Koutek temné poezie - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Což takhle
dát si Lopuch?

Lopuch.cz

Klub Koutek temné poezie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje Šéf Lopuchu.

Archiv

čas ten zastaviť sa nedá
pondelok utorok streda
ráno obed večer
noci dni minúty
a tok času hučí
tečie tečie tečie

čo bolo neplatí
len nové záplaty
na kúsku ničoho
neskoro neskoro

let vpred mení sa v pád
raj na såz údolie
radosť šťastie na strach
a čas začal bolieť
netečie nehučí neletí
bolí bolí bolí
naveky

...po delší době změna...trocha poezie od SARIN...

Nastavení klubu

Nastavení práv

Homepage

Anketa

Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 364 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 10.3.2009 11:57	2991
	Kdopak nám přerušil spojení? Když mi voláš, ve snu, cítím, že jsi daleko Chtěla bych zrušit fyzický těla, který nám překáží ve vzlítnutí- krásný, ale přitom tak klamně... těžký Sedim tu na zemi a nemůžu k tobě a vůbec dovnitř..., jako dřív Neni co řikat, jen nevěřit iluzím A když Ti odpovim na poznámku ze snu: smailíci nepřekážej, oči nepřekážej- jsou to jen opony, za kterejma se hraje- jen někdy tak zprůhlední, že můžeme vidět a mít iluzi, že jdeme někam spolu, ale třeba jdou rozhrnout ta plátna pořád doufám, že je možná i tahle skutečnost bytí taháme si za provázky taháme si za provázky a baví nás to, ta představa se mi líbí


	Pavla 10.3.2009 00:41	2989
	Vzpomínání Tři roky již je to, co jsem se dívala do očí modrých a krásných jak studánka. Najednou za nimi zavřela se vrátka. Zmizely v tůni, i ta navždy zmizela. V mém srdci na Tebe vzpomínka zůstala.


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 7.3.2009 16:15	2987
	"Zasadím srdce, ať si z něj vyroste, co chce. Zasadím srdce, ať si z něj vyroste, co chce. Jen prosím, zrno, neuč se od plevele a nenech ustrnout krásu v těle- nech ji, ať probolí, nech ji, ať přinese cokoli, cokoli, cokoli." (JACQUES LE FATALISTE- DEMO)


	Lea ...viď mě, ciť mě... 6.3.2009 18:36	2986
	Být Existovat Žít Co z toho mám!?! Nekecat Nemyslet Pracovat Někdy se ptám... Strach Zoufalství Pláč Co tu vlastně dělám?!? Peníze Drogy Bůh Asi něco hledám...


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 6.3.2009 04:50	2985
	Pocity mě kolíbají vnímám, v kterou právě stranu lodička má naklání se, sedím v ní a hledám sílu- sílu, která pohání ji na hřbety vln a dolů zpět energie kolísají- sladká láska v hrudi med milující pocit chvilku zpívám, blik a náhle tma Uvnitř sedím tlak a nic přerušené spojení někdo zapálil pár svic přílivy síly vzdouvající ve mně cosi tvarujou klubko energie pulzující, jiskřivý hledá oheň, mezi stíny- oheň, který probouzí je Hledá oheň, který živí, který jak domov obejme Oheň, který nepopálí, který je uvnitř zahřeje Ten, co má v sobě křídla modrá potoků horských naděje tajemný je les vil a elfů klidu zeleného a vášně nezměrné ... pozná se tak, že zkrátka je v rovnováze síla vyrovnávání vah černá je barva, bílá... pohání mě (a kdo jsem?) dál jen určit směr a tušit, kam... Věřit, že všechno není prach.


	medulka 5.3.2009 23:38	2982
	YgnorKrásné....:-)


	5.3.2009 23:10	2981
	Bezmoci I můry na síle ztratí, když přijde ráno den Nový jako rány se umí zhojit, až spočítáme noci na měsíce či roky A na srdci záplaty z růží okvětní lístky něžně zalepí po těžkých vzpomínkách díry cítíš jak voní ? I sny se umí zhmotnit, až z mořské pěny najdeš ten ztracený kalich, až lásky bude po okraj plný ona přijde uvidíš! Ještě ji nepohřbili vždy našla cestu zpátky klopýtá i ve vánicích s sebou táhne vozík kde má schovanou naději...


