Millie Werber & Eve Kellerová: Dva prstýnky : skutečný příběh ženy, která jako dívka přežila Osvětim a v těch nejtemnějších dnech našla lásku...
Víkend 2013
Moc se mi líbila. Jen mi není jasné, proč v obrazové příloze chybí fotka autorky a jejího prvního manžela, když jejím hlavním záměrem bylo, aby se na něho nezapomnělo. A fotku má. Jen neukáže.
Jennifer Lewis: Cizí princ
Desire
s. 57
Jeho svalnatou paži až po rameno zdobilo spletité tetování vzorů listů. „Zapomněl jsem, že takové tetování vůbec mám.“
Začala jsem mít podezření, že princ by neudržel ani jednoho Mirka. A měla jsem pravdu.
s. 79
„Učila jsem se jezdit ve škole.“
s. 80
„Učila ses jezdit v St. Peteru?“ (...) „Ano.“
Opakování je matkou moudrosti, ale nedivila bych se, kdyby princ nebyl schopný najít svoji skříňku a oblékal by se do krojů jiných bratrů a sester. ;-)
Navíc by bylo dobré, kdyby se překladatel ujednotil jestli St. Peter, sv. Petr nebo St. Peter’s.
Je rozumné mít sejf s královskými klenoty v předpokoji za trůnní místnosti, v čekárně, kde se čeká na audienci?
Piotr Bednarski: Modrý sníh : úděsné vzpomínky na roky hrůzy v sibiřském gulagu
Víkend 2009
Čekala jsem od ní rozhodně víc.
Sherrilyn Kenyon: Noční rozkoše
Ikar 2006
Při třetí repríze už jsem tak nadšená nebyla. Celý svět Stopařů mi nepřipadá moc propracovaný a něco tomu chybí. I když některé scény byly hodně dobré, celkový dojem to nezachránilo.
|