Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub SPANKING [ŽP: 4 týdny] (kategorie Sexualita) moderují Al, Dawe.
Archiv

Dawův spankingový občasník

- diskuze o tom, jak si užít spanking - výprasky na zadek, spankingové povídky, obrázky


Základní pravidla :

Není povoleno v diskuzi se vyjadřovat hrubě, vulgárně a napadat diskutovatele. Užitečné odkazy : Netiketa na Wiki , Netiketa na LUPĚ

Spanking v tomto klubu je míněn jako dobrovolná aktivita, s tichým souhlasem. Jakékoliv příspěvky schvalující skutečné násilí budou smazány. 

 

Spřátelené a zajímavé kluby, odkazy

best spanking pictures - poslední 4 příspěvky viditelné i bez přihlášení

bdsmlr

výprask není jenom spanking

spankingová seznamka

 

Pomůcka pro vkládání odkazů

<a href="webová adresa obrázku nebo přímého odkazu">stručný popis nebo název</a>

 

Vybrané starší povídky 

Fulgur : TrestMedvědObchůzkaTajná místnost v lázníchPlácalPřišlo to z oblohyVýpraskový obchodMirčina plácačkaPauline (pokračování Obchůzky)A co to byl ten "výprask"?Discipline QuestŘetěz výpraskůPochopeníTrifekta

Fulgur : Fulgurovy povídky - 75 spankingových povídek - formát txt

Tomasek_46 : Hodný chlapecKnížka

Sherudan : Vánoční dárek

Tomasek_46 : Tenkrát na západě, Venkovský doktor

Sherudan : Douchová

Fulgur : Legenda o Malinové čtyřce

 

20.7.2020 nás navždy opustil Al, zakladatel a moderátor tohoto klubu. Ale, děkuji ti za vše.

 7067621356146675

                               (vrrattko)

 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 5534 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
fulgur Fulgur 20.6.2016 18:49  49555
PochopeníKráčela jsem po ulici domů v podivné náladě.
"Proč máš podivnou náladu?" zeptal se mimozemšťan.
Teď už jsem si na něj zvykla, na tu neustálou otravnou přítomnost v mé hlavě, která se náhle a bez varování objevila před týdnem. Říkala jsem mu "mimozemšťan", protože mi nikdy neřekl své jméno. Řekl mi o sobě jen to, že byl vyslán, aby mě pochopil.
Jasně, jako kdyby holky v pubertě někdo mohl pochopit. Ani my samy se nechápeme.
"Ale SNAŽÍŠ se vlastně pochopit sama sebe?" řekl. Myslím, že je to "on", protože si představuju, že mluví mužským hlasem. Ani vlastně nevím, jestli MAJÍ muže a ženy. A štve mě, když zachycuje moje myšlenky.
"Ale to je nejlepší způsob, jak tě pochopit," řekl.
"Mám podivnou náladu, protože jsem ve škole dostala pětku," řekla jsem. "To bys měl vědět, byl jsi u toho."
"Nedokázala sis vybavit důležité informace z historie vašeho světa."
"Ano, a kdo za to může, co? Nemůžu se soustředit, když mám v hlavě tebe!"
"Domnívám se, že to je jen výmluva. Já tvé mentální schopnosti nijak nenarušuji."
"Někdy to tak tedy vypadá! Mohl jsi mi ty odpovědi říct, ty je přece určitě znáš, ne?"
"Jistěže je znám, ale to by bylo podvádění, jak to definujete, ne?"
"Každopádně, musím tu pětku ukázat mámě. Aaaa ona mi asi dá na zadek. Máme dohodu, víš? Za jedničky dostávám bonus ke kapsenému... ale za pětky dostávám na zadek."
"Ale?" řekl mimozemšťan. "Tak to se těším. Bude to zajímavá zkušenost."
"Zajímavá zkušenost? Jo, to určitě. Bude to bolet jako čert."
"Chápu." Odmlčel se. "Je nějaký způsob, jak by ses tomu mohla vyhnout?"
"To pochybuju," řekla jsem. "Tuhle dohodu už máme asi dva roky a zatím se jí obě držíme."
Nepřítomně jsem se podrbala na zadku. "Vážně, MUSÍŠ u toho být? Chci říct, ona mi stáhne kalhotky a..."
"Musím s tebou být neustále, abych porozuměl," odpověděl. "Jsem s tebou, když se sprchuješ, a nezdá se, že by ti to vadilo."
"No, jde jen o to, že..."
"A jsem s tebou, když brouzdáš na internetu, i na těch stránkách, kde musíš lhát o svém věku."
"Ale to je... podívej, jde jen o to, že... Budu brečet jako malá holka, vždycky brečím, a prostě nechci, abys mě viděl brečet."
"Ale mou misí je pochopení," řekl. "Nemohou být žádné výjimky."
Povzdechla jsem si. Před pár lety jsem kradla v obchodě -- poprvé a naposled v životě -- a máma mi nasekala na holou před bezpečákem. Bylo to příšerné, ale přežila jsem to.
Přežiju i to, že mě přitom bude sledovat mimozemšťan.
Samozřejmě, BYLY způsoby, jak se tomu výprasku vyhnout. Ale ty byly vesměs extrémní.
"Chápu," řekl mimozemšťan. "Mohla bys například se svou matkou bojovat. V témto bodě svého vývoje bys pravděpodobně zvítězila."
"Jo," řekla jsem. "Ale to by... poškodilo náš vztah. Jsme jenom samy dvě, nechci jí ublížit. A tahle věc s pětkovými výprasky není tak úplně její nápad. Uzavřely jsme dohodu, víš? A té se držíme."
"Takže se nebudeš hájit žádnými polehčujícími okolnostmi?"
"Jasně, jako tvrdit, že mě moc rozptyloval mimozemšťan v mojí hlavě? Vždyť bych skončila v blázinci! Kdo by uvěřil něčemu takovému?"
Tentokrát mimozemšťan mlčel.

