Sylvain Reynard: Gabrielův Očistec : hříšné odstíny vášně
XYZ 2014
Stále více se kloním k názoru, že jde o parodii.
s. 161
„Bývaly doby, kdy bych mohl být na scestí. Ale to bylo předtím, než jsem tě našel. Raději bych strávil zbytek svého života pitím z tvé lásky, než vysoušel všechny oceány světa.“
„Tvoje sliby nemají smysl, pokud je nedoprovází poctivost. Ptala jsem se tě, jestli Paulina byla tvou milenkou, a ty sis se mnou hrál se slovíčky.“
Ušklíbl se. „Máš pravdu. Omlouvám se. Už se to nestane. (...) Bloudil jsem temnotou a hledal něco lepšího, něco skutečného. Našel jsem tebe, a ať se propadnu, jestli tě někdy ztratím.“
Není mi úplně jasné, jak může být nejlepší studentka široko daleko taková trubka. Má to ode zdi ke zdi - od husičky, která si málem neumí zavázat tkaničky, až k intelektuálce, která je plná hlubokých (přehlubokých) myšlenek.
Chápu, že potrat v 5. měsíci je děsivá záležitost, ale přesto mi celá ta záležitost s „obrázkem“ dcery přišla přehnaná.
Scéna, ve které zoufalého hrdinu naštěvovaly živé i mrtvé a vedly s ním duchaplné hovory... Ach... můj... Bože. Řekla bych, že SR četl příliš knížek od Nicholase Sparkse.
Kdybych si chtěla hrát na Freuda, zmínila bych se o tom, že SR velmi často zdůrazňuje heterosexualitu hrdinů. A taky každý druhý nosí baret a rozpozná Blahnika od Louboutina.
|