Knihy - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Což takhle
dát si Lopuch?

Lopuch.cz

Klub Knihy [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderují elgyn, Hornblower.

Archiv

Žádné téma není mimo - vždycky všechno skončí u knížek.
Výběr knih záleží jen na vás (bez ohledu na preference moderátorek). Jen trváme na respektování literárního vkusu druhých.
Slibujeme, že žádná z moderátorek nebude na nikoho zlá (natož aby ho vyhodila na mráz nebo mu dokonce ukázala zuby) kvůli tomu, že sem zavleče jiné knihy než romantické - pokud bude tolerovat naše červené knihovničky. Naopak si tohoto odvážného člověka budeme vážit (skoro jako kdyby četl zamilované knížky)

GOODREADS FANTASTICFICTION NEJLEVNĚJŠÍ KNIHY

JANIN KATALOG HARLEQUINEK RENČINA ČERVENÁ KNIHOVNA
SAM EASTLAND DANIEL SILVA JULIA QUINN KINLEY MACGREGOR LISA KLEYPAS TERESA MEDEIROS JANET EVANOVICH MADELINE HUNTER ROB THURMAN J. R. WARD ELIZABETH HOYT GEORGETTE HEYER ELIZABETH CHADWICK

Spřátelené kluby: Antikvariát Scifi + fantasy literatura Spisovatelé Humoristické knihy

Jak vložit odkaz:
<a href="www adresa">text příspěvku</a>
Jak vložit spoiler:
<font color="white">tento text bude napsán bíle</font>

Nastavení klubu

Nastavení práv

Homepage

Anketa

Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 9483 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	Annie A je to tady! Trudomyslnost! 14.4.2016 13:39	15137
	Ať vemu jakoukoli detektivku/thriller, tak hrdina/hrdinka je laicky řečeno "v p....i", má obvykle strašné trauma z minulosti, které se postupně odkrývá, je vyfluslý/á, vyřízený, neschopný žít a pracovat, ale na případu maká jako černej, protože to musí vyřešit kvůli sobě a svému traumatu....... A je jedno, jestli to historická detektivka nebo ze současnosti :-/ Bože, bože. Nemáte typ na nějakou detektivku, kde je hrdina/nka normální, bez traumat, šťastný ze života a přesto dokáže brilantně vyšetřovat?


	elgyn 14.4.2016 09:32	15136
	Tohle mi dnes přišlo na pracovní knihovnický email. Co jen tím chtěl autor říct? ;-)


	elgyn 14.4.2016 07:50	15135
	Tady jsou ukázky z Rudé můry , a zatím to nevypadá hrozně. Ale šetřím si optimismus až na chvíli, kdy prozradí jméno překladatele. Lukáš Pavlásek: Prvotřídní blázni maj potíže s kázní Mladá fronta 2013 Je určena pro děti od 5 let. I když mám LP ráda, tak tohle mi přišlo neuvěřitelně hloupé. Hornblower taky jsem četla dvakrát a nejsem si jistá, jestli vím, komu patřil ten studený nos ;-)


	Hornblower OVÁ - Fish for it! 13.4.2016 23:56	15134
	Diana Gabaldon: Hořící kříž 2. část slabý začátek, někdy spíš jako příručka zdravotníka (co dělat s neúspěšně oběšeným/ úspěšně uštknutým) neznám originál, ale plete syn/vnuk a posuďte následující „Ian!“ vykřikla jsem a skočila mu do náruče. Byl štíhlý a tvrdý jako surová kůže. Jeho oblečení vonělo vlhkým dřevem a zeminou se slabým závanem kouře a tělesného pachu. Udělala jsem krok zpátky a protřela si oči, abych na něj lépe viděla. Vzápětí mě jeho studený nos šťouchl do ruky. Nejspíš mi ji chtěl políbit. „Ty!“ řekla jsem Rollovi. „Už jsem myslela,že tě neuvidím.“ Samou radostí jsem mu začala mnout uši. Vyštěkl, pak natáhl přední tlapy a zavrčel. já to musela číst dvakrát, abych to pochopila Peter May: Ostrov Entry hodně podobné trilogii Ostrov Lewis


	elgyn 13.4.2016 15:17	15133
	Josef Svátek: Pražský kat 3 - Krutá odplata XYZ 2008 Ani tady se s nějakými hlubšími myšlenkami autor nezaobíral. Ale aspoň je tam trochu romantiky :-) Na s. 106 „jako větrem hnána spěchala cikánka Lea z hradu nazpět ke Starému Městu, aby byla opět co nejdříve pod střechou staroměstského kata, který již s netrpělivostí čekal na její návrat od zemského soudu.“ Myslela jsem, že kat tam byl taky, protože s. 101 „Pak vás tamto onen muž k tomu donutí,“ zněla odpověď prokurátorova. (...) V prostoře za výklenkem bylo viděti v rudé záři ohně mistra popravčího Jana Mydláře, jenž posupně pohlédl na obžalovaného kavalíra. Takže mu ukázali kata a ten šel potom domů? A tam čekal, dokud mu Lea nepřiběhla říct, jak výslech dopadl? Svátku, Svátku!


	Ubi 3_33_33 - 2640 13.4.2016 12:37	15132
	J. R. R. Tolkien - Pán prstenů (audiokniha, M. Dlouhý)Toto provedení je velmi nepovedené a nedosahující standardů současných audioknih. Za audioknihu to vlastně ani nepovažuji, protože se jedná o jakýsi nekompletní výcuc z PP. Dalším problémem je snaha o dramatizaci, která vede jednak ke necitlivým změnám hlasu samotným interpretem (kam se ovšem hrabe na Kaisera ve Švejkovi), úpravám hlasu v mixáku (snaha o ženský hlas Galadriel) a nakonec až k rozházení postav do různých kanálů. Byl to doslova bolestivý poslech, divím se že to vůbec prošlo supervizí. V žádném případě nemohu doporučit.


	elgyn 11.4.2016 08:39	15131
	Giles Milton: Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku Jota 2016 Jestli jsem to pochopila dobře, tak nakladatelství spojilo dvě samostatné knížky. Čekala jsem, že autor půjde víc do hloubky. Tohle jsou krátké výkřiky do tmy ve stylu Epochy nebo History Revue. Autor se snaží o lehký styl na hranici bulváru, to není nic pro mě. s. 65 Car Mikuláš a jeho žena Alexandra věřili, že Rasputin je obdařený napůl magickými silami. Co jsou to „napůl magické síly“? s. 73 ...vlečná lana balón natolik tížila... André ohodil 530 kilogramů lan a 210 kilogramů zátěže... s. 80 [rugbyový tým, který po ztroskotání letadla uvízl v Andách ] „Asi šestnáct z nich přežilo sedmdesát dva dní bez jídla a potřeb na jednom z nejpochmurnějších míst na zemi.“ To není zcela přesná formulace, že? ji/jí - s. 49 Heda Margoliová Kovályová & Helena Třeštíková: Hitler, Stalin a já Mladá fronta 2015 Rozšířené vydání knížky „Na vlastní kůži“. Jen mi vadilo, že tam není jedna jediná fotka. Agnes Martin-Lugand: Šťastní lidé čtou a pijou kávu Motto 2016 Je tam hodně sprostých slov, ale kupodivu mi to nevadí. Jsem velmi mile překvapená, i když na konci hrdinové neodešli vstříc zapadajícímu slunci a je možné, že se už nikdy neuvidí. ***


	elgyn 8.4.2016 08:08	15130
	Vzdala jsem Nečekanou touhu, skuhrání hrdinky, která je obětí svého prostředí a proto dovolila D, aby se k ní choval jako ke kusu hadru a navíc s ním asi otěhotněla, když se s ním vyspala, aby nepoznal, že spala i s G , mě opravdu nebere. Mám rozečtenou Rudou rakev, takže jsem kritičtější než obvykle.


	elgyn 8.4.2016 08:05	15129
	HornblowerPři troše dobré vůle, by to Sam mohl taky dotáhnout ke dvacítce. Ale běda mu, jestli mi Pekkalu zabije. Já se to dozvím a budu zlá ;-)


	Annie A je to tady! Trudomyslnost! 8.4.2016 07:23	15128
	Pip Vaughan-Hughes: Malováno krví Třetí díl mě nebavil. Ne, že by byl špatně napsaný, to vůbec ne, ale prostě mě problém katarů nebere...


	Hornblower OVÁ - Fish for it! 8.4.2016 00:18	15127
	elgynad Sam Eastland: chápu, Pekkala má v češtině jen čtyři díly (Harry Bosch 19)


	elgyn 7.4.2016 14:39	15126
	Lukáš Pavlásek: Z deníku ajťáka Vládce všech galaxií 2015 Kdyby to četl sám autor, bylo by to mnohem zábavnější. Takhle v tom vidím snahu napodobit Ostravaka. Ne moc dobře. Nepochopila jsem, jestli špatné používání ji/jí je autorův záměr nebo prostě používá „jí“ ve všech pádech, protože mu nikdo neřekl o pádu čtvrtém. Pojmenovat nakladatelství „Vládce všech galaxií“ je geniální. s. 49 Hop Trop Amozonka s. 69 a jsem nešťastnější tvor na světě. Tohle je svět, jak ho mám rád ? s. 112 mířil s tím


	elgyn 7.4.2016 14:22	15125
	Tivadar Soros: Robinsoni na Sibiři ; Nejspravedlivější soud Kava-Pech 2016 Budu trochu prozrazovat. Celkově to na mě působí jako nudný baron Prášil. Příběh možná byl v roce 1924 „poměrně ve velké oblibě“, ale IMHO není „prostý, snad až strohý“, ale nudný a nelogický. s. 84 Své vyprávění navíc sepisoval s odstupem pouhého jednoho či dvou let, takže zřejmě bral v úvahu i to, že je určeno do literárního časopisu, který je rozesílán do všech zemí světa, včetně střední Evropy a nově vzniklého Sovětského svazu, a že přitom není radno si přílišným politikařením některé své čtenáře zbytečně znepřátelovat. Proč to vůbec psal? A když už nebylo kudy kam, tam začal naříkat nad tím, co všechno se mu děje, protože je Žid. V táboře to bylo hrozné, takže autor doprovázený „hloučkem přátel“ společně se dvěma kamarády pomocí zfalšované legitimace opustil prokletý tábor. Ale museli počkat až na začátek března, protože jakkoliv jsme žíznili po svobodě a čerstvém vzduchu, únorovou důstojnickou mzdu (...) nechtěl nikdo nechat ve státní japonské pokladně. (s. 20). důstojnickou mzdu (50 jenů, což dneska činí 2 000 000 rakouských korun) Až tak? Zajatci v zajateckém táboře dostávali měsíčně ekvivalent dnešních dvou milionů rakouských korun? Tím je míněno jako co? Rakousko-uherská koruna, která přestala platit v roce 1918? K tomuhle vysvětlivku nikdo nenapsal. Navíc: vzal s sebou svůj malý kapitál (110 jenů) Pak šli ve vichřici šest hodin (za normálních okolností by jim to trvalo dvě hodiny). Došli do Chabarovsku, kde už bylo 250-300 zajatců-uprchlíků. Byly jich plné kavárny, cukrárny a ulice. Druhý den už stáli ve frontě a koupili si lístek na vlak. Pravda, ve vagoně jich bylo asi 50, ale jinak pohoda. A někam jeli. Jedné noci jim sdělili, že dál se nejede, bo „narazili na válečnou linii“. Pak si všiml, že k lokomotivě připojují dva vagony. On a 11 dalších, „kteří byli ochotní stát se železničními dělníky“, odjeli do vesnice, kde se těžilo zlato. Tam trčeli tři měsíce, než si uvědomili, že je jim zima a furt sněží, jedí jen solené ryby a musí pracovat. Tak svolali schůzi zajatců ze širokého okolí a radili se o dalším postupu. Chvílemi to opravdu vypadalo jako „Barbora píše z tábora“. Tak uspořádali schůzi, kde debatovali „zajatečtí uprchlíci“. A někteří měli plán vymyšlený do všech podrobností: (s. 26) „Z Irkutska samozřejmě pojedeme rychlíkem.“ Samozřejmě. Nakonec se usnesli, že pošlou deputaci k plukovníkovi Šilovi, vrchnímu veliteli partyzánů, s prosbou o pomoc. Pobočník jim nenabídl ani čaj a nechtěl je pustit dál. Ale trvali na svém, takže se dostali až k Š. s. 27 Mne, který jsem dlouhá léta žil jen v mužské společnosti, jeho téměř dívčí krása přímo bila do očí. Ale nesměl zapomínat na své úkoly. Vše jsme mu vyprávěli velmi podrobně: o našem trápení, plánech a nadějích. (...) „Žádáme vás jen o dovolení odejít a o několik... zbraní.“ U toho nezůstalo, handrkovali se s ním ještě o koně a bůh ví, o co ještě. Ale Š byl charakter a všechno jim slíbil, když mu nakreslí mapu. Nezbylo než z dobrovolníků vybrat 20-30 osob pro akci. s. 31 „Potom jsme snědli i někoho jiného, ale ten si to zasloužil, jeho jsme potrestali za jeho viny. Ukradl z našich zásob jídlo... Žrali se navzájem, takže jaké jídlo tak mohl ukrást? Ženské tam nebyly, takže autor by vzal zavděk i tuleněm, ale na s. 32 se do jejich výpravy vnutila zamilovaná Ruska. (Kvůli historické autentičnosti musím poznamenat, že byla o osm let starší než její milenec.) Tohle je ta neskutečně důležitá historická autentičnost? Dlouho čekali na 25 slíbených koní. A do toho pršelo. s. 34 Mimořádný vlak zastavil. Zde byl náš start! Dostali i vlak? s. 37 tím víc koně, kteří - jak jsme věděli - ani nikdy vlak neviděli. A čím tam tedy přijeli? Všichni jeli vlakem a koně? A ke všemu je partyzánský velitel chtěl na s. 40 vrátit. Zajatci postavili pěkný most, jen přejít se přes něho nedalo. Ale velitele partyzánů umluvili, takže jim nechal aspoň 10 koníků. s. 36 ...voda v řece byla tak ledově studená, že nebylo možné do ní ponořit ruce ani na pár vteřin. O delším pobytu ve vodě se nedalo mluvit. Ale s. 41 S koňmi jsme se přeplavili. s. 41 Malé neštěstí - hlavně pro jedlíky - naše nejmilejší tele vyskočilo ze člunu a uteklo. Na s. 45 je to tam už nebavilo, tak se rozhodli odejít bez povolení. A zase nikomu nebylo nápadné, že tolik lidí chybí. s. 62 Nezbylo nic jiného než sníst koně. S rýží. Samotná rýže by jim nechutnala? Poznámky jsou kapitola sama pro sebe. Většinou vypadají takto: X si myslí, že jde kolem řeky Y, ale musela to být řeka P.; Nemohlo to být 150 kilometrů, jak uvádí autor, ale jen 40 apod. Navíc autor poznámek se nedopočítal vorů, já se nedopočítala koní. Autor poznámek považuje za nutné vysvětlovat i takové záludnosti jako kdo to byl „hrabě Monte-Christo“. A pak mám ještě poznámky pod textem. např. s. 9 Boris Godunov, opera Modesta Petroviče Mustorgského s. 89 Pro autentičnost tuto nejednotnost ponecháváme, avšak pro zajímavost uvádíme systém starých ruských jednotek se zvýrazněním těch, které jsou použity v textu: Někde se stala chyba. V textu je zvýrazněno pouze toto: Délkové jednotky (...) Váhové jednotky . s. 31 a kozácké oddíly (...) postříleli 20-30 lidí s. 37 Budu ještě někdy spát na polštáři? Ptal jsem se sám sebe. s. 89 Auror uvozovky - s. 22


	elgyn 7.4.2016 10:58	15124
	Jane Feather: Hříšný manžel Levné knihy 2010 Pořád naivně očekávám, že když už se někdo rozhodne vydat knihu, tak věnuje aspoň minimální úsilí korektuře. Ale Levné knihy nemají potřebu udělat to ani průměrně. Po prvním dílu jsem nic moc nečekala, ale jsem mile překvapená. s. 12 Náhle pocítila prudkou touhu, aby opustil její obydlí. Hrdinka venku na procházce potká cizího chlapa, který jí řekne, že znal jejího zesnulého manžela. Proto ho požádá, aby ji doprovodil domů. Tam pojme myšlenku, že má za hodinu další povinnosti, takže by měl vypadnout. Tudíž mu nezbude nic jiného, než jí říct, proč ji vlastně hledal. Dopis typu „jestli-to-čteš-jsem-mrtvý“ by měl být dojemný, ale pokud se v něm pořád dokola opakuje, že Greville Falconer je špion, je špion, je špion a jaký by to byl průšvih, kdyby se to provalilo... to nebudí důvěru. Utkvělo mi, že pořád pijí kávu. A hrdina chlemtá pivo. Ve velkém. I před snídaní. Nebo víno. Nebo portské. Nebo cokoliv jiného s lihem. Takový malý alkáč. Na s. 114 ji vezme na velmi dobrodružný výlet na venkov, protože ve městě by „přilákali spoustu nechtěné pozornosti“. Ale stejně chtěli oznámit zasnoubení, aby spolu mohli trávit čas a kout pikle. Jestli to má logiku... Na s. 151 zabalila svůj příruční kufr, který byl ještě na s. 136 (a jinde, včetně s. 151) „příruční taškou“. Protože se hrdina zná s manželem její přítelkyně, Harrym, který luští špionské šifry, hrdinka usoudila, že bude taky špionem. Z toho logicky vyplývá, že každý, koho Harry zná, je špion. Hrdinčina dcera asi měla být roztomilá zvídavá holčička. Ale je to otravný spratek. s. 165 „Vaše vlasy jsou přirozeně krásné.“ Pokud si je několikrát denně kadeří horkým železem a kolem se vznáší lehký zápach spáleniny - tak nemůže mít krásné vlasy. Ani v brakovce. s. 174 Jenom v košili a kalhotách ke kolenům ji uchopil kolem pasu. Držel ji nad sebou... Ve stoje ji držel nad sebou? A k tomu hrála hudba z Hříšného tance. hluboká brázda v jejím těle zvlhla očekáváním s. 179 Prošla dveřmi a zavřela je za sebou. Rozhlédla se oběma směry po ulici, neviděla nikoho, koho by znala, a rychle se vydala na cestu. To je opravdu vrchol špionáže. Co by tak dělala, kdyby někdo známý kolem šel? s. 304 a pomyslela si: řekl jsi mi má lásko To jsem prošvihla. Snažila jsem se to dohledat, ale bez úspěchu. s. 375 Don Antonio ladnými kroky tančil majestátnou čtverylku. Oči otáčel správným směrem, ale jeho partnerka nemohla mít ani tušení, čím se v duchu zabývá Až tak? s. 377 Aurelia rychle spustila ruku podél těla a upustila svůj vějíř na schody nad sebou s. 382 „Leželo to na druhém schodě od spodu.“ Spustila ruku a pustila ho na schody nad sebou. Aha. Oblíbená slova: vágně, akorát Překlepy a gramatika - s. 19 (3x), 23, 26, 34, 40, 42, 51, 53, 63, 68, 96, 114, 117, 122, 123, 129, 133, 136, 144, 153, 163, 157, 188 (2x), 192, 193, 203, 220, 265, 281, 288, 290, 337, 338, 344, 352, 366, 390 img src="http://www.jaknaweb.com/webova-grafika-gify-animace-obrazky/grafika/knihy/book03.gif"


