Christina Lauren: Božský cizinec
Jota 2014
Tohle je na můj vkus až moc lumíkovaté. Buď jsem prudérní nebo je to odpad. Dobře a rychle se čte, ale postavy jsou ploché a celý příběh je o tom, kde si to rozdali, kde si to rozdají, jak myslí na sex, co při tom vyfotí a kdo by je u toho mohl přistihnout. Na 318 stran hodně málo. Nebyl tam ani náznak nějaké originální myšlenky a ne že bych toho přečetla extra moc z této oblasti, ale nebyla tam ani jediná originální hambatá scéna.
Byly tam věty, které mě opravdu vyděsily.
s. 164
Dokonce i já jsem si uvědomila, že v mých očích září podivná moudrost, která tam dřív nebývala. A tu získala čím? Souložením na veřejných místech?
s. 172
„Ne, pro mě je to jen bezvadná lekce. Neustále se musím protahovat, roztahovat. Jakmile s tím přestanu a mám pocit, že se mi něco daří opravdu dobře udržet, všimnu si, jak rigidní jsem ohledně něčeho dalšího.“
Vzhledem k hrdinově vybavení jsem se neodvažovala ani domyslet, co tím hrdinka myslela.
s. 183
“No, it’s just a good lesson to me. Stretching myself is a constant process. As soon as I stop and consider how well I’m handling one thing, I see how rigid I am about something else.”
s. 246
Myslel jsem to vážně, že jsem měl oči jen pro Sáru, ale i tak jsem se na ni nemohl nepodívat. Měla tmavou halenku, sukni, vysoké podpatky. Její havraní vlasy, střižené asi po bradu, se v pouličním světle třpytily. Podívala se doprava a já uviděl její dlouhý, něžný krk, jemnou kůži a dokonalá prsa. A to měl oči jen pro Sáru? No vida.
s. 292
Max nemá ani telefon...
Ale má. A dal číslo Willovi, ale jí ne?
s. 295
Když jsem si ve čtvrtek ráno konečně zapnula telefon, našla jsem od něj sedmnáct zmeškaných hovorů... A pak jí poslal hafo sms. Je to nelogické. A navíc mě fascinuje, že finanční ředitelka obrovské společnosti vypne telefon víc než na týden a vůbec nic se nestane.
Zdeněk Svěrák: Tatínku, ta se ti povedla
****1/2
|
Registrace nového uživatele 
