Torey L. Hayden: Dračice a mazánekTohle je síla. Autorka je zjednodušeně řečeno psycholožka, která se zabývá elektivním mutismem (mimo jiné), což je neschopnost dětí mluvit jinde než doma. Zahrnuje dva propletené příběhy a oba jsou dost silné. Zejména Dračice je holčička, kterou byste nechtěli mít doma, ani v sousedství. Její problém není ani tak to, že by nemluvila, ale to co říká. Torey je její poslední šance, než ji zavřou do blázince, protože se stává velmi těžko zvladatelnou. Napadá ostatní děti, útočí i na psycholožku Torey a vykřikuje sprosťárny nejhoršího kalibru. Jistě, ví se, že neměla jednoduchou minulost, asi v pěti letech ji unesl feťácký otec a našli ji až po zhruba třech letech, když prohrabávala nějakou popelnici. Ale to, co se jí všechno dělo, vyplouvá na povrch až během sezení s Torey, které se nakonec podaří s dívkou navázat vztah a alespoň trochu jí pomoci. Co je na tom nejsilnější kromě toho, že se jedná o skutečný případ, je to, že vlastně vůbec nejde o to, příjít na to, kdo a co a jak jí ublížilo, ale napravit škody alespoň tak, aby byla schopná žít mezi ostatními lidmi. Všechny ty hrůzy vyplouvají na povrch tak nějak civilizovaně, takže i když se autorka mezi řečí zmíní, že někoho zatkli, není to vlastně vůbec podstatné. Kdyby to byla detektivka, byla by pěkně hnusná (řekla bych, že ani Mo Hayder nemá tak úchylnou fantazii), ale tohle detektivka není a vás jen napadá - co je to, prokristapána za lidi!
Nedalo mi to a přečetla jsem si od stejné autorky i další knížky - a všechny jsou podobné - podobně dobré nebo podobně hrůzné, vyberte si. Do doporučených bych je nedávala, ale to neznamená, že byste si je nemohli/y přečíst. |
Registrace nového uživatele 
