Jan Bauer: Rožmberkové - první po králi : dramatické osudy pánů z Růže
Čas 2014
Rožmberkům jsem nemohla odolat, byť autora nemám ráda. Ale jsem velmi mile překvapená.
Nechápu, proč v „odborné“ literatuře hojně cituje beletrii (a ne, madam Vaňkovou nečetl).
Až tady mi došlo, že jsem do teď žila v iluzi, že Záviše Falkenštejna cestou na svatbu přepadl Hynek Krušina ml. a ne jeho otec, i když je zjevné, že ani někteří historici v tom nemají úplně jasno.
Některé informace opakuje naprosto zbytečně.
Některé věty jsou velmi kostrbaté. s. 72 Panovnice chtěla spojením mocného Rožmberka s královnou vdovou Violou vytvořit protiváhu jiné dvojice, tentokrát opravdu zamilované a složené z Jindřicha z Lipé a Elišky Rejčky, dvojnásobné královny vdovy po Václavu II. a Rudolfu I. řečeném Kaše.
s. 6
Jenže jací doopravdy tito lidé byli? Nestavíme náhodou své znalosti na pouhých pověstech? (...) Pojďme si nyní povídat, jak tomu ve skutečnosti bylo, pojďme rozprávět o historii Rožmberků a pánů z Hradce. Byť si leckdy budeme muset i trochu zaspekulovat, protože staré listiny a kroniky nedochovaly vše, co bychom rádi věděli... Aplikována sama na sebe - sebe samu vyvrací.
s. 7 + bibliografie s. 232
Anežka Svobodová (...) tvrdí ve své knize Petr Vok: (...) Jsem šťoura, ta knížka se jmenuje Petr Vok z Rožmberka .
s. 163
Sám se pak s manželkou Markétou z Gutštejna chýlil do Třeboně. ?
/font |