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 5.3.2009 13:41	2980
	Stačí být (s) tím, co cítím Nic jinýho není třeba Říkám jim, že to nevadí, přitom, když slzy stírají Mám "svoje" pozemské anděly Jen ať se bojí, jestli chtějí Já vím, že strach, ani bolest nevadí Vůbec nic nevadí Můžeme být Jsme spolu v sobě všude Lea: děkuju za slova...


	Lea ...viď mě, ciť mě... 4.3.2009 09:07	2979
	Když duchovní CESTA se jako kvítečky lotosu pomalu otevírá přichází očistný pláč co srdce svírá...


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 4.3.2009 04:35	2976
	Píšeš básně a já ti z obou očí protože jako obvykle a za tamtu, žes napsal, že jsem četla, že připomnělo a on potom... vycítil snad... a bylo blízko trochu okamžik a pak jako po čtení Tvejch básní uceleně roztrhaně vim, že neumim psát jako Ty


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 4.3.2009 03:15	2975
	Já chci domů! Jsi doma... Já chci vědět! Víš... Zbývá jen uvědomění rozvíjet v životě Žít Není samoty Vím


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 4.3.2009 01:33	2974
	Celý dny se restartuju s nadějí, že příště... příště budu fungovat trochu dýl... (než zase spadnu)


	3.3.2009 23:39	2973
	Host do domu má kamarádka už je zase tady hej, vítej holka vtíravá jsme tady spolu ne, že jsme tu sami tak vítej tu kosu pověs na věšák zaskřípe kov jestlipak ještě vzpomínáš si na dvacet sedm českých hlav Staromák - jednou k ránu - to ne já - ohradíš se to Mydlář kat za popravčího schováváš se ty jsi jen bílá jak tvůj šat postraš mě tedy depresemi ryba i host třetí den jsou smrad vezmi si kosu jindy snad


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 3.3.2009 19:13	2972
	slyším zas, jak venku zpívají ptáci sic za zavřeným oknem, však volání se vrací zalízt pod peřinu a ucpat si obě uši, ať nechce se utíkat, když stejně nevím kam- mrtví to mají mnohem jednodušší... kecám, už okno otvírám a čerstvý vzduch dovnitř pouštím odpadky vynýst ven na kompost tím třeba je začít další noc


	Tygricka někdy dravá Tygřice... 3.3.2009 17:58	2971
	tak... snad inspiruju... něčím... jako zrcadlo jako odraz jsem odraz hraju si na kosti na chrastění jenom se scvrknout ať je v co se rozvít z poupěte z čeho "kde najít slunce, které dá ti sílu zářit...? ve vlastní vroucí krvi, jak se neopařit??" ani tohle už na mě tak nefunguje, tak co už...! možná kdybys zas přijel...., ale nechoď nechoď radši bojim se, co kdyby ne... aspoň bolest se mi nedávno povedla hurá!!! slyšíš??? mít radost čistá být na konci všeho je být a sem přidam třešňovej květ jen tak pro radost pro potěšení vzpomínky utni duhu na okně starou seškrábat, či ponechat? tvořit něco novýho a starý věci vyházet?? ale..... kam se pak vracet? vracet se?? ale však on se najde domov všude vyházet zátěže a z padáku koukat na svět z výšky vyházet nepotřebný knížky!! a stránky honit po ulicích, divit se, že nenavazujou na sebe brečet živý bytosti neupalovat, jen jak je rozpoznat od mrtvý hmoty jenom ty světýlka... prej září jsme každej jinej jenom pár kapek na polštáři vlasů do vlasů duši si vetkni zářivou, jak slunce, či měsíc všechno záleží jen na vnímání tak moc je to jednoduchý jenom cítit zmrzlinu ať je pro tebe vším, do doby, než roztaje, než rozpustí se v ústech tvých

[ 364 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt