KC: In the Court of the Crimson KingPovedený debut. KC jsem nikdy neposlouchal, nějak mě to nikdy nechytlo, ale po opakovaném poslechu musím uznat, že z nich opravdu vycházelo hodně následujících progrockerů. Navíc zpěv mi přijde příjemnej, neafektovanej.
21st Century Man: výborná rytmika, dynamikou mi to připomnělo pozdější Wilsonův Luminol, našláplé, energické
I talk to Wind: trochu beatlesque/ranní Floydi, ale celkem nuda bez gradace
Epitaph: pěkný, ale neposírám se z toho. Zní mi to jak Blue Effect.
Moonchild: jeden pěknej motiv a pak nějaký nesmysly ze zkušebny, klidně tam mohli přidat ještě vozembouch, protože to blbnutí žádnej záměr nemá
Court of the Crimson King: Pěkná věc, sice mi přijde relativně jednoduchá, ale hezky se to poslouchá.
3/5 a jsem spokojenější, než jsem čekal.
|