „tmavě rusé barvy zašlé mědi“, popř. „záplava zlatavých vlasů“ (s. 82).


Hrdinka se hned první týden na škole poznala s manželem, vzali se hned po absolvování školy (s. 41). Dům koupili před sedmi lety, hned potom, co její manžel otevřel advokátní kancelář (s. 31).
s. 51 „Znali jsme se už čtyři roky před svatbou a manželství trvalo tři. Už je to tři roky, co mě opustil.“
Nechybí tam rok?

s. 74 stála tu jen v kalhotkách střižených tak odvážně, že odhalovaly zlatavé chloupky pod sametovým bříškem.
Odvážný střih? To si spíš oblékla naopak tanga.
Hrdinčino celé tělo zdobila nádherná pleť. Ostatní ženy, které hrdina znal, zjevně neměly kůži na celém těle. Navíc si až na s. 84 všiml „dlouhé a ošklivé jizvy na břiše“.
A došlo i na bradavky, které se „naježily“ (s. 75). Navíc růžové bradavky ze s. 74 se změnily na s. 82 na „růžovofialové“.

s. 76 intuitivně vytušil její odevzdání...
Ve chvíli, kdy byli oba nahatí a techtle měli za sebou. To je teda empatie.

Nechci být šťoura, ale hrdinka je takový malý mutant.
s. 142 „…máte jeden funkční vejcovod, podle všeho zdravé vaječníky…“
s. 84 „…infekci, zasáhla mi i jeden vejcovod. Řekli mi, že můžu mít děti, ale šance na otěhotnění je teď jen padesátiprocentní.“
A o druhý vejcovod přišla na s. 130, kde už měla jen jeden vaječník.
“…ale vejcovod nešel zachránit. Byl příliš poškozený. Vaše žena má ještě jeden neporušený vaječník.“

s. 143 Vystoupili před domem z její dodávky. Přestože tam jel každý zvlášť – s. 141 Annie vzala klíčky od své dodávky z háčku v kuchyni. „Tak víš co? Jeď za mnou. Určitě jsem zdravá, zpátky pojedu sama a ty se můžeš vrátit rovnou do práce.“

s. 146,147 „Teď se musíš vrátit domů a převléknout se (...) „Možná se dneska už na práci vykašlu.“
Ale to už víme.
s. 143 a on zavolal sekretářce, že dnes nepřijde do práce.


s. 35 objevili se mu na tvářích zářezy sympatických dolíčků

s. 36 tpělivě
s. 43 když o mně nestála
s. 54 šťěstí
s. 58 Liliht
s. 67 zárověn
s. 93 spocené
ji/jí - s. 49 (2x), 92, 109, 110, 130, 136
uvozovky - s. 61, 102, 108

Janet Dailey: Jako blesk z čistého nebe
Wist 2001

Vyšla v roce 1978, takže je trochu „Já Tarzan, ty Jane“. A starostliví rodiče, kteří by rádi jednadvacetiletou dceru co nejdříve provdali, protože staropanenství již stojí ve dveřích…
Hrdina vydíráním přinutí hrdinku ke svatbě a ona se rozhodne udělat mu ze života peklo. Nicméně jí přišlo „divné“, že se ji nepokusil dostat do postele. Bylo pro ni velkým zklamáním, když se tak hezky zabarikádovala v ložnici a připravila se na znásilnění… a hrdina šel do své ložnice. Jak si to mohl dovolit? Tohle je přece jejich svatební noc! Padla na postel a s bezmocným vztekem kousala do polštáře. (s. 108). A po dvou hodinách se smířila s tím, že Rolt šel opravdu spát.

s. 4 Kurt byl pravým opakem (…) kdy se před pěti lety poprvé setkali. Tehdy jim oběma bylo patnáct
Tedy when she had been fifteen
s. 5 Kurtovi bylo devětadvacet a jí jednadvacet.

s. 96 s klidným výrazem přijímala nekonečné gratulace
No, nekonečné. „Chtěli bychom jednoduchý obřad jen pro rodinné příslušníky.“ Takže jich bylo asi 5 (včetně novomanželů).

s. 12 dědičství
s. 80 pomaly sundal
s. 107 Nervózně se přecházela
s. 129 kanceláře?“.

ji/jí – s. 51

Dona Carlisle: Savannah
Desire 4/96


hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 14.3.2018 21:04  16271
Peter May: Umrlčí cesta

Podobá se trilogii z ostrova Lewis, ale nejde tolik do minulosti.

