Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Knihy [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderují elgyn, Hornblower.
Archiv

Žádné téma není mimo - vždycky všechno skončí u knížek.
Výběr knih záleží jen na vás (bez ohledu na preference moderátorek). Jen trváme na respektování literárního vkusu druhých.
Slibujeme, že žádná z moderátorek nebude na nikoho zlá (natož aby ho vyhodila na mráz nebo mu dokonce ukázala zuby) kvůli tomu, že sem zavleče jiné knihy než romantické - pokud bude tolerovat naše červené knihovničky. Naopak si tohoto odvážného člověka budeme vážit (skoro jako kdyby četl zamilované knížky)

GOODREADS FANTASTICFICTION NEJLEVNĚJŠÍ KNIHY

JANIN KATALOG HARLEQUINEK RENČINA ČERVENÁ KNIHOVNA
SAM EASTLAND DANIEL SILVA JULIA QUINN KINLEY MACGREGOR LISA KLEYPAS TERESA MEDEIROS JANET EVANOVICH MADELINE HUNTER ROB THURMAN J. R. WARD ELIZABETH HOYT GEORGETTE HEYER ELIZABETH CHADWICK
Spřátelené kluby:     Antikvariát     Scifi + fantasy literatura    Spisovatelé      Humoristické knihy
Jak vložit odkaz:
<a href="www adresa">text příspěvku</a>

Jak vložit spoiler:
<font color="white">tento text bude napsán bíle</font>

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 9483 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
elgyn elgyn 5.4.2017 11:25  15782
Rainer Holbe: Poselství andělů : setkání s neznámými bytostmi
Naše vojsko 1997

s. 45 Od té doby se směli v modlitbách zmiňovat pouze čtyři archandělé - totiž Michael, Gabriel, Rafael a Uriel.
s. 47 Důležitou úlohu hrají především čtyři z nich (...) jde o Rafaela, Michaela, Gabriela a Ariela.
Anděl Ariel taky existuje, ale jestli autor původně nemyslel Uriela.

Aniž bych to chtěla nějak zlehčovat - mnohé příběhy budí dojem, že jejich autor není zcela duševně zdráv.
Např. s. 63
Herečka, malířka a spisovatelka Lilly/Lilli byla s manželem na rybách.
Chtěl tento úlovek nějak zvěčnit. Tu Lilli poprvé uslyšela onen hlas: „Maluj!“
Herečka do té doby nenamalovala ani čárku. Výzva však byla tak hlasitá a zřetelná, že zajela do nejbližšího města, nakoupila štětce, barvy a paletu a namalovala mezitím už pozvolna se rozkládající rybu.
„Jak tam ten pstruh ležel, přišlo mi ho líto. Byl strašlivě opuštěný. Nebudete mi to věřit, ale znovu jsem zaslechla zřetelný hlas: Postav k rybě několik láhví piva!“

s. 64
Vyprávěl mi o jejích posledních hodinách i o tom, jak omyl mrtvé tělo své ženy a oblékl ji do jejích nejkrásnějších šatů. (...) Proto se ani nezúčastnil ženina pohřbu. To, co bylo ukládáno do temného hrobu, už beztak nebyla Lilli.
Tak proč ji tak pečlivě myl a oblékal?

s. 67-69
Curd Jürgens se seznámil se Simone, svou velkou láskou.
Pak nemladý herec potkal anděla - Mathildu. (Jednoho dne se jeho anděl vrátil na Zemi. Nemohl prostě odolávat lidské touze.) Vzal ji na večeři, oslavili svou první společnou noc v malém pařížském bytě, vzal ji na galavečer.
Lidé z nás nespouštěli oči. Muži osahávali svými pohledy její tělo. Ženy se na mě usmívaly, jako by mi chtěly říct: Přejeme ti ji. Konečně byl šťastný. Oné noci vzal Mathildu do domu vysoko v kopcích u Vence. Simone se odstěhovala. Projevila pro silný cit svého muže k této mladé ženě pochopení. Jestli spíš neměla záletného dědka plné zuby.
Pak jim dva dny a dvě noci visel na dveřích motýl, který ho vyděsil. A právem, protože to byla předzvěst smrti Mathildy. Anděl se vrátil domů...
Jürgens se s její smrtí nikdy nesmířil. Aby se nějak odreagoval, zinscenoval její pohřeb. (...) Když se nakonec vrátil do Vence, seděla u bazénu Simone.

