Tool – Undertow (1993)
Tool je skupina, kterou jsem do nedávna vůbec neznal. Vybavuji si pouze tři informace, které ke mně o nich dorazily od kamaráda, a to že poslouchá skvělou kapelu jménem Tool, druhé info v jiném čase, stejný kámoš, že se mu líbí, jak zpěvák Tool je na podiu při zpěvu upozaděný, necpe se dopředu, jak běžný frontman skupiny. A třetí, že udělali naživo cover zeppelinovské klasiky Kashmir. Takže moje výchozí pozice k jejich hodnocení je zcela panenská. Což je na jedné straně výhoda, ale zase na druhé robota, co nejrychleji jejich hudbu nasát a snažit se ji pochopit a znát.
Má očekávání od začátku byla, že budu poslouchat devadesátkový progrock třeba ve stylu The Flower Kings. Tool to ale do mě na své prvotině narvali hned od začátku hodně tvrdě a toho se drželi po celé album. A to je věc, co mi nevadí.
Zpěvák mi dal trochu svým stylem připomenout Devina Townsenda, co jsem ho tady v klubu poznal a občas si ho na YT pouštím. Ale Devinovi se ve zpěvu jen málokdo vyrovná.
Intolerance je solidní věc, ale vadí mi takové to metalové rapování, to mě moc nebere. Od začátku alba se tady posluchač dovídá, že se bude už furt zpívat naštvaně a bude se křičet.
V Prison sex se otevřou zarezlé dveře cely a jede se… Zaujal mě zvláštně zpívaný refrén jakoby ve vlnách (nebo v přírazech?), parádní je brutální basa ve druhé půlce.
Sober – zase ta brutální skvělá basa, tvrdé riffy od začátku, celé je to drsňárna, refrén naštvaný až k uklidnění, super zpomalení uprostřed a pak zase na plný plyn. Na pět minut skladby se toho děje docela dost.
Bottom – zase nářez od začátku a nasraný a vykřičený refrén, poprvé mě napadne, že to začíná být stejné… Toto je již delší skladba a jedinou změnou a oživením je zpomalení v polovině a následné znovurozjetí plnou parou.
Crawl Away – tam mě potěšily ouldskúlové echtovní hardrockové riffy a basa.
Swamp Song – jako ano dobré, ale už po kolikáté podle stejného vzorce.
Undertow – se mírně vymyká ze zavedených kolejí, je i pestřejší.
U skladby 4 mě potěšily takové ty sekané riffy, kterými se Tool dostali nejhlouběji do historie hardrocku (až třeba k takovým Free s All Right Now).
Ve Flood mě vyloženě rozradostnily sabbathovské basové riffy v úvodu a pak bombastický přechod do další části s bezeslovným vokálem. První asi 4 a třičtvrtě minuty jsou úžasné a celá skladba je sabbathovského charakteru. Jedná se o zvláštní kus svou strukturou a výjimečnou na této desce a mně se jeví jako bezkonkurenčně nejlepší.
Disgustipated – psychedelii nebo reálné zvuky ve skladbách mám rád, ale tady mi nestačilo ani těch skoro 16 minut trvání skladby k pochopení smyslu…
Desku bych slyšel jako moderně hard rockovou, což je pro mě samo o sobě pozitivní. Ale nejeví se mi v celku natolik zajímavá, abych se k ní často vracel. Ve všech skladbách se mi líbí basa, která spolu s kytarami dělá moc dobrou práci.
6/10
|