Kontrakty Michaela Crichtona po roce 2000(moje shrnutí informací z článků publikovaných v Publisher's Weekly, Entertainment Weekly a z dalších zdrojů; spousta věcí pro mě byla novinkou nebo jsem je minimálně nevěděl tak přesně)
Michael Crichton byl téměř po celou svoji spisovatelskou dráhu ve druhé polovině 20. století věrný nakladatelství Knopf (které je dnes vlastněné mezinárodním molochem Bertelsmann a pracuje zejména pod značkou Random House; mimochodem zde lze jasně vystopovat jeden z českých Crichtonových vydavatelů, totiž Knižní klub, provozovaný Euromedia Group, která je dceřinou společností firmy Bertelsmann). Proto bylo překvapením, když byl na začátku nového tisíciletí ohlášen Crichtonův odchod k HarperCollins (čímž také došlo v Česku k paradoxu, že Bertelsmann, v USA HarperCollins tvrdě konkurující, ale v Evropě držící v podstatě monopol na dovoz práv k většině amerických titulů včetně těch od Harpera, odstřihnul počínaje „Kořistí“ [česky 2003] od českých vydání Crichtonových novinkových titulů Baronet a uváděl je výhradně pod vlastní značkou „Knižní klub“; ze společných bertelmannských práv pro celý region jsme těžili poměrně velkou rychlostí uvádění překladů). Hovoří se o dvou důvodech, které Crichtona k přechodu vedly. Zaprvé se prý velmi dobře znal s několika lidmi v současném širším vedení HarperCollins (včetně těch, kteří ho před mnoha lety, na začátku kariéry, povzbuzovali při dopisování „Kmene Andromeda“ [1969]) a zadruhé mu za smlouvu na dvě nové knihy (kterými se staly „Kořist“ [2002] a „Říše strachu“ [2004]) bylo nabídnuto, podle „informovaných odhadů“, něco mezi 25 a 30 miliony dolarů.
Přitom doba podobným kontraktům nepřála, prodej vázaných nových knih v USA neustále klesal (na vysvětlenou: v USA vychází většina titulů s potenciálem bestselleru nejdříve jako tzv. hardcover edition, velké vázané vydání s přebalem, které je poměrně drahé, protože stojí až 30 dolarů/700 Kč a nakladatel ho nejlepším případě prodá statisíce kusů, ale nikdy ne miliony; teprve až se nasytí poptávka těch, kteří chtějí knihu číst ihned po vydání a mít ji v pěkném vázaném provedení, za což jsou ochotni a schopni náležitě si připlatit, je po několika měsících či dokonce až po celém roce vydán tzv. mass-market paperback, klasický brožovaný „salát“ za cenu pod 10 dolarů/200 Kč, u kterého už prodej více než milionu kusů nemusí být výjimkou; mimochodem pokud nakladatel neodhadne počet výtisků vázaného vydání, většinou se zbylé kusy vyprodávají po vydání paperbacku za zlomek původní ceny). Média spekulovala, že v takové době se „nákup Crichtona“ vydavatelství HarperCollins nemusí vůbec vyplatit a že nasmlouvání dvou knih naráz může dokonce vést ke ztrátě.
Nicméně nebylo tomu tak. „Kořist“ [2002] se po vydání prodávala minimálně stejně dobře jako předchozí „Proud času“ [1999] od Knopf/Random House.
S vázanou „Říší strachu“ [2004] to už tak slavné nebylo, dokonce se stalo to, že nevystoupala na první příčku prodejnosti, což u Michaela bylo neobvyklé. Nicméně se jednalo pouze o pomalejší rozjezd, následná šeptanda o kontroverznosti zajistila výborný prodej mass-market paperbacku.
HarperCollins proto nic nebránilo v tom, aby smlouvu s Crichtonem obnovilo a objednalo si další dvě knihy.
„Příští“ [2006] se sice nedá označit za komerční propadák, v rámci žánru si vedla dobře, ale kvůli špatným recenzím se jí prostě neprodalo tolik, kolik by si v HarperCollins přáli (a kolik by napovídal potenciál Michaelova jména).
Proto se komerční naděje upřely na rok 2008 a nový projekt – druhou knihu završující stávající prodloužený kontrakt (odtud možná i ono záhadné kódové předprodejní označení titulu Thriller Two/Thriller Dva). Projekt, o němž magazín Publisher’s Weekly v létě 2008 napsal:
Spisovatel a filmař Michael Crichton se po dvou spíše politicko-právních titulech vrátí ke svým „techno-thrillerovým“ kořenům. Nakladatel do vydání ke konci letošního roku neposkytne žádné recenzentní výtisky či ukázky připravované knihy, ale kampaň bude masivní – v HarperCollins vkládají do novinky velké naděje a slibují futuristickou vědu vymklou kontrole á la Jurský park…
A to je konec, přátelé. Jak to zatím (ne)dopadlo, všichni víme… |
Registrace nového uživatele 
