PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets (1968) DR11 UK CD 2007 EMI 5099951108229 part of "Oh By The Way - 16 CD's BOX SET"
PINK FLOYD a jejich druhé řadové album. V historii posledních více jak padesáti let byto téma statisíckrát podrobně rozebráno ve smyslu významu peripetií a personálních změn. Krom zmínky, že Syd Barrett z tvůrčího procesu již poodešel a jeho nástupce David Gilmour již polopřišel, se tím zabývat nebudu. Hudebně lze toto album vhodně doplnit singlovými skladbami, které skupina v roce 1968 vyprodukovala. Jelikož se jedná zčásti o nealbové písně, mohly by být vítaným zpestřením této desky. Jenže na ní nejsou, tak se jimi zabývati také nebudu.
Čím se však rozhodně zabývat budu, a to zevrubně, je muzika, která se na nahrávce nalézá. Je to solidní matroš a jeho opakované proposlouchání poskytne posluchači zážitky všeliké. Flojdi zde stojí na rozcestí, zcestí a křižovatce. Jejich překypující talent hledá způsob sebevyjádření, a provádějí to vskutku roztodivně. Zkrátka, mišmaš. V docela dobrém slova smyslu, podotýkám. Slovy melomana - když je to mdlý, hoď tam pár feferonek, šmak se spraví. Ano, jsou tu vedle sebe rozinky, vepřový sulc, pálivý papričky, i smetanové suflé. Mňam.
Ješte jedna zajímavost. Zpočátku, a to fakt nekecám, jsem u desky vždycky vytuhnul. Tedy, jakože soustředění vysublimovalo, a najednou byl konec. První, druhá, vžžuum, poslední. Aha? Co to jako má bejt? Nahrávka disponuje obluzujícím účinkem. Je docela krátká, ale snaha udržet pozornost se nejpozději v polovině zvrtne v zhypnotizované čumění do blba. Prosím, má to tak bejt, aspoň mám zážitky z jiných úrovní jsoucna. Instant speed trip a lá PINK FLOYD.
Vykreslování podivuhodných nálad pomocí basových motivů se Flojdům osvěčilo jako součást metody na ovlivnění posluchačovy mysli. Basové vibrace vhodně zvoleným sledem tónů baskytary, opakovaným s různou kadencí a důrazem, dávají jejich hudbě tu pravou a typickou psychedelickou příchuť. Spolu s kombinací s dalším ingrediencemi tak vzniká veskrze originální pell mell nálad, který posluchači utví v hlavě často silněji, než hudba samotná. Protože skutečně není podstatné, co kdo drnknul, ťuknul, vrznul, i zapěl, ale jaký dojem to zanechalo.
Z čistě posluchačsky zážitkové atraktivnosti vnímám jako nejúčinnější a nejpříznivější první dvě skladby, názvy nechť si laskavý čtenář dohledá sám. V nich je více než naznačeno to, co se vyjeví v daleko noblesnější formě na dalších deskách souboru. Nejlidověji v kontrastu se zbytkem alba působí legrácka Corporal Clegg, ať už je její textový záměr jakýkoli. Ta zní, jakoby Waters posbíral pod mixážním stolem odhozené pásky ze střižny The BEATLES kolem alba Magical Mystery Tour, trošku jim dodal své psychotropní omáčky, a celé to završil srandovními frkačkami. Dobrý, no.
Pak tu jsou podivnosti, co tak mlžnatě výrazově bloumají, až jsou natolik neurčité, že nezanechjí výraznější stopu. Mezi tyto bloumy řadím především poslední dvě skladby, které mne tak trochu nudí. Ospalá See-Saw je zde nejslabší kus vůbec (obzvláště v kontrastu s předchozí kakofónií působí jako nesmělé kuňkání), Jugband Blues není o moc lepší sousto. Co na tom, že se s námi Barrett loučí, necítím nostalgii. Jeho marš provedený nejistým krokem za doprovodu komíhajícího se paráde orchestru je smutný a groteskní zároveň. Faunovo pozdní odpoledne nastalo již brzy ráno.
Nakonec tu máme dva úlety, tedy Set The Controls For The Heart Of The Sun, a zejména titulní A Saucerful Of Secrets. Což o to, doba byla pokročile psychedelická, takovými zvukoplochami se zaobírala ráda, a významně tak pomrkávala na hledače avantgardy. Jenže, dávku těchto dost hodně rozsáhlých pokroucených abstraktních ploch ke zpracování, ne každá mysl dává. Jelikož drží tvar jako rozmoklá houska, těžko se sbírají z talíře. Je potřeba je nechat zaznít, doznít, odeznít, a vyznít. Ne vyhnít. Vyznít. Pak mohou něco podprahově sdělit. Nadprahově se jim to, alespoň u mne, nepodařilo. Až na kouzelnou závěrečnou dvouminutovku titulky, ta je pohádková.
Celek složený ze sedmi skladeb je nevyrovnaný. Deska skvěle začíná, zajímavě probíhá a poněkud nyvě končí. Zábavnost poslechu je v jejím průběhu proměnlivá. Zpočátku jsem uvažoval o trojce, ale časem doliny mírně povýšily, takže vážený dojmologický průměr říká - slabší čtverka.
**** |
Registrace nového uživatele 
