Jiří Řezník: Kdy opravdu zemřel Jan Masaryk I.
Bondy 2014
Nedělám to ráda, ale nejsem si jistá, jestli dočtu a pokud ano, byl by to prostě příliš dlouhý příspěvek, budu "kouskovat". Takže je možné, že postupem času odhalím autorův systém a některé věci poopravím.
Autor našel fotku, ze které usoudil, že v Izraeli si vesele žili Steinhardt, Geminder, Slánský, Clementis a Masaryk, zatímco zbytek světa si myslel, že jsou mrtví. Aby se ujistil ve svém objevu, zeptal se přímo u zdroje - představitelů místní samosprávy kibbutzu Kfar Masaryk. A ti mu odpověděli. Ano, jistá podobnost tam je. Ale jsou to občané našeho státu (jejich jména si nemůžeme přečíst, protože autor nemá ve svém počítači nainstalovány znaky pro hebrejštinu). Ale nejde o biologický pokus armády, práci Mossadu ani atomovou špionáž.
Jsou to výherci diváckého kola prvního ročníku soutěže Světové osobnosti kultury(...), které se konalo v roce 1968 (...) pod heslem Zasloužili se o Stát Izrael. Dané foto pochází z roku 1973, kdy výherci, kteří jsou z různých částí naší země, se opět setkali v kibbutzu Kfar Masaryk, aby si s spolu s diváky zavzpomínali na soutěž. Může to být matoucí, takže dají na web vysvětlující popisky.
Autor z toho usoudil, že nic nepopírají a že tím vlastně vysvětlili, proč na ulici můžete potkat Masaryka atd. Prostě je to kamufláž. A navíc tam jel pan Schwarzenberg, a to nebylo jistě jen tak.
Na s. 18 je další fotografie.
Tato fotografie měla však být pořízena při oslavách 60. výročí vzniku Kibbuttzu Dvira (u Hebronu) (...)Tento kibbutz byl založen v r. 1951 ... Ukázalo se, že samospráva kibbutzu Kfar Masaryk příliš nefabulovala, pokud odkazovala na televizní pořad Zasloužili se o Stát Izrael. Šlo však o setkání pěti vynikajících představitelů kibučnického hnutí, které se muselo odehrát v r. 2000, což vylučuje, že by se mohlo snad čirou náhodou jednat o politické osobnosti, činné v padesátých letech, jak se naivně domníval autor. Skutečně?
Chápu, že autor přišel se šokujícím odhalením, ale já jsem se zasekla na tom, že mi není jasné, jak je možné slavit v roce 2000 60. výročí něčeho, co vzniklo v roce 1951. 60. výročí by snad měli slavit až v roce 2011, ne? Ale je možné, že ta fotka z roku 2000 nemá s tím výročím nic společného. Ale netuším proč je to všechno v jednom odstavci bez nějakého vysvětlení. Asi v tom je nějaký smysl, ale já prostě nevím jaký.
Navíc nechápu, co to má společného s tím pořadem Zasloužili se o Stát Izrael, když celostátní finále se koná jednou za pět let (1968, 1973... tam se rok 2000 nedá napasovat). Nemám ráda věci, kterým nerozumím. Možná bych si měla číst leporela. Hodně obrázků, jednoduché pravdy ;-)
Ať je to jak chce - tento snímek je pouhou upoutávkou na video, které můžete najít na youtube (ano, k 60. výročí založení kibbutzu).
Ale shoda mezi historickými osobnostmi a lidmi na videu však vystupuje do popředí pouze v některých scénách uvedeného videa. Z toho autor vyvodil, že jde o levobočky. Přes promiskuitu a chování levobočků se dostane ke dvěma bodům, které narušují výklad:
1. je nutné si uvědomit, že kibbutz Dvira byl založen až v roce 1951, zatímco kibbutz Kfar Masaryk už v roce 1938.
2. po uveřejnění fotky na webu Naše věc zavedli blokaci stahování obrázků. s. 20 Avšak na rozdíl od webu Kfar Masaryk na webu kibbutzu Dvira je na Wikipedii uveden odkaz jak na původní podobu webu (uvedenou do provozu před r. 2000), tak na současnou verzi (tedy mají odlišné adresy), která byla uvedena do provozu před r. 2000. Před rokem 2000? Přesnější datum by nebylo? Zvlášť, když ho uvádí u staré i nové verze. Fungovali současně? Navíc „stará“ verze je v angličtině a na googlu vyskočí jako druhý odkaz hned za wiki. To nám trochu tu konspirační teorii nabourává.
Stejně nechápu, co těmi body chtěl autor říct. Holt razí styl "protože bagr".
s. 20
Taky je potřeba říct, že kam pan Schwarzenberg a pan Žantovský přijeli, sto let tráva neroste. Protože hned po jejich příjezdu byl napaden web kibbutzu. Po jejich konferenci v Londýně „nějaký lumpi zase vyřadili z provozu soupis vyrobených Spitfirů“. A za všechno můžou oni. A trpaslíci, ale na ty se autor ještě nezaměřil.
Pak tu máme kapitolu „Atentát na ministra a jeho pozadí“, v jejímž úvodu cituje z wikipedie. Ale jen proto, aby mohl sdělit svůj názor na tenhle pochybný podnik. s. 22
Otázka zní, zda Wikipedie dělá vědu, nebo propagandu komunistickému světovému názoru, že za veškerým pokrokem lidstva stojí komunističtí čerti. (Až dosud jsem si myslela, že komunistům jde úplně o něco jiného.) Autorovi hesla zřejmě unikl článek Josefa Bieberleho [Marginálie o tajných službách na Olomoucku (po roce 1945 a jejich politická angažovanost II. V: Střední Morava. Vlastivědná revue 2009, r. 15, č. 28, s. 80 ]. Podle tého studie „krčmaňským případem se zabývala řada regionálních historiků už v 50. letech. Po státním převratu 1989 vznikla řada prací opírajících se o širší pramennou základnu, jako například (...) Dvořáková, Zora: Smrt pro ministry(...)
Hodnotu práce paní Dvořákové i pyrotechnické studie velmi zeslabuje skutečnost, že obě nepoužívají vědecký aparát, nebo alespoň neodkazují na nějakou takto vybavenou publikaci.
Momentálně čtu dál a snažím se nedivit. Ale fakt, že jsem teprve na s. 22 mě děsí.
|
Registrace nového uživatele 
