Písnička pro dnešní denS datem 22. října, roku 1895, se pojí i tato ikonická událost:
František Xaver Tadeáš Chotek, původní jméno Kotek, psán též Khotek (22. října 1800 Libhošť – 5. května 1852 Vídeň) byl moravský hudební skladatel.
Vystudoval piaristické gymnázium v Příboře v roce 1818. Podařilo se mu získat hudební stipendium farního kostela Am Hof (U devíti kůrů andělských) ve Vídni. Vedle toho studoval filozofii a práva. Studium práv předčasně ukončil a zcela se věnoval hudbě. Jeho učitelem byl dvorní varhaník J. B. Henneberg a po jeho smrti Šimon Sechter (mj. učitel Ludwiga van Beethovena). Své jméno začal psát Chotek, patrně z důvodu německé výslovnosti.
Stal se učitelem hry na klavír a záhy si získal značnou oblibu i ve šlechtických rodinách. Několik skladeb nese věnování vídeňským šlechtičnám.
Ovšem pro YT není dost dobrý.
Josef Labický (4. července 1802 Krásno na Sokolovsku – 19. srpna 1881 Karlovy Vary) byl český houslista a dirigent, který se proslavil zejména jako skladatel tehdejší populární taneční hudby (polky, valčíky, kvapíky, čtverylky). Psal se také Labotzki, v matrice Lawitzky, v cizojazyčné literatuře a na svých dílech uváděn jako autor Joseph Labitzky.
Narodil se 4. července 1802 v Krásnu. Roku 1803 se ještě jako kojenec přestěhoval se svými rodiči do Bečova nad Teplou, kde žil dlouhá léta v domě č. p. 205. V mládi studoval u kantora Karla Veita hru na violu a klavír, avšak živil se jako postřihač.
Labický komponoval především taneční skladby; i když později byla jeho sláva zastíněna Johannem Straussem mladším, avšak mnozí (např. Václav Jan Křtitel Tomášek) oceňují Labického talent výše, zejména při skladbě kvapíku.
V roce 1824 se Labický oženil s Antonií Hergetovou, dcerou bečovského starosty. V Bečově se narodily i jeho děti: Eduard (architekt), August (hudebník), Wilhelm (houslista) a Antonie (operní pěvkyně).
Joseph/August Labitzky - Best Waltzes - Josef 5×, August 1× (poslední)
Erinnerung an Gießhübl (čtverylka)
AM II, 142 AMS - Marsch nach dem Jasminwalzer
Ally, Polka mazur op. 50
Karlsbader Podagra Polka
Liebesbriefe, Op. 184
Waldblumen, Op.205
Galop des Corsaires, op.243
Toulky s Ladislavem Smoljakem 13 - Josef Labický (nic pro Zidaneho, je to od ČT)
August Labitzky (22. října 1832 Bečov nad Teplou – 29. srpna 1903 Bad Reichenhall) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel.
V roce 1868 převzal od otce řízení karlovarského orchestru. Bratr se cítil být přeskočen, orchestr opustil a odcestoval do Spojených států. Zatímco pod vedením otce byl orchestr zaměřen převážně na promenádní koncerty a lehčí repertoár, August rozšířil repertoár orchestru o díla světových skladatelů vážné hudby. Vedle toho se svým orchestrem převzal i roli orchestru karlovarského divadla. O úrovni orchestru svědčí i článek obávaného vídeňského hudebního kritika Eduarda Hanslicka v časopise Neue Freie Presse, v němž mimo jiné uvádí: „Karlovarskému lázeňskému orchestru děkuji za poznání mnohých, ve Vídni ještě neprovedených skladeb. ..."
Antonín Dvořák přijel do Karlových Varů v roce 1879 a byl nadšen provedením své Smyčcové serenády E-dur, takže později dal souhlas k tomu, aby se karlovarský orchestr ujal evropské premiéry Symfonie č. 9, e-moll, op. 95, „Z nového světa“. Ta se konala s velkým úspěchem 20. července 1894.
Hon Karla IV. - Předehra
Sen o Tyrolích (nebo tak nějak) - náhrávka The Edison Venetian Trio z roku 1909!
Dom Pedro II, Op. 39
Traum der Sennerin, Op.45
Erste Liebe Gavotte, Op. 46
Fidelio Fritz Finke (také Friedrich) (22. října 1891 Josefův Důl – 12. června 1968, Drážďany) byl česko-německý hudební skladatel. - Kurňa, tolikrát jsem v Josefodolu byl a vůbec o něm nevím!
Jeho otec byl učitel hudby a hudební skladatel na Liberecku a nadšený propagátor hudby Richarda Wagnera.
V době nacistické okupace byl horlivým stoupencem nacionálního socialismu, patrně i členem NSDAP a podporoval jej i svou tvorbou. Zkomponoval např. "Německou kantátu" a další skladby na texty nacistického básníka Franze Höllera či oslavný sbor "O Herzland Böhmens". Zasloužil se však o to, že pražská konzervatoř nebyla v době okupace uzavřena jako jiné české vysoké školy. Po 2. světové válce byl na základě své činnosti během okupace zbaven všech funkcí a jeho majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jeho jediný syn zahynul na frontě během druhé světové války a sám Finke se pokusil o sebevraždu. Byl nalezen příslušníky sovětské armády a deportován do Moskvy.
O rok později se objevil v Drážďanech, kde založil Státní akademii pro hudbu a divadlo (Staatliche Akademie für Musik und Theater) a stal se jejím ředitelem. V roce 1951 se stal profesorem skladby na Hudební vysoké škole (Hochschule für Musik) v Lipsku. Roku 1956 získal titul Národní umělec Německé demokratické republiky. Byl spoluzakladatelem Svazu východoněmeckých skladatelů a hudebních vědců (Verband der deutschen Komponisten und Muskwissenschaftler), vstoupil do Socialistické jednotné strany Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) a stal se členem hudební sekce Německé akademie umění (Deutsche Akademie der Künste). Roku 1953 spolupodepsal prohlášení skladatelů, kteří se přihlásili ke ždanovovským tezím socialistického realismu. (Převýchova zřejmě dopadla úspěšně.)
Suite No. 3 (1949)
Capriccio über ein polnisches Volkslied für Klavier und Orchester (1951)
10 skladeb pro děti: č. 10 - Shimmy (víc tam není)
Flute Sonata: I. Fliessend
Flute Sonata: II. Langsam
Flute Sonata: III. Allegro |
Registrace nového uživatele 
