Sigrid-Maria Gröβing: Zlaté jablko : zakázané milostné pletky : mocenské intriky : vzestupy a pády
Ikar 2012
První kapitola je o mém oblíbenci. Nicméně Přemysl Otakar II. v podání autorky nevyznívá dobře.
Nejen že nebyl nijak moc vzdělaný, ale
s. 7 Avšak mnoho událostí mu zabránilo vykonat něco vskutku velkého.
s. 8,9 I to však bylo mladému ctižádostivému Přemyslovci málo. Jeho postavení v Rakousku měl posílit manželský svazek s dědičkou babenberských majetků. Ačkoli byla Markéta, sestra Fridricha II. Bojovného, o více než třicet let starší, odvlekl ji Otakar 11. února 1252 k oltáři v hradní kapli v Hainbburgu téměř násilím, neboť po manželově smrti složila slib, že se už nikdy neprovdá.
s. 9 Tragické v Otakarově životě bylo, že s jeho osobou byly - a jsou dodnes spojovány - převážně negativní představy. No vida.
s. 10
Dodnes se v Jedenspeigenu 15. srpna při velkolepé slavnosti vzpomíná jak na vítězného Rudolfa I. Habsburského, tak na nešťastného krále Přemysla II. Otakara, který nejen prohrál bitvu, ale také přišle o život ze soukromé msty.
Nechci říct, že je autorčino zpracování povrchní - ale pokud netušíte, kdo je POII tak nemáte sebemenší tušení, o čem to žvaní.
Na obálce se o autorce píše: Spisovatelské činnosti se věnuje od roku 1986. Zabývá se hlavně historií habsburského rodu. Všechny její knihy se setkaly s nebývalým úspěchem. (...) V roce 2000 dostala solnohradský Záslužný kříž. Tento pocit opravdu nesdílím.
Pokud nevíte, o koho jde, tak některé věty jsou přinejmenším matoucí.
s. 25 ...a měl skoro tucet manželských dětí, z nichž Václav IV., zvaný „Lenivý“, král český, a Zikmund se stali římskoněmeckými císaři.
s. 26 [Karel IV.]
Jeho smrt byla pro Pražany nesmírně závažná událost. Tohle napíše renomovaná historička? To bych čekala ve slohu žáka 3. třídy. :-(
s. 99 Tady jsem se úplně ztratila.
Druhá manželka dvaačtyřicetiletého Filipa byla nejen nevěstou jeho syna, ale také jeho vlastní neteř.
Zajímalo by mě, jestli i v originále jsou některé věty přinejmenším kostrbaté.
s. 99, 100
Ve španělském královském domě se začala rýsovat opravdová tragédie, protože „přirození“ královi potomci byli všichni do jednoho normální, pohlední, mnohdy dokonce nadaní mladí lidé, takže již vzhledově neobvykle šeredný Karel, jemuž brada o hodně přečnívala horní čelist, vypadal jako skřet. (...)
s. 111
Zdálo se, že protivníkem, kterého bylo třeba brát vážně, byla především Francie, neboť již dávno vztahovala ruce po Lotrinsku a nabízela vévodovi výměnou za tato území Florencii po vymření Medicejských.
s. 125
Situaci pochopil až jeho starý ujo hrabě Battyany
s. 151
Manželka, krásná Marie Jindřiška, se za Koburského provdala vlastně proti své vůli. Pravděpodobně tušila, že s tak výrazným egoistou nemůže být šťastná. A měla pravdu, neboť mladý manžel ji začal nestoudným způsobem podvádět již několik málo dní po svatbě. Hluboce uražená Marie Jindřiška se uchýlila do ústraní, avšak ne proto, aby se svým třem dcerám láskyplně věnovala, nýbrž je drakonicky vychovávala.
Svatba byla 1853, dcery se narodily v letech 1858, 1864 a 1872. Takže to jí ten dramatický odchod do ústraní trval bratru 20 let?
s. 157
Louisa se po rozvodu přestěhovala k podivínskému strýčkovi Ludvíkou Salvátorovi na Mallorku a přijala jméno Antoinetta Marie komtesa d’Ysette.
Když se podíváte do rejstříku:
s. 171 Antoinetta Marie komtesa d’Ysette viz Louisa Sasko-Koburská
s. 174 Louisa Sasko-Koburská 151-154, 157
O Louise Koburské řeč byla, ale v předchozí kapitole. Ale co, Louisa jako Louisa. Co na tom, že jedna umřela 1924 a druhá 1947.
Oblíbené slovo: soukromá msta.
s. 21 poskytoval jim mimořádné privilegia.
zapravdu
s. 45 s Karlem VIII se
s. 85 jí věštil, že jejích choť se nedožije
s. 134 rozd-mýchávala
s. 136 není třeba žit jako světice.
|
Registrace nového uživatele 
