Sabina Zelená: Tisíc východů slunce
Fragment 2017
 
Moc se mi líbila, ale potřebovala by ještě trochu obrousit hrany.
Přišlo mi poněkud nelogické, když se o babičce mluví občas jako o babičce a občas jako o Věře - a v podstatě v jedné větě, z pohledu jedné hrdinky.
Obávám se, že se autorka poněkud nedopočítala.
s. 60,61 Hrdina platonicky miloval hrdinčinu matku.
...většinou mluvila s mámou. Mě od toho odrazovala ostýchavost, kterou jsem ze sebe coby teenager nedokázal setřást. Pak si ještě mlhavě vzpomínám, jak rodiče o několik let později dostali svatební oznámení... (...)
Vybavil jsem si dobu, kdy se narodila [Hrdinka. Její matka při porodu zemřela. Jelikož je o 8 let mladší než hrdina, mělo by být v té době hrdinovi 8 let.]
Byl jsem ale v té době naprosto pohlcený vlastním životem, školou, kterou jsem jaksepatří flákal a dívkou, do níž jsem byl tehdy zamilovaný až po uši, a to ostatní jsem moc nevnímal.
s. 192 se nažila vybavit si
|
Registrace nového uživatele 
