Kdopak nám přerušil
spojení?
Když mi voláš,
ve snu,
cítím, že jsi daleko
Chtěla bych zrušit
fyzický těla,
který nám překáží
ve vzlítnutí-
krásný, ale přitom
tak klamně...
těžký
Sedim tu na zemi
a nemůžu k tobě
a vůbec dovnitř...,
jako dřív
Neni co řikat, jen
nevěřit iluzím
A když Ti odpovim
na poznámku ze snu:
smailíci nepřekážej,
oči nepřekážej-
jsou to jen opony,
za kterejma se hraje-
jen někdy tak zprůhlední,
že můžeme vidět
a mít iluzi,
že jdeme někam spolu,
ale třeba jdou rozhrnout
ta plátna
pořád doufám,
že je možná
i tahle skutečnost
bytí
taháme si za provázky
taháme si za provázky
a baví nás to,
ta představa se mi líbí |