Helen Brooks: Svatba snů
Romance 6/98
Překladatelka zjevně měla jinou knihu.
s. 71
„Reece patří k lidem, které má radši člověk jak přátelé než jako nepřátele. Víš, o čem mluvím?“
„Proč se ptáš, Franku?“
„Jenom chci, aby ses vyhnula špatným zkušenostem.“
„Jakým špatným zkušenostem?“
„Víš, Reece Vance nemá rád ženy. Má rád muže.“
„Cože?“
„Víš, jak to myslím.“
„To jako že má muže jen na tu jednu věc?“
Když už, tak na tu jednu věc by měl mít ženy, protože Frank zjevně nechtěl naznačit, že hrdina nekope za naše mužstvo, ale že je děvkař. Navíc na s. 68 došlo i na techtle.
„It’s just that Reece Vance is the sort of guy most people would either have as a friend than an enemy,“ Frank continued slowly. „Know what I mean? He can be ruthless in business, and from what I’ve heard he’s pretty lethal in his personal life. He works hard and plays hard but he never gets attached to anyone - keeps himself pretty remote. He’s broken quite a few hearts in his time, I understand, although he makes it clear he operates on a strictly no-strings-attached policy...”
s. 110
„Jsem do tebe zamilovaná. Naneštěstí to skončilo.“
„Naneštěstí? Snad z toho nejsi nešťastná? Ten tvůj musí být úplnej blázen,“ řekl, jako kdyby jí tak docela nerozuměl.
To spíš překladatelka nerozumí angličtině.
s. 112
„Nikdy si to neodpustím, nikdy,“ bylo slyšet Barbařin hlas.
„I’ll never forgive you for this - never.“ Barbara’s voice was quivering with rage
s. 115 a ona sklouzla ke svým nohám, a potom se pustila přes celou místnost a do chodby... ?
s. 119, 120
Sedl si vedle ní na lavičku (...) Jak stál vedle ní...
Hana Marie Körnerová: Pán hor XI - Panský dům
Ivo Železný 1998
Jana je otravná hrdinka a těch „ale jo, ale ne“ je tam zbytečně moc.
s. 3 protože on sám mi prozradil, že je mu už jednatřicet
s. 10 Gerardovi je třicet čtyři
uvozovky - s. 33, 35
|