Annie:-)
Oldřiška Ciprová: Kněžna Ida : past na českého knížete Spytihněva
Alpress 2015
Jsem nepoučitelná. A dobře mi tak. Už po první kapitole jsem si vzpomněla, proč jsem od ní už nikdy nechtěla nic číst. Je hloupá a nudná.
Opravdu se mi ulevilo, že na postelové dovednosti hrdiny nemělo vliv to, že byl ožralý jako doga.
s. 57 Kníže Ekkehard byl Spytihněvovou nečekanou návštěvou vykolejený stejně jako Ida.
s. 119 „Jo, jo, miluju tě.“ (...) a vypálil Vratislavovi pěstí přímo do tváře. To hned na člověka dýchne ten středověk.
s. 90 To jako vážně?
Náhradní matka/přítelkyně hrdinky se vloupe do komnaty jejího strýce, aby získala doklad o zasnoubení. Nejdřív má problém, protože netuší, jak vypadá knížecí pečeť „a tak všechny dokumenty v rychlosti rozmotávala a nahlížela do nich. Většina z nich byla latinsky a té řeči nerozuměla. Proto doufala, že kýžený dokument nebyl ani jeden z nich.
Už ztrácena naději, když na dně truhličky objevila stočený papír... Rychle se do něj začetla. S každým přečteným písmenkem se jí zmocňovala hrůza, a když dočetla, houpal se s ní celý svět. Bylo to ono! (...) Problém byl v tom, že Sabrina s jistotou věděla, že dopis není pravý. Pořád doufala, že to bude jinak, ale byla to planá naděje.
List byl falešný!
A Sabrina to věděla proto, že ho psala ona sama. Dává vám to smysl? A navíc se potom dozvíte, že kudy kráčela, tudy vraždila. 
ad papír - poradila jsem se s wiki: „Do Evropy se dostal prostřednictvím Arabů. První papírny proto vznikaly ve Španělsku, odkud se pak šířily do Itálie a Francie (12. - 14. století).“ Tady jsme sice v roce 1048, ale co už.
BTW v románu mu „světlé vlasy padaly na ramena“, podle Kosmy „muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu“.
Oblíbené slovo: Slečna, urozenec.
Uvozovky - s. 119.
Jennifer Laam: Carova tajná dcera
Práh 2015
 
„Konečné, nečekané rozuzlení“ se jaksi nedostavilo. Líbila se mi obálka, ale to je asi tak všechno.
Hrdince je 38 a babička ji neuhlídala, takže už ve 36ti letech otěhotněla. Opravdu si nejsem jistá, jestli autorka některé věci domýšlela.
s. 104
I Leně bylo Alexandry často líto, ale přesto k ní chovala úctu. (...) Třeba chce carevna vdova Alexandra odstavit.
s. 117
Michael vsotupil mezi ní a toho člověka.
s. 233
„Dovolte mi, abych ji odvezla z Petrohradu.“ (...)
„Odjet ze země?“ Kdo mluvil o odjezdu ze země?
s. 237
Vyrazily zadními dveřmi do jasného a větrného rána, prošli zahradami a sestoupily po mramorovém schodišti. ?
s. 51
“Tancovat swing?“ opáčila. „Končí rok 1996.“
„Dávám přednost roku 1946.“
Nevím, co tím chtěla překladatelka říci, ale pokud máte dojem, že se děj odehrává v roce 1996, tak se pletete.
You’re on the cutting edge of 1996
s. 292 Po válce se nažila Luca vypátrat.
s. 301 Fj-odorovně
Bylo by dobré ujednotit se ve psaní jmen. Nechápu, proč se na s. 236 mluví o Šarlotě, když ve zbytku knížky je Charlotta.
Lise Bourbeau: Jak správně jíst
Eugenika 2012
Autorka jistě měla nejlepší úmysly, ale po padesáti stranách mi přišlo, že všichni máme problém - ať jíme málo nebo moc, nejíme vůbec nebo nejíme některé věci. Nebo naopak některé věci jíme často. Ale sama autorka připouští, že chuť na něco vlastně nemusí znamenat vůbec nic. A za všechno můžou rodiče, kteří vám zničili během prvních sedmi let život.
Některým věcem jsem nerozuměla. Na jedné straně vás nabádá, abyste jedli pomalu a důkladně žvýkali (s. 53), což je zároveň „bolest zrady, maska: kontrolor. (s. 37)...
s. 66 Vyplňuj nejlépe na konci dne ◘ nebo po...
|
Registrace nového uživatele 