Když jsem přišla domů, máma vařila večeři. Řekla jsem "ahoj", ona řekla "ahoj". Potom jsem si povzdechla.
"No, mami...?"
"Ano?"
"Dneska jsem dostala pětku."
"Aha." Přikývla. "Dobře..."
"Dostanu na zadek?" zeptala jsem se. Vždycky jsem se ptala, i když odpověď se mi líbila jen málokdy.
"No, hádám, že bych měla," povzdechla si. "Z čeho byla?"
"Z dějepisu... byla jsem totálně mimo."
"Hm. No, v dějepise jsi většinou docela dobrá. To si opravíš."
"Jasně."
"Dobrá, tak ztlum televizi. Máme ještě trochu času, než se to začne vařit."
Polkla jsem. "Aha. Tak jo..."
"Kartáč je ve tvém pokoji?"
"Jo... dojdu pro něj, mami."
Položila jsem tašku a šla pro kartáč, který máma obvykle používala jak na moje vlasy, tak na můj zadek.
"Všechno je to velmi klidné," řekl mimozemšťan. "Prakticky milé."
"No, to proto, že už jsme to dělaly mockrát," řekla jsem.
"Bojíš se?"
"To já vždycky," řekla jsem. "Chci říct... vždycky je to horší, než si myslíš."
"Máte u vás výprasky?" zeptala jsem se najednou.
"Ne," řekl.
"Pro tebe je to asi moc barbarské?"
"To bych neřekl. Je to prostě... nemožné."
"Jako že vůbec nemáte zadky?" Z nějakého důvodu jsem si ho vždycky představovala jako humanoida.
"Je mi líto, víc ti říct nemůžu."
Sundala jsem si kalhoty a přešla k mámě jen v kalhotkách, kartáč v ruce.
Už seděla na pohovce.
"Tak pojď," řekla.
Přikývla jsem, dala jsem jí kartáč a dlouho trénovanými pohyby jsem se jí přehnula přes koleno.
A ona mi, dlouho trénovanými pohyby, stáhla kalhotky.
Neřekly jsme nic. Nic se říct nedalo. Byla to jenom další kapitola ve vztahu jedné matky a jedné dcery.
Brzy se s toho stala silně bolestivá kapitola.
Jako vždycky jsem nedokázala zůstat v klidu. Házela jsem sebou a brečela jsem, dělala jsem všechno, co jsem mohla, až na dávání rukou dozadu, ale výprasky mojí matky byly absolutně nemilosrdné.
Neskončilo to, dokud jsem nebyla úplně vyčerpaná.
Potom jsem konečně ucítila, jak mi stahuje kalhotky dolů -- už dávno jsme přišly na to, že je to lepší než je zase vytahovat -- a jakmile byly dole, vstala jsem jí z klína a začala tancovat před televizí.
Potom jsme si daly naše povinné povýpraskové objetí, a ona mi trochu podrbala zadek. To samozřejmě nepomohlo, ten potřeboval DALEKO víc drbání.
A tak jsem, pořád v breku, sebrala svoje kalhotky a kartáč a odešla do svého pokoje, kde jsem se jako obvykle vrhla na postel a brečela, dokud jsem úplně nevyčerpala svoje slzy.
"No, to BYLO zajímavé," řekl mimozemšťan.
Na pár minut jsem na něj úplně zapomněla.
"To ti poskytlo nějaká užitečná data, co?" ušklíbla jsem se.
"Ano," řekl. "Jsem o kousek blíž k pochopení."
Objala jsem svůj polštář.

***

Pozemská kultura je dobrá v jedné věci, pomyslel si mimozemšťan. Mají tisíce příběhů o speciálních lidech. Lidé měli takovou fascinující tendenci vidět svět jako sebe -- a ostatní lidi. Velmi silný pocit individuality.
Bylo velice jednoduché nechat je, aby si mysleli, že jsou v nějakém ohledu speciální, že jsou vyvolení.
Což samozřejmě nebyla pravda.
Mimozemšťan rychle otevřel spojení s jiným svého druhu.
"Zlepšil jsi své pochopení?" zeptal se.
"Ano. Bylo to fascinující. Tyto dvě udělaly z výprasku silně ritualizovanou formu. Myslím, že zde není třeba zasahovat."
"Souhlasím."
"Někdy je mi líto toho povyku, který způsobujeme."
"Ale je to nezbytné. Takhle ve své existenci pokračovat nemohou. Budou se muset připojit k většímu vesmíru. A není tohle nejlepší způsob, jak je připravit? Rozvinout jednoho každého z nich a individuálně je podporovat skrze konec jejich izolace?"
"Tak prostě pošleme naše zprávy."
Mimozemšťané to udělali.
A jejich zprávy se připojily k dalším. A k dalším.
Ke všem šesti miliardám.
vrrattko vrrattko vyliecitelny spanko - my spanking sketchbook 19.6.2016 23:13  49554
Fulgurale nie, ten islandsky mi prisiel vtipny...
narazal som na ten vtip o italovi v bratislave :)
al Al Happiness is a warm gun. 19.6.2016 19:53  49553
Domaci video.http://xhamster.com/movies/5627346/girl_in_jeans.html?embed=related&from=player_related
dawe Dawe spank sub/switch 19.6.2016 16:17  49552
Tady na příští týden už také hlásí tropy .... to mi nechybělo tedy. Ale děti budou mít radost, že bude bazén.
al Al Happiness is a warm gun. 19.6.2016 15:54  49551
FulgurNeni nad ty informace z prvni ruky. Z filmu,ci cestopisu se toho clovek az tolik nedozvi. Tu u nas v pousti ted zaclo nase opravdove vedro a cekaji nas zde teploty kolem tech 50st.C. i nad ve stinu, tak to tu snad i letos opet nejak prezijem?;-(Klidne bych byl ted radeji nekde v chladnejsim podnebi, toho Icelandu;-)Al
fulgur Fulgur 19.6.2016 11:23  49550
AlZemě tam sice je docela zelená, ale hodně to bývají třeba vřesoviště, tráva nebo prostě láva porostlá lišejníky. A nějaké stromy tam samozřejmě jsou -- často ale spíš zásluhou lidí než přírody -- ale do lesů se samy o sobě neshlukují. Projeli jsme tehdy velkou část ostrova, ale lesy jsme nikde neviděli; a ve vnitrozemí, kde jsme nebyli, jsou zase ledovce.
collani collani aut caesare aut nihil 19.6.2016 08:06  49549
AlNe, vůbec, ale ihned jsem informoval dcery :-)
al Al Happiness is a warm gun. 19.6.2016 08:00  49548
Father's DayDnes se zde v U.S. slavi den vsech otcu. U vas v Cesku se to asi moc nezna?;-(Al
collani collani aut caesare aut nihil 19.6.2016 06:59  49547
Al..já tam "sedal" (tedy přistával) v.r. 1987 a stromy tam byly :-) Nic moc teda, ale žádný pokroucený chudinky.
al Al Happiness is a warm gun. 19.6.2016 03:36  49546
FulgurJa jsem tam jen jednou pristal na tamnim letisti pri letu do Evropy pro natankovani paliva,tak jak to tam vypadalo venku z toho letiste jsem nevidel,ale rika se,ze Zeme Ledu Iceland je zelenejsi, nez ta Greenland, Zelena Zeme? Nad kterou jsem jen nekolikrat letel a z letadla to tam tez moc zelene ani v lete nevypadalo. Al
fulgur Fulgur 18.6.2016 22:44  49545
vrrattkoProč by měl být rasistický? Vyprávěli nám ho sami Islanďané. Oni si rádi dělají legraci z toho, jak drsné to tam je.

Al: Tam nejde o to, že by ty lesy vykáceli. Prostě tam nikdy nebyly. Málokterý strom totiž snese tamější zimy, nemluvě o větru. A samozřejmě, sopky tam hrozí neustále. Někdy se stane, že vybuchne sopka pod ledovcem. Chvíli se neděje nic, a potom někde povolí led a vytryskne obrovská záplava roztálé vody.
vrrattko vrrattko vyliecitelny spanko - my spanking sketchbook 18.6.2016 20:02  49544
Fulgurzda sa mi to trosku rasisticky vtip
dawe Dawe spank sub/switch 18.6.2016 16:26  49543
Po sopkách se krajina časem vzpamatuje sama. A velmi dobře. Po lidském zásahu je to horší.
al Al Happiness is a warm gun. 18.6.2016 15:34  49542
FulgurTech mist kde byly vsechny stromy a lesy jiz davno vykaceny je jiste na svete vice. Podle toho co jsem cetl,ale nikdy jsem to osobne zatim nevidel,tak je na tom tak Velka Britanie. A i zde v U.S. jsou ta oskliva mista,kde pozary ci jene katastrofy jako jsou vybuchujici sopky udalaly z tech puvodne krasnych lesu jen mesicni krajinu;-( Al
fulgur Fulgur 17.6.2016 19:14  49541
MountbattenAno, trefila jsi to. Vtip je v tom, že na Islandu je velice drsné podnebí a stromům se tam prostě nedaří. Občas tam nějaký je, ale lesy tam nejsou -- a pokud jsou, pak byly vysazeny nedávno a stromky jsou ještě malé.

[ 5534 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt