| nápovědaProžil jsem s nimi ty nejkrásnější chvíle dětství a mládí a dlouho mě samotné jejich jméno plnilo štěstím a hrdostí. Ze všech rodin, které jsem znal, ze všech lidí, které jsem stačil poznat, mi oni připadali nejlepší: nejšťastnější, nejdokonalejší, nejctižádostivější, nejrespektovanější. A život mi dlouho dával za pravdu. Byly to bytosti jako z jiné dimenze. Fascinovala mě snadnost, s jakou pluli životem, oslňovala mě jejich záře, podmaňovalo si mě jejich bohatství. Obdivoval jsem jejich způsoby, jejich jmění, jejich společenské postavení. Jejich obrovský dům, luxusní auta, jejich letní sídlo v Hamptons, jejich byt v Miami, jejich tradiční březnové lyžování ve Whistleru v Britské Kolumbii. Jejich prosté vystupování a jejich štěstí. To, jak ke mně byli milí. Nevzbuzovali závist. Na to, aby se jim dalo závidět, byli příliš nedostižní. Bohové jim byli nakloněni. Dlouho jsem věřil, že se jim nemůže nic stát. Dlouho jsem věřil, že jsou věční. |
Registrace nového uživatele 