	elgyn 7.4.2016 10:11	15123
	Sam Eastland: Oko rudého cara ♥ Ano, zase. Gail McHugh: Nečekané setkání Ikar 2015 Nemám ráda trojúhelníkové příběhy a neměla jsem žádná velká očekávání. Ale začátek mě mile překvapil, dokonce jsem byla nadšená, že Emily není blbá hrdinka, ve kterých si autorky z nějakého důvodu libují, ale ke konci si to pokazila. Gavin je skvělý hrdina :-) Zápletka kolem s. 300 byla IMHO už zbytečná a z Emily se stala otravná hrdinka, která hledá problémy tam, kde nejsou. Ale chápu, bylo jí už 24, stáří stálo za dveřmi, takže když si myslela, že ji G podvedl, vrátila se k D, který ji podváděl, omezoval a občas jí vrazil, ale který jí v slzách slíbil, že se polepší. Ale kdyby se jen vrátila - hned s ním pádila do kostela. D si to ale pokazil, protože se žárlivě začal vyptávat, jestli měla něco s G. Měla, ale nechtěla mu to říct, takže se s ním vyspala, aby nic nepoznal. A díky tomu si uvědomila, že vlastně miluje G. Takže mu den před svatbou uteče a jde loudit ke G, aby ji vzal zpátky. Čímž končí první díl. A vypadala tak slibně. Z druhého dílu mám jisté obavy. Emily přiletí do New Yorku, ubytuje se a „za dva týdny stála Emily před italskou restaurací“, kde měla přes léto pracovat (s. 12). Přesto s. 23: „Ale jsem tady už skoro měsíc.“ 15 dní = skoro měsíc? s. 128 „Nejsem lesba, ale normální heterosexuálka. Líbí se mi muži i ženy, drahoušku.“ I’m not a dyke. I’m a certified equal-oportunity lover. I like both male and female, darling.“ Dovedu pochopit, že se překladatelce nechtělo do překladu „equal-opoortunity“, ale z logiky věci - "normálním heterosexuálům" se líbí muži i ženy? s. 133 „To máš štěstí,“ (...) „To máš.“ „Well, you’re a lucky little duck.“ (...) „I am, I am.“ s. 95 „Ale nejvíc ze všeho mě vytáží, že...“

[ 9483 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt