Angela Marsons: Němý křikTo je zase jeden z těch úžasných bestsellerů, které nedokážu docenit. Myšlenka dobrá, ale hlavní hrdinka měla možná být statečná žena čelící osudu (a těžkému traumatu z dětství - tentokrát se autorka opravdu překonala), jenže tak nějak z ní vylezla bezdůvodně protivná kráva. Navíc autorka její složitou pozici (měla být zřejmě takový ten policajt-solitér, co si upravuje pravidla podle sebe, ale protože je nejlepší, pořád si ji tam drží) dokládá historkami typu:
- povolají ji k mrtvole. Přijede tam, začne řešit vraždu. Dostaví se kolega z jiného okrsku s tím, že ho taky povolali (místo činu je na hranici dvou okrsků). Nemají se rádi a ona ho vyhodí s tím, že tam byla první a on se pohybuje na místě činu bez ochranného oděvu. Šéf druhého okrsku si na ni následně stěžuje (proč jako???!!!) a její šéf ji vynadá s tím, že kdyby měly být další problémy, odvolá ji z případu.
- další: ví o místě, kde by mohly být pohřbeny mrtvoly. Jedná se o lokalitu, kde zrovna má začít archelogický průzkum. Archeolog má povolení k vykopávkám, spolupracuje s ní, jí se podaří na jeden den vyjednat nějaké specialisty, ale nesmí začít kopat dřív, než její šéf sežene povolení (jaké povolení nechápu, já bych se domnívala, že má-li policie dojem, že někde může najít stopy po zločinu, může je hledat. Zejména na veřejném prostranství a navíc ten archeolog to povolení už měl). Ne, ona začne kopat bez povolení, a zase má problém.
Nedovedu si představit tu chudinku, která by si tohle nesmyslné a nespravedlivé jednání nechala líbit - já tedy ne a to ani nemám žádné trauma! |
Registrace nového uživatele 
