Whitesnake - Whitesnake
Tohle album jsem měl vždycky nejraději, určitě jsem tady s tím už prudil – pamatuju si, jak mi volal kamarád, že Whitesnake vydali novinku, a že je to úplná, naprostá bomba. Víte, jak to bývá, když k něčemu přistupujete s takovými informacemi, já tedy bývám často zklamaný, ať už jde o muziku nebo film. Tady jsem ale byl doslova nadšen, až omráčen – čekal jsem bombu, a dostal ještě mnohem, mnohem víc, a to se nestává tak často. Ovšem znám album přes třicet let, slyšel ho asi milionkrát, ale nikdy ne s tím, že bych o něm měl něco napsat. A tak i když jsem nadšen stále, trochu se mi přihodilo něco podobného, jako s albem Quadrophenia, i když tedy zdaleka ne v takovém měřítku. Nakonec jsem stejně dal Quadrophenii plnou palbu, že jo. Podobnost je i v tom, že jsem netušil, jak skvělá jsou předchozí alba, tedy Who's Next a Slide It In.
Still Of The Night - pro mě asi nejlepší - a do té doby i nejdelší, hehe – skladba Whitesnake, skvělé stopky, koktání jako v My Generation, tzv. děravé hraní, skvělý zvuk kytary. Četl jsem, jak odešel z kapely Micky Moody, vztahy asi v té době nebyly nic moc, což mě ale nemusí trápit, protože John Sykes se mi moc líbí. Skvělá je pasáž od zhruba druhé minuty, taková až artrocková, a pěkně graduje kytarovým sólem až do posledního riffu před poslední slokou, a pak v posledních čtyřiceti vteřinách jak se opakuje Still Of The Night, paráda. Bomba. Fakt. A David Coverdale zpívá jako o život.
Bad Boys - tuhle skladbu miloval můj syn, když mu bylo asi pět nebo šest, to au, au, au na začátku, hehe, tancoval u toho, možná bych i snad našel video, jak jsem ho u toho točil.
Give Me All Your Love - hutný hard rock, krásná klávesová kila, skvělé kytarové sólo, nádherná skladba.
Looking For Love - krásný začátek, španělka, cinkání na nějaké zvonce (myslím, že se tomu říká chimes, co, Luďku ?) klávesy, a ta skvělá basa, jak se přidá !!! Naprosto dokonalá balada, se vším všudy – gradujícími refrény, kytarovým sólem na konci, kdy v poslední minutě začnou hrát bicí virbl na každou dobu, a fade out ... super věc.
Crying In The Rain - dominantní kytara, se skvělým hutným zvukem – ten beglajt zní vážně úchvatně. Předražené doby, a stopky, to mě taky baví, stejně jako ta kvílící kytara jakoby v pozadí.
Is This Love je další krásná pomalá skladba.
Straight For The Heart - asi hitovka, taková rychlá, šlapavá, chytlavá, ale pro mě trochu slabší.
Nevím, co napsat o Don't Turn Away, kromě toho, že je to nádherná píseň, jedna z nejlepších na albu.
Children Of The Night je další skladba ve stylu Straight For The Heart, u které asi řičeli nadšením tzv. hroziči na koncertech pod pódiem, mě tohle tedy moc nesedí a nebaví.
Here I Go Again zní tady líp, než na Saints & Sinners, stejně jako Crying In The Rain, ale přiznám se, že už tedy ke konci alba pociťuju jakousi únavu, a moc to nenapraví ani závěrečná You're Gonna Break My Heart Again.
Takže se na konci vrátím k tomu, co jsem psal v úvodním odstavci. Tohle album je povedené a výborné. Škoda, že není o nějakých patnáct minut, tedy dejme tomu tři skladby, kratší, což mě za celých třicet let fakt nenapadlo. A taky by mě nenapadlo, že budu pochybovat, jestli je nejelpší, jaké kdy Whitesnake natočili. Nakonec, není to jedno ? Stejně se to nedá ničím změřit. Líbí se mi pořád moc, má skvělý zvuk, není mnoho, co bych mu mohl vytknout, nicméně mám po dnešních třech posleších neodbytný pocit, hodnotit stejně, jako Slide It In. A jelikož tomu jsem dal čtyři, tak jsem takový celý na rozpacích, až na vážkách. Nu, udělám to takhle, hehe:
Slide It In - 4,5/5
Whitesnake 1987 - 4,5/5
|