Hana Marie Körnerová: Ve stínu erbu
 
Ivo Železný 2001
Pořád si naivně myslím, že hrdinka brakovky by měla být sympatická. A ne blbka, která vytváří pseudoproblémy, aby se v nich mohla patlat a litovat se. Naprosto rozumím tomu, že ji Raymond nechtěl.
Proč má hrdinka za společnici ženskou, kterou nesnáší? Hrdina ji taky nesnáší. Ale kdyby se jí prostě zbavili, tak bychom přišli o „hlubokomyslnou zápletku“. A taky o stokrát opakované „Cerberus slečna Marcová“.
s. 22 Šaty jí přidaly na objemu a zcela setřely tvar postavy. Musela v nich stát s hlavou nepřirozeně vzpřímenou, nedokázala se předklonit a dokonce ani připažit. Rukávy byly velmi úzké a límec těsný. Široká nabíraná sukně byla tak objemná, že se v ní nedalo usednout do křesla. (...) Věnec byl rodinným klenotem a spíše než věneček připomínal korunu. Těžkou, zdobenou perlami a svírající čelo jako obruč.
Přesto v těchto šatech dokázala hrdinovi utéct. Strhl jí jenom věnec z hlavy. To se divím, že ji neskalpoval.
Dokonce se na s. 30 shýbla, proklouzla mu pod nataženou rukou a vyběhla postranními dveřmi z terasy ven.
Hana Marie Körnerová: Carolina
♥
Líbí se mi víc a víc. Carolina je důkazem, že hrdinka brakovky nemusí být trubka.
Jen mám technickou poznámku.
s. 268[Mateo] „Znal jsem ho od jeho pěti let...“
To asi těžko, protože
s. 17 [Julien]Když mu bylo pětadvacet, seznámil se s Helenou Garonnovou ... měla desetiletého syna.
s. 55 Mateo byl ve službách pana Juliena už dlouhou řadu let, přesně řečeno od chvíle, kdy pan Julie odešel z armády a oženil se. A to už měla Helena desetiletého syna.
|
Registrace nového uživatele 
