Petr Stančík: Mlýn na mumieZajímavé. Detektivka to tedy není, což je docela škoda, protože vraždy, jejich motivace i provedení bylo naprosto lahůdkové. Spíš bych to přirovnala k poněkud dekadentnímu kabaretu, který čerpá z doby, kdy byl ještě na všechno čas - na jídlo i na sex. Sex je stejně šťavnatý a přrozený jako třeba jehněčí srdce nadívané do jedné komory brzlíkem a do druhé ledvinkami, nudle vařené v morkové polévce a kombinace jelítka a jitrnice, pruhovaná jako malé sele. Stejně chutně by se dalo pohovořit o prostitutkách, služkách či komisařově ctnostné snoubence. Komisař Durman si vychutnává jídelny i bordely, ale pozor, není to žádná sprosťárna. Má to náladu starých časů, doby, kdy byl Fratišek Josef ještě mladík a veškerá fantasknost, kterou je knížka prodchnutá (hovory s mrtvými, tajné spolky, podivné postavy a ještě podivnější náhody)je vlastně úplně přirozená. Jenom závěr mě trochu zklamal. Do doporučených nedávat, ale přečíst si ji můžete. |