nápovědaNapřáhla paži a drápy na jejích prstech fialově zazářily. K.... ucukl a Frederick hlasitě vykřikl. Jeho tělo zalilo světlo a princ s hrůzou vyskočil, protože spatřil, jak se mění. Nohy se mu zkrátily, hlava protáhla, ze zadku vyrazil ocas...
Světlo zhaslo a vlčák u dveří, sotva odrostlé štěně, zakňučel. Snažil se postavit, ale nohy se mu pletly jedna přes druhou, jako by nevěděl, která je která. K.... na to civěl s vytřeštěnýma očima a ústy dokořán.
"Ty...ty...cos to provedla?! Je z něj pes!"
"Ano, drahý. Řekla bych, že je to příznačné," souhlasila magistra, ale princ dál lapal po dechu.
"A co uděláš teď?! Prodáš ho rasovi?!"
"Proč ne? Psí sádlo je dobré na klouby."
Fred zakňučel. Snažil se neohrabaně připlazit blíž a K.... křečovitě zavřel oči. Tohle nebyla pravda, to se mu jenom zdá, celý dnešní mizerný den...
"Je ale celkem roztomilý, že, drahý?"
Princ otevřel oči, ale kdepak, nezmizelo to. Frederickovi se jen podařilo dolézt k S......, která ho začala drbat za uchem, v té chvíli ztuhl, očividně na vrcholu blaha.
"Ne," zahučel K..... "Myslím, že tohle si nezaslouží ani on."
"Ani nekouše," pokračovala magistra, jako by ho neslyšela. "A nikdy jsem neměla psa, ani jako dítě."
|