Václav Vlk: Krvavé dozvuky války : konec druhé světové války na českém území
Cosmopolis 2015
Nerada to říkám, ale autor mi přišel jako demagog. Vidí, co vidět chce, napadá všechny okolo a jen on má pravdu, protože za vším stojí nějaké prapodivné síly.
Jasně, pohled na spalování hromad mrtvol v Drážďanech je otřesný. Ale jak je možné, že to nacisti tak výborně uměli? No protože to celou válku nacvičovali v koncentračních táborech. Navíc jsem se chvílemi ztrácela v tom, co je citace a s čím autor souhlasí nebo nesouhlasí, protože chvílemi to vypadalo, že se hádá sám sebou a aplikována sama na sebe samu sebe vyvrací.
IMHO není rozumné na jedné straně citovat pamětníky se správným názorem a na druhé tvrdit, že všechna svědectví jsou k ničemu, protože nejsou objektivní, pokud už tedy autor vzpomínky z nějakých důvodů (většinou konspiračních) přímo nelže. A ke konci knihy se ohání svědectvími z roku 1968 a 2012. Ta mu přišla v pořádku. (BTW oblíbeným autorovým zdrojem je wikipedie a cituje i server FTV Prima. Navíc u fotek se nedokáže rozhodnout, jestli bude uvádět „zdroj XY“ nebo „zdroj: XY“).
Autor nemůže přijít na jméno většině autorů, kteří se zabývají koncem války. Včetně autorů beletrie (Ano, Tučková byla oceněna za Vyhnání Gerty, kde se nedrží historických faktů (= tedy autorova pohledu na svět). Možná by mu někdo měl říct, že beletrie se nemusí držet ani zjevných faktů, natož jeho). Zodpovědně říkám, že pokud autor nezmění svůj styl, nikdy žádnou cenu nedostane. Nebo aspoň ne takovou, kterou by se chtěl chlubit. V bajkách se tomu říká kyselé hrozny.
A když už byl v tom, tak to vzal před Davida Vondráčka, B. Doležala (toho neznám) až k Habermannovu mlýnu. A tam padaly věty, které mě trochu vyděsily a dost připomínají časopis Vlajka (nebo jak se to jmenovalo).
s. 97 Možná je to tím, jakou mediální palbu spustila v devadesátých letech sudetoněmecká mediální „pátá kolona“ v ČR, ale i v dalších státech, takže se najednou opět začaly objevovat dokumenty a texty, které ukazují problém česko-německého soužití a protektorátu poněkud jinak než například vylhaný filmový pamflet „Habermannův mlýn“ (tímto pronacistickýma protičeským dílem Juraj Herz, sám Žid, skutečně „pomohl“ židovského národu v očích Čechů a Moravanů - to tedy ano),...
Mám ráda knížky, kde je několik úhlů pohledů a vy si potom můžete vybrat ten svůj (ať už je správný nebo ne). Ale autor to takhle nemá. On má pravdu a ti ostatní blbci nee.
s. 19
...a tak že je někam vyvedou a tam je zastřelí.
Selka se zděsila. Jak z té představy, tak, jak si můžeme domyslet, lidsky pochopitelně z toho, co bude vesnice dělat s dvěma mrtvolami. Ve vesnici není ani hřbitov, a navíc je konec války na krku. Co až přijdou Rusové?
Nepobrala jsem ten důvod „co-s-mrvolama“. Navíc selka dva esesáky přesvědčila, aby je nezabíjeli. Hm.
Tomuhle nerozumím:
s. 42
Jaký vliv na rozhodnutí bombardovat Drážďany měla spojenecká konference v Jaltě na Krymu (4. až 11. února 1945), lze jen odhadovat. Ale bylo jasné, že západní spojenci rádi ukázali Stalinovi, jakou disponují silou.
s. 40
Podle těchto „relativitistů“ dějin se Spojenci při něm prostě rozhodli zločinně kobercovým bombardováním zlikvidovat město plné civilních obyvatel, uprchlíků před frontou a nuceně nasazených zahraničních dělníků.
Skutečnost je taková, že Rudá armáda požádala západní spojence, aby provedli takovýto kobercový nálet oni, protože Rudá armáda nedisponovala takovým počtem bombardérů ani vycvičených posádek. A považovali zničení Drážďan...
A tím Stalinovi dokázali jakou disponují silou? Což ho jistě dojalo, protože když žádala Rudá armáda, tak o tom Stalin asi věděl, ne?
Dost věcí mi tam přišlo prvoplánových - až laciných.
A nedej Bože, aby vás napadlo, že bombardování Drážďan byl zločin a že vojenský přínos náletu nebyl příliš velký. Protože v tom případě jste neonacista (v Německu) a zastánce údajných „českých zločinů“ na Němcích u nás.
Dokážu pochopit, že nedokáže pochopit (a tudíž nesnáší) lidi, kteří nechápou význam bombardování Drážďan. Ale vyvodit z toho (s. 39,40) že tito podivní lidé argumentují historickými fotkami, které jsou opravdu drsné a neupřímně vzdychají nad ztracenými životy, když mnohem víc Němců, Rumunů a Italů zemřelo u Stalingradu (jak ukazují fotografie z ruských historických pramenů) mi nedává moc smysl. Holt tomu nerozumím, tak nějak mi přijde, že je škoda zmařených životů při bombardování i u Stalingradu a ve výsledku je celkem jedno, kde ten člověk umřel (a dokonce i to, jaké byl národnosti. Skoro se stydím přiznat, že na bombardování Drážďan nemám žádný vojenský názor.) A jelikož nejsem zastánce údajných českých zločinů na Němcích, tak musím být neonacista. Podle Cimrmanova pravidla „Jsem-li já s tím, co mám pod sukní žena, pak paní učitelka tělocviku musí být muž“.
Co se týče údajných masakrů Němců po válce…
Opět jsem se ztratila v tom, co je citace, kdy s pamětníkem autor souhlasí a kdy cituje jen proto, aby ukázal, jak konspirativně jsou dějiny zkreslovány.
Točíme se v kruhu toho, že žádné masakry nebyly. A pokud byly, tak nebyly tak hrozné. No tak sem tam někoho zastřelili nebo naházeli pár lidí z mostu do mělké vody a trochu po nich stříleli. Ale na druhou stranu se nedá argumentovat tím, že tam hodili i matku s kočárem, protože babu vylovila nějaká loď o kus dál po proudu a umřela až nedávno. Takže se zase nic tak hrozného nestalo. Holt, když se kácí les, tak lítají třísky. A navíc jsme zase u toho, že mrtvý Němec je dobrý Němec. A za to, co prováděli během války, je to furt málo. A samozřejmě - nemůžeme se na to dívat z dnešního pohledu, ale musíme se vžít do situace, která tehdy byla. Což autor dokáže naprosto přesně, byť mu v roce 1945 byly dva roky.
s. 59
Kdyby neodmítly rakouské úřady tento pochod vpustit na své území, jistě by bylo mrtvých řádově méně. K hranicím jich většina došla relativně v pořádku. Ovšem kdyby je pustili Rakušané k sobě, zase by nebylo dnes tolik propagandistického materiálu pro rakouské sudetské Němce, že. Tohle asi nepotřebuje komentář.
s. 35 Vykládá li značná číst těch domů
s. 126 po 9 květnu
v prostoru Nučic mezi Rudnou a Prahou Jde o splnění
s. 146 jedna původkyně
s. 178 počítali li jste
s. 190 vězeňkyň.To znamená
s. 237 již 4 května
s. 244 Byla to Rudá armáda Jeli na Prahu
uvozovky - s. 244
závorky - s. 221 |
Registrace nového uživatele 
