Abigail Roux a Madeleine Urban: Cut & RunTak jsem po dlouhé době zavadila o romantiku, ale jak už to tak u mne bývá, klasická hetero záležitost to fakt není.
Děj: Dva hoši z FBI pátrají po masovém vrahovi, který vyřadil z provozu i jejich předchůdce, některé definitivně. Nejprve se nesnáší, ale jak už to tak bývá, postupně se v mezičasech, kdy zrovna jeden z nich není přizabitej (v čemž se úspěšně střídaj), dají dohromady.
Ten příběh je docela fajn, ale rozhodně by si zasloužil lepší psaní. I lidi s hodně oblíbenejma frázema je obvykle neopakují tak často, jako Ty svoje "Shut up".
Dlouho se mi taky hlavní hrdinové motali dohromady. Na začátku sice působí jako noc a den, ale velmi brzy se ukáže, že Zane toho good copa jenom hraje, a ve skutečnosti je to feťák a alkoholik, kterýmu prakticky nezáleží na životě, zatímco Ty je bez dvou za dvacet, ale zase bude po většinu knihy pózovat, že on a drogy, to nikdy! Furt se vzájemně rafou, teda pokud spolu zrovna nesouložej, ale někdy i při tom. Dvakrát za knihu od sebe odešli, protože dva otřískaní cirka čtyřicetiletí federálové se spoustou životních zkušeností (a v jednom případě po mnohaletém manželství) prostě nedokážou přijít na způsob, jak zůstat spolu. Když se po půl roce (pardon, v prvním případě už po pěti měsících) zase vidí, oba melou o tom, jak na toho druhýho nikdy nepřestali myslet a jak svůj žal utápěli v drogách, chlastu a ženskejch (!). Pochopitelně v okamžiku, kdy se zase potkaj, je Zane, fetující alkoholik, co už zkoušel i heroin, schopnej ze dne na den přestat jet v chlastu, pilulích, a téměř i cigaretách... fíhá, to jsem netušila, že je to tak easy. Zrušíme odvykačky, budeme feťákům rozdávat tuto knihu místo manuálu.
Já vim, že v různejch těch návodech pro spisovatele všude stojí, že hlavní hrdinové nikdy nesměj mít klid a být spokojení, protože tím děj ztratí na napínavosti a čtenář knihu odloží. Možná by tam ale také mělo stát, že překážky, které autor hrdinům do cesty vkládá, by se měly navzájem trochu lišit. Tohleto jé, von tě zranil! Jé, von mě zranil! Jé, ty ses vrátil zraněnej! Jé, von nás zranil voba! Jé, tys mne zachránil, i když seš zraněnej, ale kvůli tomu ses předávkoval, a já jsem taky furt ještě polomrtvej, takže teď jsme v prdeli voba! je docela nuda. No tak jsou hlavní hrdinové většinu knihy zranění, fajn. A dál? Ještě něco se jim přihodí?
No, zkusím ještě další díl a uvidíme. V rámci žánru gay romance má tohle docela hodně vysoké hodnocení, docela se děsím, co bych našla v těch hůře hodnocenejch knihách. |