NATO končí. To je nutné si přiznat. Posledních pár let to byla křeč, ale teď už je jasné, že spěje ke svému konci. Všechno jednou skončí.
Křeč to je proto, že ten pakt držel pohromadě jen díky existenci úhlavního nepřítele SSSR a pak ze setrvačnosti, když žádný vážný konflikt, který by tu alianci otestoval, nenastával. Už za studené války bylo komplikované, že je v jednom vojenském paktu Turecko a Řecko - přičemž řecká armáda je postavená proti Turecku - svému spojenci. Za 35 let po pádu smyslu existence NATO (po pádu SSSR) se různí členové vydali různými směry a liší se i jejich hodnoty. Nejvíc je to vidět na Turecku, ale je rozdíl i mezi Německem a USA (a mezi relevancí/silou bundeswehru v roce 1989 a dnes), mezi Itálií a Británií. Přijmutí bývalých členů varšavské smlouvy ty rozdílnosti v rámci NATO ještě zhoršily (jakkoli to bylo dobře, slavil jsem to tehdy a myslím si, že to byl dobrý krok). Polsko a Německo mají různé zájmy. Británie a Maďarsko mají jiné zájmy...
NATO je příliš veliké, příliš různorodé a chybí jednoznačné pojmenování nepřítele. Ještě před šesti lety se Němci Trumpovi posmívali za varování před Ruskem a dnes brečí (oboje doslova).
Pro USA je větší problém Čína, od které EU nakupuje baterky a panely pro svoje zelené náboženství ve velkém. Zároveň je pro USA problém evropská namistrovanost, kdy vůči USA máme vysoká cla, ale stranšně bulíme, když to chce Trump trochu srovnat místo, abychom cla vůči USA snížili a snažili se dohodnout.
Rozdílné jsou takjé hodnoty - MAGA USA, Poslko chce svobodu slova, kapitalismus a křesťanské hodnoty. Západ EU, Británie, Norsko chce cenzuru, zelený socialismus a Femi-LGBT hodnoty. Turecko chce cenzuru a islámské hodnoty. Slovensko a Rumunsko chtějí klasický socialismus a křesťanské hodnoty. A ještě jinak to chce Itálie nebo Maďarsko...
Tohle prostě nemůže držet pohromadě.
Cesta tedy je z NATO zatím rozhodně nevystupovat (za vědomí, že se asi brzy rozpadne samo), ale aktivně hledat funkční obranný pakt pro ČR, který bude k NATO doplňkem (a časem nástupcem). Zaměřit se na naše historicky tradiční spojence (V4, Rakousko, Srbsko, Izrael) nebo na spojence se společným nepřítelem (Polsko, Pobaltí, Finsko) a snažit se dojednat nějaký obranný pakt (s vědomím, že ani ten nebude na věčné časy). |