Bernard Cornwell: Azincourt čte Dušan Sitek

Závěrečný popis bitvy je velmi detailní. A ne moc příjemný.
elgyn elgyn 14.3.2018 10:39  16270
Meagan Spooner: Na lovu
CooBoo 2018


s. 28 Vypadlo to jako signál
s. 153 Jev [Jeva]
s. 164 možné v té hudbě najde způsob
s. 291 oči ji v ledovém a suchém vzduch pálily
ji/jí - s. 107, 115
elgyn elgyn 13.3.2018 11:24  16269
Stephanie James: Společenská záležitost
Desire 1/93

Budu prozrazovat.
Rádoby macho hrdinové z osmdesátých let mě nebaví. Nebála bych se označení sexuální loudil. Když hrdina zručně rozepnul zapínání šatů, emancipovaná hrdinka zapomněla, že ne je ne a pobudila se v ní prostopášnice. Už na s. 26. Ale pak to hrdinovi vysvětlila, byť úplně nepochopil, jak může někdo pohrdnout nabídkou kvalitního sexu. Nicméně souhlasila s další schůzkou, na které ji hrdina varoval před znásilněním ze strany bývalého přítele Davida, protože takhle chlapi prostě přemýšlejí (s. 39).
Načež ji k jejímu překvapení opět „povalil na deku“. I když nebyl žádný lumen, přišla mu pitomá. A taky byla. Kdyby šlo o thriller, tak by během dvou stran byla rozsekaná na kousky a detektiv by pronásledoval jejího vraha na kraj světa.
Také jí sdělil, že kdyby byl na místě Davida, dostal by ji do postele i násilím. Což hrdinku nenapadlo. Zatímco charakterní (lehce slizký) hrdina přišel s argumentem, že nikdy po nikom tak netoužil. A najednou ho držela za zadek a rejdila mu jazykem v pupíku. A kdyby neustále nemlela o svém bývalém, byla by ruka v rukávě.
Pak si začali opět vykat, když tedy k ničemu nedošlo, tak jim tykání asi nepřišlo vhodné. Hrdina ji opět přesvědčoval, že nic jejího bývalého nenaštve víc, než když mu hrdinka řekne, že se vyspala s hrdinou. Což navíc bude zlatým hřebem jejího dosud trudného života.
Hrdinka pojala podezření, že hrdina je stejně domýšlivý jako její ex. Hrdina zrudl a ona se dlouze omlouvala.
Další večeře a tentokrát zklamání, že se o nic nepokusil.
Při odjezdu z městečka se s ním ještě šla rozloučit a našla ho v rozkladu, bo Skoro celou noc prochodil po pokoji. Zaplaťbůh, že se konečně rozhodla vytáhnout ho z té bídy! (s. 61) OMG.
Země se zachvěla, hrdina si ověřil, že je jednička a hrdinka odkráčela.
Přijde mi nelogické, jak se Kalinda hroutila, když jí bývalý přítel začal vyhrožovat fúzí. Pokud dá na volný trh tolik akcií, aby někdo mohl získat kontrolu nad její firmou, tak je prostě blbá a dobře jí tak. Navíc jí to sdělil ve chvíli, kdy měl necelých pět procent akcií. S tím její firmu asi sotva ohrozí a navíc ji varuje.

Po pár dnech ji hrdina ujistil, že mu nejde jen o sex, ale chce lásku a věrnost. I ona si uvědomí, že se zamilovala. A je to. Za týden je firma v bezpečí (zcela náhodou měl hrdina v konkurenční firmě vysoce postaveného špeha) a svatba za rohem.


Lyn Ellis: Nová naděje
Temptation 9/97

Není to žádný zázrak. Použít mrtvé dítě, anděla a koťátko je laciné, ale zvedlo to hodnocení.
s. 110 na oddělení nahlásily falešné poplachy Kdo?
s. 116 zpropitné
ji/jí – s. 36, 141
uvozovky – s. 120.
Nechápu, proč dělí jednu přímou řeč uvozovkami.
elgyn elgyn 12.3.2018 17:20  16268
budu prozrazovat úplně všechnoJan Vyroubal: Poslední evangelium
Brána 2016


Když už naprosto nesoudný autor sebral odvahu a oslovil nakladatelství s tímto počinem, měl být vyhozen nebo dostat doporučení, aby to zkusil znovu a lépe. Nicméně Brána to vydala a dokonce tvrdí, že za pomoci odpovědného redaktora.
Větší část knihy jsem měla pocit, že autorovi je tak 12 a nemluvit řečí mého kmene. U dvanáctiletého chlapečka by byla na místě jistá shovívavost, u dospělého autora pouze žasnu nad jeho drzostí a nesoudností.
Děj je chatrný, postavy ploché, znalost reálií špatná, jazykové znalosti autora jsou na úrovni třetí třídy základní školy, používá divný slovosled a klišé. Použití čárek a velkých písmen je diskutabilní.
Tudy opravdu ne, přátelé.


s. 15 Prokážeme, že bible není jen soubor evangelií.
To není, ale to všichni (kromě autora a slavného archeologa) víme.

Tři archeologové si jen tak přijedou k nějakému jeskynnímu hrobu. A vypáčí vchod a sarkofág. To je vskutku profesionální.
s. 19 Odklopit víko rakve bylo mnohem jednodušší než se dostat přes vstupní desku (...) lehce sklouzlo na stranu podstavce.
Pořád mluvíme o „mramorovém sarkofágu“?
A jestli si myslíte, že první kapitola, jak tři odvážní archeologové a jedna studentka objevili velké tajemství, bude mít nějakou dohru… tak nebude. Prostě našli dopis a pak už je to jenom o tom dopise.

s. 9 [Dcera k otci]: „Proto se matka nestýkala s tvými rodiči?“
[Otec]: „Však jsi to poznala na vlastní kůži. Byla a přitom nebyla jejich vnučka (…)že z tebe chtěli mít služebnici Boží.“

s. 36 „Dejme tomu někoho z Judeje?“
„Žida? Vlastně proč ne?“
Není ten poslední otazník zbytečný?
Ale na s. 159 otazníky šetří:
„…se ztratil syn.“
„Který. Jakub?“


s. 40 Proč spí senátorův přítel v jeho domě v atriu na lehátku?

s. 81 Pokud pan A přijde za panem B s nabídkou práce a „nabídne slušné živobytí“ a „každý týden svůj díl“, pokud opustí své město a přestěhuje se… To není úplně konkrétní nabídka.
Navíc autor neudržel. Nejdřív chce Josef odejít, aby se zbavil Marie, pak se mluví o tom, že Josef nechce odejít z rodného kraje, mluví se o tom, že Marie ho nechce pustit. Marie mu na jedné straně líčí, jaká je to příležitost a na druhé tvrdí, že je to dálka a nikam nepůjdou. V tom by si měl autor udělat jasno.

s. 91 Takových najdeš deset do tuctu. No vida.

Abrahám omámí Marii a Josefa, pak se rychle převleče a postaví se tak, aby měl lampu za zády. A tak čeká hodiny než se proberou? Navíc pak se k nim sklonil a šeptal jim do ucha. Takže stát tam bylo poněkud zbytečné. Ale pak se dozvíte, že nestál. s. 99 Sundal si oblečení, posadil se a čekal.
A to všechno Ahasver viděl navzdory tomu, že Abrahám pečlivě zatemnil i tu nejmenší skulinku.

Zorganizovat poměrně složitou konspiraci, která může ztroskotat už na tom, že se narodí dcera… Navíc čekat třicet let na výsledek sázky… Čekala bych nějaký záložní plán.

s. 117 Abrahám počítal s tím, že si Ahasver nevšimne, že se vrátil do Jeruzaléma s Ježíšem? Když neustále opakuje, že tam každý zná každého a Abraháma znají úplně všichni?

s. 120 sice kusé, ale i tak dost obsáhlé zprávy To bych chtěla vidět.

s. 137,138
A má podezření, že X se ho vyptává na to, s kým opustil Jeruzalém, protože nemá úplně čisté úmysly. Ale on se nenechal obalamutit. A proto mu řekl, jak přesně se ti tři jmenují.
s. 164 „Proto jsem několikrát jen tak mezi řečí prohodil, že Josefa Nazaretského s Marií neznám.“ To je rafinovaná konspirace. Jenom za ně zaplatil úplatek stráži. A pak už je nikdy neviděl. A nepamatuje si, jestli nenadhodil, kam mohli jet.

