Dojmy z VídněTak trochu dojmů, abyste neřekli, že na vás kašlu :-)
V rámci možností jsem si to užil, samozřejmě že člověk přitom musí oddělit samotný koncert a podmínky.
Nejprve tedy to negativní - je jasný, že místa k stání dojmu moc nedodaly - mačkalo se tam cca 50 - 80 lidí (včetně pár dětí) na malým nevětraným prostoru - kromě užívání hudby si tak člověk "užíval" i různé pachové vjemy potících se těl a nedostatek kyslíku. Několik lidí to nedalo a muselo alespoň na chvíli opustit sál a jít na vzduch - být organizátory, tak radši dám do danýho prostoru pár židlí pro menší počet lidí a klidně za vyšší cenu. Tohle mi jako důstojný pro takovýto slavný místo a významnou akci fakt nepřišlo.
Já alespoň měl jakýsi výhled - oproti mnoha jiným lidem, co Johna asi ani nezahlídli, tak já viděl celkem slušně – v první půli koncertu za cenu mačkání se a neustálýho naklánění hlavy, v druhý půli po odchodu pár odpadlíků jsem již viděl dá se říct i výborně - ikdyž zmlsán 7. řadou z Rudolfina, tak holt ta malá postava s bílou hlavou v dáli musela být kompenzována mou fantazií, abych si představoval to, co až nyní vidím z fotek šťastnějších účastníků.
A to pozitivnější - hudba samozřejmě bez chybičky, provedení velmi citlivé a věrné - i na tu dálku bylo slyšet pěkně, často jsem "dlabal na obraz" a zavíral oči. První skladby špička, Hook parádní, Blízký setkání za mě asi nejlepší kus koncertu (obdobně jako v Londýně). Z dalších věcí jsem si vychutnal zejména E.T.ho, Čelisti, Indianu (Marion´s Theme i Raiders March - to si evidentně hodně užívali i hudebníci).
Kusy s Anne-Sophie Mutter mne sice neiritovaly jako mnohé jiné účastníky, ale ani nijak extra nenadchly – určitě bych ocenil víc originální provedení skladeb – být na koncertě ASM, tak si asi řeknu: "pěkné využití a rozvinutí Johnových motivů", ale na koncertě JW mi ty její “exhibice” přišly jaksi "navíc" - že původní hudbu neobohacují ale spíše z ní trčí.
Jinak mě taky zaujalo, jak John "jemně", civilně a neokázale dirigoval - škoda, že jsem neměl šanci vidět to z blízka – holt si musím poškat na blu-ray (snad nebude jen DVD).
A mé “blízké setkání” s mistrem? Naštěstí jsme v sobotu nečekali před halou již od půl deváté jako mnozí jiní fanoušci, takže zklamání a promrznutí nebylo tak velké. Do haly (i z haly) zajížděl John vždy autem s tmavými skly – mám tak video, kde je vidět jeho mávající ruka – heč :-)
V neděli se mi poštěstilo mistra vidět před hotelem - sice jen na pár vteřin, zato cca z 2 metrů - vystoupil za pomoci bodyguardů z auta, zamával nám, prošel točícími dveřmi a byl fuč. I tady se mi podařilo pořídit video - tentokrát i celkem pěkné – rád se o ně podělím.
Pronásledovat Johna do hotelové haly (jako někteří) mi nepřišlo důstojné a vhodné. Nezlobím se, že nepodepisoval – evidentně byl z davu dost “vyjukaný” – a údajně již má za sebou negativní zkušenost s fanatickými fanoušky - jeho bodyguardi tak byli sice korektní a profesionální, ale zároveň neúprosní.
Takže suma sumárum: účastni rozhodně nelituji, jsem moc rád, že alespoň jednou za život jsem měl možnost vidět svého nejoblíbenějšího skladatele přímo na koncertě - když další dva nejoblíbenější (Goldsmith a Horner) mi nebyli souzeni. Jen mne mrzí, že se to nestalo před pár lety, přeci jenom je na mistrovi už dost vidět pokročilý věk a člověku je z toho trochu smutno. Na druhou stranu spousta lidí říkala, že jim John přišel vitální a tipovali, že by tato jeho návštěva Evropy přeci jen nemusela být poslední.
Tak uvidíme… |