Kjetil Try: Neboť jejich je království nebeskédoufala jsem, že narazím na poklad, ale zůstala daleko za očekáváním. Autoři detektivek a thrillerů by měli ctít pár jednoduchých základních pravidel, z nichž to první říká, že úchylný vrah a nechutná vražda dobrou detektivku nedělá. I v šílenství musí být logika a čtenář tu logiku musí pochopit. Na otázku proč? nelze odpovědět ve stylu možná proto. Odnesl-li pachatel z místa činu ledvinu, musel k tomu mít důvod a já ten důvod chci znát.
Příběh navíc trpí obvyklým nešvarem severských detektivek; autor se do detektivky snaží napasovat sociální drama. Kde já už četla, jak se hrdina trápí, že ho chce manželka opustit (tenhle dokonce plánuje, že jí to usnadní tím, že jí dá ty kopačky sám), aby na konec zjistil, že se jenom bála, že má rakovinu? Nebudu tvrdit, že to nebylo ke čtení, ale žádná velká sláva. Závěrem vás ještě počastuji úryvkem, který mi nedá spát (to je možné snad jen v Oslu - doufám).
"To Darre vyšetřoval ten případ s oslem?" zeptal se najednou. Viker přikývl.
"Požádejte jeho a Parisu, aby za čtvrt hodiny přišli ke mně do kanceláře."
Lasse Viker se podrbal v třídenním strništi.
"To nepůjde," řekl nakonec. "Darre je v nemocnici."
"V nemocnici?"
"Ano na vyšetření jater. Tvrdil, že má světlou stolici. Včera mě odtáhl na záchod, aby mi v míse ukázal svoje hovno."
"Opravdu?"
"Jo, nevypadalo nijak špatně, to mi věřite."
Dovedete si představit, jak vás kolegyně v práci k podobnému úkonu vyzývá a vy jdete?!!!
|