s. 152,153 [Marie] oči zčervenalé únavou, pohyby nejisté a pomalé (…) že se muselo stát něco zlého, co by ji dokázalo zlomit. „Už jsem přestala doufat, Abraháme,“ přivítala ho pohnutým, ztrápeným hlasem. „Dobře, že jsi tady, tobě se snad podaří, co se nepodařilo mně ani Josefu Nazaretskému.“ Aby na s. 153 pravila: „Až do včerejška jsem nemohla být šťastnější.“ Protože se Ježíš vrátil. Ale „večer to budou dva dny, co se Ježíš ztratil.“
s. 157 „Kromě esejských a mě nikdo nevěděl, že se na pár dnů vrací domů.“ Nejsem si jistá, jestli to říká Abrahám, který ani nevěděl, že se Ježíš vrátil ke svým rodičům (s. 153) nebo Josef, který o tom nevěděl vůbec nic. Když už jsme u toho – jak se šestiletý Ježíš dostal od esejců z pouštního kláštera domů?
Pak přijde konspirace, že možná šestiletý Ježíš nechce být objeven.
s. 161 Ale Abrahám byl příliš tvrdohlavý, aby se nechal zlomit prvním neúspěchem. Ano?
s. 158 Abrahám nebyl tak horlivý. Zpočátku sice také nevynechal jediný krámek, ale když ze všech odešel z nepořízenou, změnil plány. A šel do hospody.
Ježíš se samozřejmě najde, navzdory tomu, že ho hledají dva lidé, kteří ho měsíce/roky neviděli. Ale co je to proti věčnosti.

s. 158,159
odcházel jako největší chudák … jak se mu jeho bývalí dlužníci snaží vetřít do přízně Dlužníci?

s. 160 Z informace, že půl roku po jejich odchodu z Nazaretu nějaký cizinec hledal tesaře, se dá usoudit, že to byl Ahasver. Ale usoudit z toho, že byl „svědkem divadle s andělským zjevením“ i Ježíšova narození?

Abrahám v Nazaretu napíše dopis, převeze ho do Jeruzaléma a podstrčí ho do pošty svému písaři (písaři, který je v jeho službách půl roku a Abrahám ho musel naučit číst a psát), aby zrádný písař poslal dezinformaci dál.

s. 170
„Může to trvat roky a tolik času nemáme.“ Před pár minutami to tak nevypadalo:
s. 168
Bude trvat roky, než všechny prohledá, ale má na vybranou?

s. 179 Galii – myslí tím Galii nebo Galilej?

s. 190 „Vyražte je!“ poručil legionářům. Dvojice se plnou silou opřela do dveří. Ani jim nedalo příliš práce je vyvrátit z usazení.
s. 189 Těžké, dvoukřídlé dveře zdobené jednoduchými ornamenty musela z vnitřní strany jistit závora dost silná, aby odolala i hrubějšímu zacházení.

Pokud si Naso sice roky dopisuje s Ahasverem, ale nepřijde mu divné, že za x let nedostal ani denár zisku, dokud ho nepošťouchne chlápek, který jde náhodou kolem… to je hloupé. 20 truhel, v každé 10 0000 denárů + to, co dostala posádka lodě… Vám přece muselo být nápadné, že něco chybí.

Nejsem si úplně jistá, jestli nepoužívá „sektu křesťanů“ poněkud brzy.

s. 218 „Podle svědků odešel do pouště rozjímat…“ Ahasver ho přesto našel.
Zatímco na s. 204-208 ho Gabriel marně hledal. Ale od té doby o něm nikdo neslyšel. Dokonce ani Jan Křtitel ne. Tři týdny ho hledal v poušti. Ježíšovy rodiče. Ani oni o svém synovi nevěděli.
Zatímco s. 250,251 „Dal jsem si pozor, abych Ježíše neztratil. (…) Ježíš se jedné temné noci vykradl z tábora poutníků a beze stopy zmizel v poušti (…) šel jsem v jeho stopách.

s. 219 se na mě Ježíš podíval (…) Tehdy jsem pochopil, proč si Abrahám vybral právě jeho. Ježíš je skutečně výjimečný.
No tak, vybral si první těhotnou, se kterou mohl manipulovat, ne Ježíše kvůli jeho výjimečnosti.

s. 219 ale krev nebyla voda. Nikdy nebyl jeho otcem, nemusel ho poslouchat, i když mu s rostoucím věkem dávalo čím dál větší práci ovládnout se.

s. 221 utopie
V roce 30? Není to poněkud brzy?