Pak se rozhodl napsat o Mathilde knihu. Do toho šumění jsem zaslechl její hlas. Podíval jsem se na kožené křeslo před sebou. Ona tam seděla - neviditelná - se zkříženýma nohama a poslouchala mě.“ A těch patetických žvástů kolem. A pak se oženil s Margie a umřel.

s. 73,74
Pan X letěl letadlem. Stevardka mu přinesla jídlo, ale hned přišla druhá, která mu ho vzala. Dokonce ho podezřívaly, že ukradl nevrácené nádobí. Všem kolem bylo zle, letadlo muselo nouzově přistát a on jediný odešel po svých. Z toho vyplývá IMHO jediné - že strážní andělé zbytku cestujících boxingu 737 jsou pěkné svině.

s. 75-77
Kathi není vždycky hodná, přesto má anděla, který ji chrání před zkoušením z matematiky. Byla vyvolaná jen jednou a příklad za ni vypočítal anděl. Ale tušila, že to tak nebude navěky. A byla tuze zvědavá na jeho vzhled. Milovala ho, protože byl vždycky na svém místě, když ho potřebovala. Nic jí nevyčítal a dovoloval jí dokonce i malé hlouposti. V obchodním domě jednou vzala balíček kuliček proti molům, aniž by ho u pokladny zaplatila...
A ještě jezdila na černo. Kathi však bylo onoho rána souzeno, aby zažila metodu mnichovských kontrolorů, kterou pokládala za skutečný podraz. Pomodlila se k andělovi a Tu náhle povstala jedna stará žena a dala jí do ruky lístek. A pak zmizela. Panečku.

Pokud v lese narazíte na skládku, třída andělů ji uklidí.

Dospělý chlap, který konečně získá práci, ale není schopný přijít přesně na pohovor v deset hodin, takže andělé musí posunout hodiny v jednom patře dozadu...
Na úřadě máme troje hodiny. A každé jdou jinak. Následujte sandál.

„Už jsem si několikrát sedla do auta a vyjela si se svými strážnými duchy na projížďku. Přitom jsem jim objasňovala, co je to semafor, přechod pro pěší nebo obchodní dům.
Pak potřebovala peníze na opravu auta. A nic se nedělo.
Abych to zkrátila. Prostě a jednoduše jsem své strážné duchy seřvala. Rozzlobeně jsem jim vysvětlila, že mám hluboké pochopení pro jejich nezájem o odporný světský mamon, ale zároveň jsem je připravila na to, že tato jejich ignorace mě nyní bude stát auto a následně i zbytek nervů. Do zítřejšího poledne, přesněji do třinácti hodin, jsem potřebovala čtyři tísíce marek a ani o fenik méně. ... Připojila jsem ještě několik tematicky blízkých stížností a ukončila seanci světelnou evokací. (...) Zřídkakdy jsem vnímala na druhé straně tak hluboké ticho jako v oněch pozdních hodinách. A místo, aby jí andělé odpověděli, že se jí na to můžou... vykašlat, zařídili.

Není mi úplně jasné, jak se od andělů dostal k utrpení zvířat na jatkách, vegetariánství a ekologii. Ale budiž.


Citát na konec: Klidně a s důvěrou hleďte do oblak nebo počkejte na to, že vás osloví vaše kočka, pes nebo kráva na pastvině. Neptejte se, buďte jenom připraveni na odpovědi. Uslyšíte poselství, které bude pro vás velmi důležité.
Amen.

Celé mi to připomínalo Dívčí válku: Karle Gabit hodil dopis do koše. Ihned mu zemřela žena a syn spadl ze skály. Gabit vyndal dopis z koše, udělal dvacet kopií. Žena se mu uzdravila a syn se zachytil v pádu o výčnělek stromu.

s. 30 We are english ghost
elgyn elgyn 31.3.2017 16:47  15781
Becca Fitzpatrick: Nebezpečné lži
Egmont 2016

Stella je otravná hrdinka, příběh je překombinovaný a patetický.

Agenti ponoukají svědkyni z programu pro ochranu svědků, aby zavolala své matce na odvykačku? To mi nepřijde moc logické.
Když už jí změnili jméno a poslali ji do Kotěhůlek, aby ji zlí zločinci nenašli. Zvlášť když druhý svědek je nezvěstný. Vystopovali ho podle emailů. Stella psala emaily taky, ale ani na okamžik ji nenapadlo, že by jí něco hrozilo.
A pak jí matka zavolá do utajované domu, aby jí svědectví rozmluvila. Když jí hrdinka volá zpátky, dozví se, že matka opustila léčebnu. A najednou se před utajovaným domem objeví její matka a je vyléčená. A stačilo jí k tomu pár týdnů. Už když jí telefonovala, tak byla „čistá“, ale chtěla, aby to pro hrdinku bylo překvapením.
Nejsem si úplně jistá, jestli si to po sobě autorka přečetla.


s. 154,155
Nechápu, proč Carmina Rogerovi tyká, vyká a pak hned zase tyká.

s. 160
...nenávistí
k osobě


uvozovky - s. 89, 267
ji/jí - s. 109
elgyn elgyn 31.3.2017 08:25  15780
Patricia Knoll: Růže z Arizony
Romance 10/94

Příběh je rádobyvtipný, chatrný a plochý. Odpovědná redaktorka Vilma Kadlečková tomu moc nedala a překlad taky nic moc.

s. 84,85
Hrdince uvízla ve třmenu noha a poskakovala vedle koně. Steve a Gus se hnali za ní, řvali z plných plic a snažili se koně zastavit. Tím, že na něho řvali?
Nicméně je překvapilo, že kůň prchá. Navíc do toho ječela i hrdinka.

s. 107 Hrdinka v úprku přeskočila nízký keř. Jenom zázrakem se jí povedlo nevyklopit dort. A to měla vysoké podpatky.
Hrdina: „Co se děje?“ zavolal Seth a rozběhl se po chodníku za ní.
s. 110 „Měla jste se vidět, jak jste přeskočila ten růžový keř.“
On to viděl? Potom otázka „Co se děje?“ svědčí o poněkud delším vedení.

Hrdinka byla v podstatě hadí žena, protože (s. 109, 110) se vydrápala do náklaďáku. Pak udělala inventuru v přihrádce pro rukavice, ošetřila si rány na chodidlech a na klíně měla dort.

s. 147
Zoufalá vyděšená telata se ženou pryč a hrdinka, aby zachránila růže: Podařilo se jí stádo předhonit a máváním kloboukem ho odehnat od domu (...) Zahnala stádo zpátky ke stáji To bych chtěla vidět.

s. 75,75 kam se občas utáhly s maminkou, aby si popovídaly
s. 86 přešel jí rukama po těle
s. 126 Seth ji oblapil paží



s. 11 vstadím se
s. 17 zůčastnit
s. 30 spověď
Vitejte
mětrů
s. 20 řekla
jím
s. 81 se#norita
s. 116 Vrať se domů, Janna Shea
s. 121 a oznámí #tady jsem#
s. 133 se#nora
s. 142 některá nedorozuměni




ji/jí - s. 141
uvozovky - s. 142, 154
elgyn elgyn 30.3.2017 12:22  15779
Podruhé jsem přečetla Aristokratku ve varu a tentokrát mi nepřišla zas tak slabší :-)
elgyn elgyn 29.3.2017 14:43  15778
hodnotítka přestala fungovat, tohle jsou nové odkazy


<img src="http://www.hostisova.knihovna.info/admin/img/372/image/jana2/book02a.gif">








<img src="http://www.hostisova.knihovna.info/admin/img/372/image/jana2/star01.gif">
       




<img src="http://www.hostisova.knihovna.info/admin/img/372/image/jana2/srdce008.gif">





<img src="http://www.hostisova.knihovna.info/admin/img/372/image/housenka.gif">





<img src="http://www.hostisova.knihovna.info/admin/img/372/image/jana2/ico033.gif">





<img src="http://www.hostisova.knihovna.info/admin/img/372/image/jana2/jablko.gif">

       


elgyn elgyn 27.3.2017 11:10  15773
znovu a lépeLynn Erickson: Návrat z temnot
elgyn elgyn 27.3.2017 08:43  15771
Kristi Gold: Manželství se šejkem
Desire 12/04

Chce dítě (ale jen jedno, ne houf) a chce ho hned, takže má jen tři dny na rozhodnutí, když dokonalý šejk přišel s nabídkou kvalitního sexu a prstenem. I když se znají asi tak půl hodiny. Je jí už 31, takže čekat další měsíc by už nezvládla. Navíc nepochybuje ani na chvíli, že až se bude chtít po porodu rozvést, nebude nic snadnějšího.
Otravná hrdinka, chatrný příběh.

Další překladatel harlekynek s fascinujícím jménem: Dahlia Whiteová.

s. 20 „To je nesmyl!“
s. 27 jinší
s. 125 nechla

uvozovky - s. 126

Margaret Way: Osudné léto
Romance 9/94

Konec byl zbytečně rozvláčný.

s. 60 Žádný z nách
uvozovky - s. 11, 16, 85, 130

Lynn Erickson: Návrat z temnot
Superromance 2/96
Překladatel by se měl ujednotit, jestli „Kouzelná flétna“ (s. 54) nebo „Magická flétna“ (s. 141).
Zvuky hudby - přidržela bych se zavedeného názvu.

s. 189 stoupal z komína jasně viditelný otazník kouře Otazník kouře?

s. 155 včereškem
s. 160 soustřeďila
s. 183 by jste
s. 194 starchy
s. 202 láskyplnný

ji/jí - s. 13, 55
uvozovky - s. 54, 56, 100, 135, 175, 234

Joan Johnston: Nevěsta na útěku
Desire 5/94

s. 132 vrušené mužství

uvozovky - s. 5
mě/mně - s. 59
annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 25.3.2017 09:02  15770
elgynNaštěstí ne...... :-)
elgyn elgyn 24.3.2017 15:59  15769
Anniead JPS - Vidělas ho v Magazínu záhad? Tam i mluví. Celý pořad mi zkazil :-(
annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 24.3.2017 14:31  15767
elgyn 15763Tak to je naprosto, naprosto přesné :-)))))))))))
annie Annie A je to tady! Trudomyslnost! 24.3.2017 14:30  15766
Josef Pepson Snětivý slaví 44 narozeniny. Mohli bychom mu poslat bombu...
elgyn elgyn 24.3.2017 13:50  15765
Irene northan: Dohazovači
Dávné lásky 6/95

Dala bych přednost romantice před rádobyvtipným popisem zdegenerované šlechty.
hornblower Hornblower OVÁ - Fish for it! 23.3.2017 20:31  15764
elgyn [15763]: :o)
elgyn elgyn 23.3.2017 09:05  15763
tohle jsem našla na fb ReadNordic a vskutku mě to pobaviloAutor: Juraj Červenák
"Z kníh, čo čítam, je 90 % detektívok. Výrazne uprednostňujem americké, hoci mám slušný preh¾ad aj v severských a iných európskych (naposledy výborný „baskický“ Nevidite¾ný strážca od Dolores Redondo). Vysvetlím vám teraz rozdiel medzi americkou a škandinávskou detektívkou.
Modelová situácia: na smetisku sa našla màtvola ženy.
Severská detektívka:
1. kapitola: Z poh¾adu obete v deň pred vraždou. Problémy v práci i v rodine, večer unavená kráča domov. Niekto ju sleduje. Strach hrdinky, pokus o útek, ale nakoniec spadne a vrah ju dobehne. Ak to napísal Nesbo, nasleduje podrobný opis umierania v poh¾adu umierajúcej...
2. kapitola: Z poh¾adu vraha. Vláči sa s telom, vykoná na ňom bizarný rituál, naloží ho do auta, odvezie na smetisko...
3. kapitola: Ráno prichádza do práce strážca smetiska. Má zdravotné problémy a podrobne sa zoznamujeme s jeho blížiacou sa operáciou kolena. Takisto podrobne zistíme, čo si dáva na raňajky. Vtedy si všimne kàde¾ čajok, ako sa na niečom hostia. Ide tam a nájde telo... Podrobný popis telefonátu na políciu.
4. kapitola: Detektív sa ráno zobudí po opici, všetko ho bolí, má depku, je zdesený poh¾adom do zrkadla. Nechce sa mu holiť, oblečie si včerajší odev a ide do práce. Cestou sa zastaví na kávu, hoci má chuť na panáka... Odrazu telefonát, má prípad. Vonku začína pršať.
5. kapitola: Žena kriminalistka odváža ráno deti do školy a v aute premieta o náročnom skåbení práce a rodiny, o tom, čo ďalej vo vzťahu s manželom. Odrazu telefonát...
6. kapitola: Dvojica detektívov prichádza na smetisko a zhruba na 50. strane prikročí k màtvole... Prší a od fjordu sa blíži búrka...
Americká detektívka:
1. kapitola: Nad màtvolou ženy na smetisku stoja dvaja detektívi. Ona mu vytkne, že vyzerá ako po opici. On sa jej spýta, ako rodina, ale ona o tom nechce hovoriť, zjavne to nie je v poriadku. „Kto našiel màtvolu?“ „Strážca smetiska.“ Idú za ním. Chlapík sa im počas výsluchu zverí so svojím bo¾avým kolenom, ale detektívi ho ignorujú a rýchlo sa vrátia k meritu veci... Cestou naspäť na stanicu sa zastavia v stánku s mexickým jedlom. Nad Los Angeles visí smog."
elgyn elgyn 22.3.2017 11:06  15762
budu prozrazovat... Anna Březinová: Rytířka z Voračova
Moba 2011

Ano, vím, že je Bauer grafoman nevalné úrovně, ale když mi slíbil Draculu... Takže dobře mi tak. Nelogický chatrný děj, šroubované dialogy, ploché postavy, historické nepřesnosti.

Marně jsem se snažila přijít na to, ve kterém roce se zhruba odehrává. Panuje Jiří z Poděbrad, „jeho švagr Lev z Rožmitálu“ je právě na své cestě po Evropě, což jsou roky 1465–1467. Ale s. 160 Barbora Celská je přes dvacet let mrtvá. A ta zemřela v roce 1451.
IMHO není možné, aby se setkala s Draculou, natož aby Dracula vládl. Pokud jí tedy cesta netrvala skoro deset let, ale bo je jí na konci 17, tak ne.

Hrdinka je něco mezi Xenou a divoškou Jajou. Otravný rozmazlený spratek, o kterém se snad jen autor domnívá, že je roztomilý. Navíc když se starý dědek inspiruje Angelikou a Bertrice Small... to není dobré.
„Děj“: Aby si nemusela vzít starého dědka, tak se rozhodne zajet si do Osmánské říše pro snoubence, kterého sice taky nechtěla, ale v porovnání s dědkem...
Je neuvěřitelné, kolik členů tajného bratrstva se potlouká po světě a kolik jich hrdinka potká. Každý druhý je v podstatě v tajném bratrstvu a hrdě se k tomu hlásí.
Abych parafrázovala klasika - Kateřina je takový Varel Frištenský, který se již od Náchoda neustále ptá, kdy už tam budeme.
Cestou unikne několika znásilněním. V podstatě se točí v kruhu - někam jde, chytnou ji, chtějí ji znásilnit, někdo ji zachrání, chytnou ji bla bla bla.
Na s. 100 se ze zachránce vyklubal prasák, ale zachránila ji jeho manželka ( „To vážně chceš, aby tě můj starý ošukal?“ ). Pro jistotu Kateřinu zamkla. Skončila za to ve sklepě, Kateřině ráno otevřela služka, kterou vzali do party, vzali si ve stájích dva koně a odjeli vstříc dalším dobrodružstvím. Postupně přišla o koně i kamaráda z dětství, ale moc ji to netrápilo. Teda... ten kůň trochu jo.
Pak jen o vlásek unikla potupě stát se milenkou zhýralého Matyáše Korvína. Ale přiznejme si - kdyby byl Matyáš chlap k světu, svlíkla by se sama a ráda.
Tajné bratrstvo je ukrylo v klášteře v Budíně (nevím, jak se tam domlouvala, když uměla jen trochu německy), kde došlo na lesbické hrátky s jeptiškou, která otrávila služku, aby jim nestála v cestě.
Z kláštera taky uteče a skončí u říčních pirátů. S jejich vůdcem skoro přijde o panenství, ale rovnou při sexu ho zabije zlosyn, aby mohl hrdinku co? Znásilnit. Uvědomí si, že vlastně hledá snoubence, vzdá se kariéry říční pirátky a vydá se na další cestu.
Pak ji unesou a dostane se k Vladovi (kterého „zajali Turci, když byl malý“. s. 194 ).
Vlad se objeví až na s. 195, aby hrdinku zachránil a svěřil se jí: s. 201
„Je šťastný, protože je zasnoubený s tak statečnou a krásnou dívkou, jako jste vy. Vládnu sice celému Valašsku, ale co bych za to dal, kdybych měl takovou snoubenku.“ (...)
„Copak vy, kníže, nikoho nemáte?“
„Dosud ne. Měl jsem milenku, ale zemřela a od té doby někoho marně hledám.“

Tady si uvědomila, že je vlastně mužem z jejích snů a padla mu do náruče tak rychle, že se nestačil ani vzpamatovat.
Když se na s. 205 knížete, který se vrátil z bitvy, zeptala: „Jak jste se měl, kníže?“ napadlo mě několik velmi sprostých slov, které by jí mohl odpovědět.
A lesbická jeptiška byla vlastně Vladova sestra, kterou v dětství dali do nějakého kláštera. Takže když Kateřina konečně přišla o věnec, zůstalo to takříkajíc v rodině. Dokonce na její počest: s. 210
Z palácových vrat až ven vedl červený koberec...
Jediné, co jí kalilo radost (i v posteli), byly myšlenky na Vladovu mrtvou matku. Která byla vědma a očarovala Vladova otce, takže ho zabili Turci, ale co už, o mrtvých jen dobře.
Když ráno Vlad odjíždí, protože v Brašově vypukla vzpoura a chtějí ho sesadit z trůnu (cha), bloudí hrdinka hradem. Obraz matky/vědmy ji vyzve k odchodu, ale když argumentuje tím, že Vlada miluje, prozradí jí, že je ve sklepě poklad.
Ve sklepě je akorát uříznutá hlava. Kateřina má jisté podezření, že Vlad je bestiální vrah. Rozhodne se, že pojede za ním, aby jí to vysvětlil. Hned.
Cestou ji opět unesou, prodají na trhu otroků (patřičně odhalenou, samozřejmě). Muž, který si ji koupí, je jí poněkud povědomý. A on to není nikdo jiný než její snoubenec, který dělá poradce sultánovi.
Plynule přehupne z jedné postýlky do druhé, po Vladovi ani nevzdychne a pisálek napíše další díl.
Tohle někdo vydá?


Už jsem jen čekala, kdy hrdinka řekne: „Hele, vole, kde mám káru?“ Neb autor jde s dobou a zjevně zastává názor, že hrdinové by měli být in. Takže dochází na absurdní věty typu:
s. 31 „Hele, co tě žere? Přiznej barvu!“ vybafla na něj zemanské dcerka.
s. 35 „Kde se flákáš tak dlouho?“ obořil se na dceru.
s. 80 „Ale nestrpím od tebe žádné sólo akce.“

Začátek knihy hodně připomíná Opeřeného hada.
Než postavy čtenáři sdělí, kdo jsou a jak se jmenují... už tak chybí jenom Lovila veverky v korunách stromů prakem. Nechápu, proč neustále opakuje, kdo je její otec se všemi tituly.

s. 11
„Tak si ho vezmu sama,“ prohlásila nevzrušeně a uchopila svoje sedlo. Čeledín jí v tom chtěl zabránit, ale dívka mu ho vyškubla a zároveň mladíka nečekaně kopla do rozkroku. (...) Z přilehlých stájí hned vyběhli ostatní sluhové a zbrojnoši.
Přesto Kateřina osedlala svého koně, vyhoupla se do sedla a zmizela za obzorem.
No, od „divoké Kateřiny“, která jednou spráskala celou rotu lapků, když ji připadli v lese Černoháj jsem nic menšího ani nečekala.

s. 29
vybavený glejty jak českého krále Jana Tedy Jiřího z Poděbrad.



s. 43 „A nezapomeň si vzít meč,“ připomněla mu Kateřina.
Podkoní z chudé tvrze měl meč?


Postava Hanse Bauera v knize Jana Bauera? To je TAK TRAPNÉ.


s. 66 „Je to pravda?“ Opatrně se zeptal kupec.
s. 80 „Je to nebezpečné!“ Připomněl jí její přítel. atd. Proč?

s. 159 rozprchly se (...) když zjistili Tedy řádové sestry.

s. 209 uvnitř, Pak


uvozovky - s. 23, 66, 108, 110, 197
ji/jí - s. 213


[ 9483 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt