Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Což takhle
dát si Lopuch?

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Katedra Cimrmanologie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Humor) moderují Šéf Lopuchu, Scalex.

Katedra se zabývá zkoumáním odkazu Járy da Cimrmana a objevováním jeho dosud nepovšimnutých stop v naší historii i současnosti.
Vědecké úkoly mohou být zadávány kterýmkoli studentem katedry, zpravidla ne častěji než jednou týdně. Do titulku zadání uveďte pořadové číslo úkolu. Pokud vkládáte referát týkající se staršího zadání, než je právě aktuální, zadejte do titulku odkaz na jeho číslo, např. Re: XXII.
Příspěvky nesouvisející s předmětem výzkumu (off topic) budou po několika dnech smazány.
Tento klub si v lednu 2014 oblíbilo 27 uživatelů. Starší referáty jsou uloženy v archivu.
Příbuzné kluby: Hlášky J.Cimrmana, Cimrmanův řetěz, Kvíz hlášek z Cimrmana
Příbuzné katedry: Inicium Jiné právo. .
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 397 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
ofelie ofelie 12.10.2006 19:35  584
Vážení přátelé, velice mě překvapilo, jakou máte všichni pravdu…
Mistr, jak je jeho dobrým zvykem předběhl dobu a vymyslel tento stroj, jehož mottem bylo „Pro celou rodinu – na každou denní hodinu…“ Lze ho tak opravdu využít prakticky na všechno. Představme si den tehdejší průměrné rodiny. Ráno otec vstane jde se synem na pole, otec na jedné straně reje, a syn za ním seje…Na oběd přijde maminka s dětmi. Zatím co se otec a syn cpou, dětičky si hrají na „houpačce“ a zároveň mamince tímto pohybem zaentlují sukni důmyslně vestaveným šicím strojem…Pro dědečkovo potěšení je to tzv. „ruční 30ti denní palírna“ Nebudu se dále rozepisovat o všestrannosti našeho vynálezu, jisté je jen to, že o jeho zmizení z povědomí lidí se opět postarala závist Cimrmanových kolegů…
vitsoft 4.10.2006 19:18  583
Geniálně univerzální konstrukce tohoto stroje skutečně dovolovala jeho široké využití v původně neplánovaných oblastech - pro vyznačování okrajů sportovišť mletým vápnem s jejich současným hnojením, jako křeslo pro méně náročné lékařské zákroky, jako pouťová atrakce i jako divadelní rekvizita.

Po důkladné technické analýze Cimrmanova nákresu se však přikláním k názoru, že jeho původním záměrem byla výroba trenažéru pro výcvik řidičů volských povozů, které již tehdy bývaly vybavovány jednoduchou mechanickou brzdou ovládanou jakýmsi předchůdcem dnešního volantu. Žák usedal naproti svého instruktora a podle jeho pokynů točil a uvolňoval brzdu. Pro věrnější simulaci obtížných podmínek na tehdejších křivolakých a nezpevněných cestách mu v závěrečné fázi výcviku instruktor ztěžoval podmínky houpáním a roztáčením celého trenažéru.
petromila 2.10.2006 22:05  582
Vážení kolegové,potvrzuju,že pravdu má Tadu.
Skutečně se jedná o dětskou houpačku.Ovšem původní Mistrův záměr byl poněkud jinej.
Pokusil se pro potřeby ochotníků v Rychnově sestrojit zařízení,mezi teatrology známý jako DEUX ES MACHINA.
Deux lez z těch dvířek uprostřed.Jenže.Cimrmanovi se nepodařilo získat dostatek finančních prostředků a tak skříňka byla malá.
I když roli dostal nejmenší člen divadelní společnosti,pan Miklíček,stalo se,že si hned při premiéře přiskřípl...patrně něco hodně citlivýho,jelikož vylítl uprostřed druhýho jednání mezi kolegy a s neartikulovaným jekotem opustil jeviště.Jelikož nikdo jiný už do stroje nechtěl,daroval Jára celý zařízení panu Miklíčkovi jako bolestný. S tím, že je může po menších úpravách používat jako houpačku pro svý děti,který v tý době pan Miklíček už naštěstí měl.Jestli je měl i potom,nepodařilo se mi nikde zjistit.
Objevila jsem jen takovou zajímavost v pamětech rychnovskýho starosty Vácslava Karlsbergera.Když prý Cimrman spočítal peníze na svůj Bohostroj,jak si ho sám vlastenecky nazýval,zvolal prý doslova:"Proboha,to je málo!"Myslím,že se mnou budete
všichni souhlasit,že Mistr už tehdy předvídal nesnáze,protože ve skutečnosti zvolal:"Pro Boha to je málo."
sarin Sarin 2.10.2006 17:42  581
Najbližšie k pravde je kolega Suffy. Po ve¾kom úspechu M-šestky sa Jára Cimrman rozhodol zostrojiť vhodný Pojazdný Zubarský Trachář, na ktorý by ju upevnil.
Tak vznikol jeho PZT-1. V prednej spodnej časti PZT-jednotky sa nachádzala takzvaná kotva, ktorou sa trachář bezpečne upevnil a v zadnej časti je dômyselne zakomponované tlačítko, ktoré zatlačilo pacienta do potrebnej polohy a zároveň zabraňovalo predčasnému odchodu klientov ešte pred dovršením zákroku. Jeho zavedením sa podstatne znížil počet pacientov-neplatičov. Pri obzvlášť agresívnych pacientoch bolo potrebné použiť aj špeciálne reťazové polohovače.
Liatinové kolesá, vyrobené na objednávku mu umožňovali presúvať sa aj po železničnej trati. Ba, na tomto pôvodnom náčrte vidíme aj vodiče, ktorými sa pokúšal Cimrman, veriac svojmu tvrdeniu, že človek je dokonalý agregát, zachytiť zbytkovú energiu, ktorú trpiaci pacienti vyprodukovali. Po neúspešných pokusoch o prenos a zachytenie energie došiel k záveru, že človek je tvor nedokonalý a túto časť zariadenia odstránil ako nepoužite¾nú.
scalex Scalex 2.10.2006 16:48  580
Re XLVII:Tadu je blízko, ale není zcela přesný. Nejde o houpačku, ale o centrifugu. Cimrman bohužel podcenil jak výkon svého stroje, tak inteligenci dítek liptákovského pana starosty. Pokyn "Tady si sedni a tady toho se drž" byl nad jejich chápání. Uvolněná dítka pak byla v průběhu rotace vystřelena odstředivou silou a jen díky tomu, že se vše odehrávalo o senách a děti tedy měly kam dopadnout, nedošlo ke zranění. Na cimrmanovu centrifugu ale starosta poslal lůzu s cepy a železnými tyčemi, takže dochovaný náčrt je jedinou památkou na tento Mistrův příspěvek lidové zábavě.
tadu 2.10.2006 13:18  579
Jedná se o omyl , který je v povědomí badatelů silně zakořeněný. Zobrazená věc nemá se zemědělstvím nic společného. Dle dvou protilehlých sedátek, volantů a kol se jedná o víceúčelovou, otočnou a pojízdnou dětskou houpačku. Smutnou shodou okolností se o ní kvůli naprosto zanedbatelnému počtu zranění, začala čile zajímat tajná organizace s krycím názvem-"Společnost pro vývoj strojů", spadající tehdy pod ministersto války.
suffy 2.10.2006 13:11  578
Ovšem, když se znovu dívám na předložený obrázek, napadá mě, že se nejspíš bude jednat o zcela jiný, světoznámý a slavný vynález. Takže to bude nejspíše ono, pokud se tedy nemýlím.
suffy 2.10.2006 13:08  577
Přátelé, nerad bych se mýlil, ale není to slavná Cimrmanova M šestka?

A pokud bych se mýlil pak se jistě jedná o také slavnou lajnovačku tenisových dvorců, neboť tento sport se Cimrmanově době začal rychle rozvíjet a rozvoj nového odvětví s sebou obvykle přináší i použítí nových technologií.
vitsoft 1.10.2006 21:48  576
XLVII.Do vývoje zemědělských strojů Cimrman nijak hlouběji nezasahoval, s výjimkou Veverkových ruchadla.
Tím více musíme ocenit vynález, jehož náčrt pochází z Mistrovy pozůstalosti. Jak měl asi fungovat?

XLVII
tadu 28.9.2006 15:09  575
Nutno říci, že i v případě koloběžky se Jára Cimrman zabýval hlavně otázkou diskriminace menšin. Jeho hlavní přínosem ke konstrukci koloběžky je její levonožná varianta. Varianta pro leváky však stále neřešila otázku jejich neustálého vyčleňování ze společnosti. Proto Jára sestrojil první opravdovou koloběžku(ne jen koloodrážečku, jak později vitsoftem zobrazený prostředek označil)viz obrázek.Free Image Hosting at www.ImageShack.us
vitsoft 26.9.2006 22:46  574
Mladý Jára se na koloběžce již jako jinoch rád proháněl po vídeňských bulvárech, avšak často ho přitom obtěžovali pouliční psi. Vymyslel proto jednoduché plašicí zařízení na jejich odhánění - sešlápnutím pedálu se do drátů zadního kola zavedl dýhový jazýček, který vydával zvuky nikoli nepodobné hluku tehdy ještě neznámého motocyklu. Zvuk Cimrmanovy koloběžky působil mezi fádním klapotem drožkářských koní velmi razantně a plašil nejenom psy. Dá se tedy říci, že se jednalo o dopravní prostředek kombinovaný s ruchadlem, jak naznačuje předchozí referát. Ruch Cimrmanovy koloběžky inspiroval Gottlieba Daimiera během jeho návštěvy rakouskouherské metropole k vynálezu prvního motocyklu.
petromila 16.9.2006 07:51  572
Re XLVI.Pane docente,při veškerý možný úctě k Vašim znalostem,věhlasu a šedinám...nemohlo dojít k záměně???Totiž na Vámi uvedeným obrázku není,jak uvádíte, Cimrmanova koloběžka,nýbrge podstatná část Cimrmanem vylepšenýho(rozumí se odlehčenýho)ruchadla bratranců Veverkových.Usuzuji tak z radlice,pro ruchadlo Veverka-Cimrman tak typický.Zajímalo by mě,kde jste snímek objevil?Přece poslední exemplář ruchadla V-C byl zničenej,když na něm chalupník Božetěch Morousek pronásledoval Járu Cimrmana od jižní strany Řípu přes Roudnici nad Labem až do polí v okolí Brzánek.Cestou Jardovi poskytoval poněkud fádní informace,co akorát se s odlehčenou radlicí dá ruchat.V tom se chalupník mýlil,protože oba spěchající a hlavně hlučný rachtání ruchadla způsobilo v Polabí všeobecný rozruch.Ale nebyl by to Jára Cimrman,kdyby i z tohoto nezdaru nevytěžil zlatý zrnka.
Hned příští tejden začal v Roudnici vydávat první bohatě ilustrovaný časopis určený pro zemědělce,který byl pod názvem Rozruch
v Polabí - známej po celý trafice pana Kmoníčka,a věhlas všech dvou čísel došel až na náměstí ve Štětí...
vitsoft 15.9.2006 23:11  571
XLVI.XLVI
Pětačtyřicátý úkol dobře ukázal, jak důležitá je týmová vědecká spolupráce, kdy jsou na konci poznávacího procesu všechny omyly vyvráceny a my sice nevíme nic, zato to však to nevíme naprosto přesně.
Pokud by se například nepodařilo vyvrátit odvážnou hypotézu studentky cimrmanologie slečny Petromily, že v těchto frontách lidé ve skutečnosti čekají na příležitost vzdát hold českému Járovi Cimrmanovi, znamenalo by to naprostý obrat v našich představách o jeho skutečné popularitě, a pravděpodobně by bylo nutné rovněž přepracovat celé dějiny mezinárodního dělnického hnutí. Před námi tedy leží ještě obrovské množství práce, přistupme proto k dalšímu tématu.

Jak ovlivnil Jára Cimrman konstrukci koloběžky?
tadu 10.9.2006 09:55  570
Je vidět, milí kolegové, že jste se opravdu snažili. Zvláště údaje profesora Vitsofta jsou jako vždy téměř brilatní. Jen s jednou malou chybkou zásadního významu. Jára Cimrman v Egyptě byl! Nerada předkládám neověřená fakta, znáte mne jak vědecky ke svému bádání přistupuji a držím se striktně jen nezvratných důkazů, hodiny trávím v archívech a co řeknu za tím si i před ostrou kritikou jiných badatelů stojím, neboť jsem skálopevně přesvědčena o správnostech svých postupů, potažmo tím i výsledků, ale byl!
Právě přes Williama Matthewa Flinderse Petrieho se dozvěděl o jistém "nadaném kreslíři". Tím byl Howard Carter. Prameny o Cimrmanově životě po začátku 1. světové války jsou velice sporé a můžou být předmětem diskusí, ale v deníku slavného Cartera "Lesk a bída egyptologů" můžeme na straně 123 číst:"V nouzi největší poradil mi jeden z kopáčů, nějaký rakušák Jaroslav Cimrman(pozn. aut.-cožpak by to mohla být jen shoda jmen??), kterého do mého týmu dostal ten starej prašivec Petrie, abych se zaměřil na prostor před vchodem do hrobky Ramesse VI. A ono to vyšlo! Ten prevít měl pravdu! Od té doby z nás byli hromsky velký přátelé." A tak roku 1922 napomohl náš mistr k objevení hrobu Tutanchamona.
On sám se vzápětí na to dle Cartera stáhl do ústraní, neboť ho unavila šílená medializace té události a objevitele požádal: "Howarde, nezmiňuj nikde mé jméno, neb toho kolotoče mám už tak dost. Ať si myslí, že to byl tvůj nápad."
Zásadní je také jeho zásah do historie slavných citátů. Přesvědčil novináře přítomného otevření hrobky, aby Carterův výrok po prvním nahlédnutí do hrobky po otázce:"Vidíte něco?" zapsal slovy:" Ano, neuvěřitelné věci."
A jak že zněl ten opravdový, který, jak si myslel Cimrman by mohl pokazit tento dějinný okamžik? Nechme mluvit Cartera: "Nejprve jsem nic neviděl, z komory unikal zpropadený horký vzduch, který způsobil chvění plamene té blbé svíčky. Za chvíli ale můj zrak přivykl tpmu strašnému světlu a uvnitř místnosti jsem začal rozeznávat detaily: zvláštní zvířata, sochy a zlato. Zlato se blýskalo zatraceně všude. Na chvíli, která se ostatním musela zdát jako kurevská věčnost, jsem strnul s hubou dokořán. Když se ten zpropadenec lord Carnarvon, který už déle nemohl snášt napětí, nervozně zeptal : 'Vidíte něco?' Dokázal jsem ze sebe vypravit pouze : ´To si piš vole!´.."
petromila 8.9.2006 20:34  569
Cimrman se ke svým zkušenostem z egyptologie ještě jednou vrátil..a to na konci svýho tzv. Modrýho období...
(které začalo v prosinci třiadvacátýho roku,kdy Járovi někdo v zemljance ukrad kamna...)
Tehdy za ním přišli nějací komisaři,že prej umřel kdosi významnej...a že je třeba nějak toho chlapíka uchovat drobet dýl...
On jim na to kývnul...jenže...nesprávným překladem zápisků z Domu mrtvých se dopustil osudovýho zanedbání.I když z těla nechal odstranit fšecko rychlezkázný,včetně mozkovejch tkání,mumie se nechovala tak,jak předpokládal.
Cimrman usuzoval,že k zhoršování stavu dochází proto,že mumie není v pyramidě,proto požádal,aby byla pyramida postavena.
Nedostatkem financí a zaostalostí stavebních dělníků vznikla úplně jiná budova,a devastace mumie pokračovala dál.
Připomínám zde hypotézu,že se mumie zcela rozpadla zrovna v tý době,co Jára da Cimrman zemřel.Zděšení opatrovníci státní mumie,kteří si Mistra Cimrmana nesmírně vážili,přišli v nejvyšším zoufalství na geniální myšlenku:Podle Jardových zápisků nabalzamovali samotnýho Cimrmana.
Jenže si ty špatný zápisky taky špatně přeložili...a tím paradoxně použili SPRÁVNEJ postup při balzamování.
Tím se bohudík tělo Járy Cimrmana uchovalo až do naší doby.
Bohužel,považováno za někoho jiného.

[ 397 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt