Sandra Brown: Radostná zvěst
Ikar 2010
Tohle opravdu nebylo dobré.
No, pro hrdinu zvěst tak radostná nebyla, protože očekával, že emancipovaná hrdinka bere antikoncepci, ale postavil se k tomu jako chlap. Nakonec. A ano, v roce 1987 mohl být Taylor Evženem, lovcem žen. Dneska by po něm neštěkl ani pes. A možná by přišel i k úrazu, protože kolem sebe házel perly typu: (s. 61) „Á, oženil jsem se chytrou prdelkou, co?“
s. 76 “Nezavolal jsem ti, protože jsem věděl, že už někoho máš,“ řekl Taylor po chvíli.
„Neptala jsem se tě na vysvětlení.“
„Ale já chci, abys to věděla.“
s. 143-145
“Proč jsi mi nezavolal?“ zeptala se z ničeho nic. (...)
„Chtěl jsem ti zavolat, Rio, ovšemže chtěl, ale nedokázal jsem se k tomu přimět. (...) Především jsem se styděl. (...) Navíc tu byl Guy. Nejsem si úplně jistá, jestli udržela myšlenku.
s. 92 Pro Taylora byly ty řady skleněných lahviček naprostou záhadou. Pod stříbrnými víčky kelímků označených nálepkou růž se skrývalo všechno možné, jen ne růž. Jednou Taylor věnoval celý večer jejich průzkumu. Vyptával se, na co je to či ono, přičichával, zkoušel roztírat krémy mezi prsty a vzpomínal, při jaké příležitosti je cítil nebo chutnal na některém místečku Riina těla.
Chlap, který celý večer zkoumá kosmetiku, by mě opravdu vyděsil.
s. 60 nes-nídani
|