Není mi jasné, proč Abrahám a Josef nebyli u ukřižování, ale budiž.

s. 264 Jako tečka na dortu ?

Na jedné straně musí Abrahám použít senátorův dopis, aby se vůbec dostal k Pilátovi, zatímco na s. 265 prostě pošlou Marii Magdalenu, aby na Pilátovi vyprosila Ježíšovo tělo.
Dokud lektvar účinkuje. Přestože s. 264 Po takové dávce jedu v Ježíšovo přežití nevěřil.

s. 267 hrobka s „provizorním kamenným oltářem“?



Bonusem bylo, že si nebyl schopný zapamatovat, jak se jeho hrdinové jmenují, různě jejich jména komolil a zaměňoval je. Navíc je hloupé, pokud používá dvě jména, aby najednou začal používat jen „Josef“ a jen z kontextu je zřejmé, jestli jde o Josefa z Arimatie nebo Josefa Nazaretského. Ale Marie o svém manželovi mluví jako o „Josefovi Nazaretském“. Matoucí.
s. 166 Aeneem Flaviem Nasem
s. 25 Aelius Flavius Naso
s. 178 Aeleius

s. 267 Quimtius [Quintius]

s. 170 Abrahám do Říma sloužit senátoru Nasovi.
Snad Nigerovi, ne?

Nelogicky střídá vykání/tykání.


s. 8 „Možná jsme se v ním všichni mýlili
s. 31 „Uvědomuje“
s. 37 „Které můžou udělat vše, aby dosáhly svého,“ pochyboval Publius Salvius. „Stejné, jako bychom zasáhli osobně.“
?
s. 54 mělo svůj důvod. A Abrahám ho chtěl, lépe řečeno vnitřní hlas ho nabádal zjistit víc. ?
s. 56 Málo kdo znal
s. 61 Říman, Řek, Gall nebo Žid
s. 71 a po okraj naplněný pohár tím nejlepším vínem
s. 72 Pár řemeslníků, se kterými jsem ještě před několika měsíci celkem obstojně vycházel a které jsem nazýval přáteli, ztratili respekt k vlastní práci.
s. 85 Kdyby bohové chtěli, aby člověk plaval, dal by jim žábry.
s. 101 do konce života dřel bídu s nouzí
s. 147 jsme byli nerozlučnými příteli
s. 160 Jen zázrakem na něho narazili Josefovi lidé, čímž překazily jeho plány
s. 163 odlákat Ahasverovy nejlepší muže
s. 180 Ahansvera
s. 186 dával znát, jak důležitá je osoba. A také byla.
s. 199 „Mě věřit nemusíš.“
s. 199 znalostí, o kterých se ani těm nejbohatším židovským rodinám může pouze zdát
s. 206 se ukázala milnou
s. 236 prosperujíc podnik
s. 258 jinak, něž násilím
s. 268 „Nezapomínej na množství jedu, který se díky Longinovi dostalo Ježíšovi do těla,“




Ji/jí – s. 42

elgyn elgyn 12.3.2018 13:38  16266
Frank Fabian: Tajný příběh Spasitele
AOS Publishing 2017



Jestli některé instituce doporučily jeho knihy jako učebnice pro střední, odborné i vysoké školy, tak doufám, že ostatní jeho knihy nejsou takový paskvil jako tohle.
Lehce pohrdavý styl „páni historikové“ mi přijde laciný a podbízivý. Tváří se, že přináší šokující odhalení, ale žádné jsem neobjevila. Tohle mohlo (zdůrazňuji mohlo) být šokující na konci 19. století. Možná.

Bibliografické odkazy typu: Snadno najdete kdekoliv na internetu zadáním hesla Zarathustra (s. 17) atd.
Odkazovat v rádobyhodnotné publikaci na google a wikipedii... to taky o něčem vypovídá.

Na jedné straně čerpá z evangelií, na druhé straně je popírá, označuje za vratká a nevěrohodná. Taky si vybírá jen to, co se mu hodí, aby splétal ty svoje chatrné rádobykonspirační konstrukce.


U některých věcí by mě zajímalo, kde k nim přišel, např. věk Jana Křtitele.
s. 36
Podle evangelistů se měl narodit v časech krále Heroda (Lukáš 1:5), z čehož poznáme, že Jan byl podstatně starší než Ježíš. A co setkání těhotné Marie s těhotnou Alžbětou?
Lukáš 1:26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret
Lukáš 1:36 Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
s. 38 Nejpozději od roku 28 př. n. l. začíná veřejně působit.
Takže na jedné straně tvrdí, že Matouš nemohl být Ježíšovým současníkem, protože Ale tehdejší průměrný věk se pohyboval většinou tak okolo třicítky až čtyřicítky (s. 78), na druhé, že podstatně starší Jan měl při křtu Ježíše zhruba 80 let? Přesto, že jejich matky byly těhotné v podstatě současně.

Když už autor pohanil všechny břídily kolem, pustil se „odhalování“. s. 128,129
Co je na rukopisech z Nag Hammadi tak převratného? Zejména texty, kterým se dnes říká:
- Modlitba apoštola Pavla
- Epištola sv. Jakuba
- Evangelium Pravdy
- Tomášovo evangelium
- Filipovo evangelium spolu s dodatky popisujícími možnosti spásy duše
- Naučení o vzniku světa

s. 129-130 Tomášovo evangelium
s. 130-133 obecné rádobykonspirace
A to je všechno. Poněkud naivně jsem čekala, že o tom pojedná šířeji.


s. 145 [Jidáš]Přebíhá od Křtitele k Ježíšovi a pak ještě k Esénům. Trochu nešikovné. Jak bychom asi dnes věřili názorové koherenci někoho, kdo byl původně žid, pak křesťan a nakonec muslim.
Esénové byli muslimové? Navíc islám vznikl až o několik století později, ne? Nebo je to míněno jako příklad?

s. 193 Dopřejme si ten luxus a ocitujme si tento text v českém překladu Jana Kefera, jak vyšel publikaci „Dějiny magie“ v roce 1934. Pomůže nám to utvořit si základní představu, co asi tak Mistr vyučoval a doporučoval svým žákům: 40
40 Autor cituje z poměrně volného německého překladu Konráda Dietzfelbingera vydaného v Curychu 1976, český překlad uvádíme v příloze (pozn. překl.)

Matoucí, navíc netuším v jaké příloze.

s. 196 Jednasedmdesátý verš pak prozrazuje Pythagorovo tajemství.
Ztratila jsem se v tom. Co doporučoval svým žákům je na s. 193-195. 55 veršů.
s. 195 Poměrně rychle poznáváme, že jde o kodex určující mezilidské vztahy a chování jednotlivce jako takového.
Dobře. Pak rozebírá, co doporučují verše 27, 32-34, 37, 38.
Verše pokračují dalšími radami - verš 40, 41.
Na ten 71. verš už jaksi nedošlo. Nebo jsem ho přehlédla.
Navíc - ty číslované vzal kde? Neodpovídají str. 193-195. Ale vrátí se k němu už na s. 201.

s. 198 patrně přesvědčen, že osmdesát let života na tomto světě je dost, vysílením zemřel
Je zajímavé, že z několika verzí Pythagorovy smrti autor nic moc nevyvodil, zatímco u Ježíše a spol. slyší trávu růst.


s. 210 i kastrát, bývalý eunuch Jak bývalý?


s. 215 Mnohem pravděpodobnější je, že zednářství má skutečně své kořeny ve středověkém zednářství.
Tak to je myšlenka, která by se měla tesat.

s. 221, 222 Všechny apokryfní spisy mají nulovou vypovídající hodnotu. Což autorovi nebrání v tom, aby se na ně neustále neodkazoval.

Shrnula bych to slovy samotného autora (s. 85):
Vše půjde jako po másle, dokud někdo vaše dílko nepodrobí kritickému rozumu. Pokud ho opakované nepravdy a klišé přimějí zapochybovat. Pokud prokoukne metodiku falše a manipulace. Pak vaše „evangelium“ definitivně ztratí svoji sílu a účinek.





s. 7 Apoštol
Pavel

s. 170 řečeno, Šabataj

s. 197 pětis-tovku
s. 203 překlad Zletého verše
s. 207 jak křesťanská gnose zachází z kanonickým textem
s. 212 Cařihradnský
s. 214 zde se hovoří a preexistenci
s. 223 proudů ,-
chybějící závorka - s. 17
uvozovky - s. 139, 221
tečka - s. 156, 212, 213
elgyn elgyn 12.3.2018 11:45  16263
zblunceto jo, a počkej, až dojdu k Poslednímu evangeliu od Vyroubala :-)

[ 9483 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt