Marie Louse von Wallersee-Larisch: Paměti důvěrnice císařovny Alžběty
  Drby ode dvora můžou být zajímavé, ale až do události v Mayerlingu jsou nudné.
Soudě podle knížky byla autorka poněkud prostá duchem a sebestředná. A Sisy byla totéž v bleděmodré.
Ale autorka počítala s tím, že bude nepochopena, tak to nám průměrným vysvětlila: s. 82
A jen ti, kteří stejně jako Alžběta spatřují ve své kráse záruku lásky, se dokážou vcítit do jejího utrpení. Průměrní lidé ji možná odsuzují jako ješitnou a povrchní a domnívají se, že pravé štěstí může stárnoucí žena nalézt v dětech a vnoučatech. Kdo však takhle smýšlí, není požehnán - či zatížen - takovou potřebou krásy jako císařovna.
Několikrát dostala zaplaceno, aby knihu nevydala, ale v roce 1913 už měla dost pomluv. No... tímto počinem je tedy opravdu nevyvrátila. Spíš naopak, zamotala se do toho natolik, že se nabízí otázka, co všechno překroutila a zamlčela, aby vypadala lepší.
Snaží se vylíčit sebe samu jako oběť osudu a neblahých okolností. Ale tak naivní/hloupá snad být nemohla. Kdyby jí někdo řekl, aby mu slíbila, že vyleze na strom a skočí, tak to udělá a bude se u toho tvářit, že zachraňuje monarchii.
Nicméně schopnost kopat za několik týmu najednou, je svým způsobem fascinující.
Rudolf jí dá krabičku, kterou má odvézt pryč a dát tomu, kdo se prokáže heslem. Když přijde v noci na schůzku a předá ji, příjemce se jí zeptá, jestli ví, co obsahuje. Neví. „Je to tak lepší, jinak by mohl být váš život v sázce.“ (s. 201) a hned vzápětí na s. 203 jí všechno vyžvaní. To je konspiračně velmi slabé.
Marie si vzala za manžela prvního ňoumu, kterého jí Sisi vybrala, aby mohla navždy zůstat... se Sisy. A pak skuhrá na svoje manželství. A co tak čekala? Rozhodně ne to, že se bude nudit na zámku v Pardubicích: s. 69,70
Jiří však pevně trval na rozhodnutí oddělit mě od Alžběty a nutil mě, abych skoro pořád bydlela v Pardubicích, kde koupil zámek. Tam jsem trávila tichý čas, kdy se nic nedělo, porodila jsem dvě děti a teprve naše cesta do Baden-Badenu vnesla trochu změny do mého prázdného života.
Popisek u posledního obrázku v obrazové příloze před stranou 145: Lovecký zámeček Mayerling. Zde 21. ledna 1889 zemřeli korunní princ Rudolf a Mary Vetserová.
Sice zemřeli až 30. ledna, ale co je to proti věčnosti.
s. 93 Spod
ji/jí - s. 100
|
Registrace nového uživatele 
