Goldie a Gormie, souhlasím, může to být i tak. A nezapomínejme na to, jak celé dílo (Kája) vznikalo. Velmi živelně, autorka zpočátku vůbec netušila, kam a jak se to vyvine. Jsou to sice všechno pouze moje domněnky, ale jsem přesvědčen, že tam nebyl zpočátku žádný předem daný přesný, podrobný a konzistentní "scénář", žádné definitivní postavy a jejich vzájemné vazby, žádné přesné lokalizace zmiňovaných reálií atd. O tom svědčí i množství nelogičností a někdy i nesrovnalostí, jak ostatně je myslím i někde (na druhém webu nebo v této diskusi) dokládáno. Takže i ten Myšov a Loškov (jeden výskyt v celém díle) může být čirá improvizace, na kterou pak autorka při dalším psaní už zapomněla. Jak to celé přesně bylo, to už ví pouze ona sama :-)

Takže vzhledem k tomu a nejenom proto, že literární lážovské samoty jsou vymyšlené, tak ohledně naděje na jejich přesnou lokalizaci je podle mě nejpravděpodobnější verze taková, že ani sama autorka neměla přesnou představu, kam je má konkrétně umístit. Jisté je však to, že to muselo být západně až jihozápadně od Lážova, že za Lážovem to bylo na samoty do vršku, a že před stoupáním bydlela stará kovářka. Vzdálenost od lážovských samot do středu Lážova (ke škole, ke kostelu, k obchodům na náměstí) by se asi dala odhadnout na cca 2 kilometry.

Pro lážovské samoty nacházející se mezi Stříbrnou Lhotou a lesovnou pana nadlesního a hajného Hardiána Škrábka na Rochotech hovoří možná jedna pasáž ve 4. díle, kde maminka hajná v zamyšlení rozjímá: "Kája! Nejmladší! Snad tenkrát teta Dvořákovic jinam s ním měla namířeno, snad s ním chtěla na Rochoty, ale cesta jí byla dlouhá, že ho donesla než do hajnovny". A zejména pak v 5. díle, kde paní kontrolorová říká: "Jen na skok, paní lesní. Jdeme na Rochoty, povídám Hedvičce, co by si paní lesní pomyslela, kdybychom nezašly!". Podle toho by lážovské samoty měly ležet velmi blízko (řádově maximálně pár stovek metrů) od cesty z Lážova na Rochoty.

Ale pro variantu lesní trojúhelník s vrcholy Lážov - Kytín - Malá Sv. Hora mluví taky hodně náznaků, a asi nejsilnějším argumentem na její podporu je ten citát z 5. dílu "...na ten do cípu složený šáteček, jak pěkně vykruhuje jej prostřední a zadní rybník vpravo a zahrady ostře vlevo...Tam za těmi rybníky, kam nedohlédne, tam červenají se dvě střechy. Ta jedna u nich doma, ta druhá tam, kde je teď Zdeňa" a z toho vyplývající poloha lážovských samot na prodloužené spojnici Skalka - Zadní rybník.

V žádném případě (není pro to opora ani na jednom místě v celém díle) však nemůžeme lážovské samoty umístit na Skalku, byť předobrazem bodrého vzácného pána, literárního lesního Rédla, byla zřejmě skutečná postava pana lesního Rygala, osobního to spisovatelčina přítele obývajícího myslivnu nacházející se na Skalce.

Takže zhruba tak nějak plus minus toto všechno víme, ale přesně vlastně nevíme vůbec nic. Podobně jako s mnoha dalšími informacemi, názvy, letopočty apod. Ale myslím si, že je to nakonec možná i dobře, protože takto můžeme snáze snít a nechávat volný průchod svým představám :-)

Srdečně vás všechny moc a moc zdraví a na jednoznačném souhlasu se svými vývody samozřejmě netrvá Ovi