Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Lopuch, server nejen
pro botaniky

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46






Stojí za shlédnutí:




  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 30851 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 22:47  50959
Jo aha, já myslel, že umřel nebo tak něco.
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 22:44  50958
BublaPo Awake z kapely odešel, co vím, tak údajně proto, že se tzv. hudebně rozcházel v názorech s ostatními nebo co.
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 22:35  50957
A co se stalo s Kevinem?
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 20:31  50956
Díval jsem se dneska na koncert Images And Words: Live In Tokyo z roku 1993. Zaprvé bylo trochu legrační vidět ty mladý kluky, hubený, vlasatý (a Portnoy ten hehe úbor, hehe), zadruhý už tenkrát hráli všichni kurevsky dobře, a zatřetí, škoda Kevina.
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 19:53  50955
BublaTy mi děláš radost, hochu, děkuju. Fakt. Pěkně. A shodujeme se poměrně dost.
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 19:51  50954
Dream Theater - When Dream And Day Unite (1989)

Je to velmi příjemná osmdesátková hudba, i když místy z toho čiší takové to hard-rockovo/metalové klišé. Třeba kytarové sólo v A Fortune In Lies, to je taková esence metalistické kytarové onanie, že ano. Ale jinak dobrý. Líbí se mi kombince lehce metalové kytary se vzdušnými bicími a klávesovými plochami. A nejvíc si užívám ty Mooreovy klávesy a Porntoyovy bicí. A místy Myungovu basa, když trochu zpomalí. Zpěvák je v pohodě. Kdyby měl Geddy Lee alespoň takhle modulovaný hlas, tak bych snad ty Rush i poslouchal. Je mu docela podobnej, že jo? A přitom mě tolik nesere, i když kňourá jako spousta jinejch rockovej zpěváků z 80. let, kteří nepochopili, že nejsou pan Stránka. Je ale třeba říct, že po stránce zpěvu je to jednotvárné klišé na klišé, čemuž se ovšem vzhledem k tomu hudebnímu podkladu nedá moc divit. Místy to trpí klasickým problémem tohoto typu kapel - nezpívající kytarista a zbytek kapely si vyhonili super technické skladby plné zvratů a pak se pokusili do toho nějak nacpat zpěv. Alespoň si myslím, že to tak nějak bylo. Z jednotlivých skladeb se mi hodně líbí The Killing Hand. Ta by zrovna byla lepší bez toho kňourání. The Ones Who Help To Set The Sun má nádherný úvod. Light Fuse And Get Away, Status Seeker nebo Afterlife jsou taky fajn až na to klišoidní sólo na konci Afterlife. U The Ytse Jam se mi moc nelíbí ten začátek, ale jak se to rozjede, tak už je to dobrý. Taky závěrečná Only A Matter Of Time se mi líbí.

Nedokážu posoudit, jestli tehdy zněli nějak hodně jinak než ostatní kapely hrající art-rock/prog-metal, protože ty ostatní kapely neznám. Každopádně deska má dobrou energii, a to nejen díky Porntoyovi. Celá kapela hraje s přehledem a elánem (c) Jožo Čůráž. Můj zážitek z alba pozitivně ovlivňuje i fakt, že to místy zní jako soundtrack ke Starcraftu, což u mě vyvolává velmi nostalgickou atmosféru. Nevím jak hodnotit, protože většinu dalších alb jsem neslyšel buď vůbec, nebo jen párkrát. Tak z opatrnosti 3/5.
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 18:30  50953
BublaTo je pravda, tak velký dav fanoušků bych asi praštit nezvládl, hehe.
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 18:24  50952
To bys nás asi musel praštit víc, resp. asi skoro všechny kromě sebe a Keysera.
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 18:22  50951
BublaHonzo, Ty máš štěstí, že Tě znám tak dlouho, jinak bych Tě musel virtuálně vzít něčím po palici, aby se Ti rozsvítilo, hehe.
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 18:14  50950
Van Der Graaf Generator - World Record (1976)

Je neuvěřitelné, jaký rozdíl udělá několik měsíců. Tři nové skladby pro Still Life byly nahrány v lednu 1976, album World Record pak v květnu 1976 ve stejné sestavě. A je to zase krok někam dál. Ale - pozor - taky třetí album v cyklu (nepočítám Aerosol), a to je pro VDGG krizový den (c) Koudelka. Takže vybrusili z toho, nebo co? Změnou je rozšíření klávesového arsenálu (já vím, Banks to měl už dřív, o Wakemanovi nemluvě), stejně jako výraznější role pro Hammillovu elektrickou kytaru. Zvuk je tady zase ještě o něco čistší a "modernější". Je to fakt rozdíl oproti The Least We Can Do, což mi před měsícem a půl tolik nepřišlo. Ale ono třeba i takový Trick of the Tail vs. Nursery Cryme je dost velký zvukový posun. Hudebně bych řekl, že je to art-rock vstřebávající punkovou atmosféru, ale zároveň většina alba působí dojmem, že se zrodila z jamování. Což asi není tak úplně nepravděpodobné. Dokonce bych řekl, že to místy připomíná takové ty ursinyovské pomalu tekoucí plochy, kde se člověku do hlavy vrývá hlavně rytmus, i když atmosférou je to samozřejmě někde jinde. Je to ale taky ukrutně dlouhé album. Mohlo mít úderných 40 minut jako Godbluff, přijatelných 45 minut jako Still Life, ale ne, má 53 minut a fakt nevim, jestli to zrovna tady bylo potřeba. Je tady několik hlušších míst. Na druhou stranu záměrem mohlo být posluchače nějak naladit a pak ho hned zase nevyhazovat z křesla. Ať už to bylo jakkoli, výsledkem je album, které si po delší době vždycky pouštím trochu s obavami, ale pak jsem velice spokojený, hlavně na první straně. Druhou ale někdy nedoposlouchám.

When She Comes začíná vyloženě jako nějaký jam, trochu podobně jako Lemmings. A je to dobrá věc. Moc se mi líbí ty punkově humpolácké bicí v refrénu a Hammillova kytara v pozadí. No a po tango a reggae vsuvkách na minulých albech je tady tentokrát výborné syntezátorové flamenco. Dobrý je ale i konec té instrumentální části s klavírem (zase ti Psí vojáci, hehe). Hammill zpívá celou dobu vztekle punkově, což pokračuje i v následující skladbě A Place To Survive, která má taky na všechno dost času. Asi dva až tři riffy, refrén jak z nějakého vojenského cvičení, výborné hammondy, disko-reggae-ska-punkové nebo jaké bicí. Když už začne být skladba moc dlouhá, přijde v sedmé minutě ta instrumentální pasáž, kterou si dost užívám. Opravdu zajímavé místo, které nemá intenzitou daleko k Giant Squid/Octopus. První stranu pak v pomalém tempu zakončuje Masks, která má velmi silnou melodii. Zase mě moc baví bicí, hodně prostoru dostává Jackson a Hammill je konečně trochu víc v klidu. Vždycky to na mě působilo dojmem rychlé, možná až rock'n'rollové písničky přearanžované do pomalého ponurého dramatu. Pěkný odkaz na My Generation s "m-m-masochistic m-m-mumble". Skutečně výborné až po závěrečný Hammillův hrdelní tón, hehe. Asi moje nejoblíbenější skladba na desce.

Na druhé straně se nachází druhý pokus VDGG o dvacetiminutovou skladbu. A podle mě zase ne úplně povedený. Meurglys III (The Songwriters's Guild). Ten úplný začátek mi něco hrozně připomíná, ale nevím vůbec co. Možná Lizard. Zpívaná část je moc pěkná a ten hlavní motiv, který se opakuje jako mantra, se mi fakt líbí. Pomalejší část od páté minuty má taky působivou atmosféru, která mi dost připomíná jednu z prostředních částí Lighthouse Keepers. Pak se to výborně rozjede - lehké reggae náběhy v následující instrumentální části, potom ta kytarová část s hezkým zase trochu latinským nádechem. Nádhera. Nic podobného postaveného takhle na rytmech podle mě předtím ani potom neudělali. Rychlá část od dvanácté minuty je ještě dobrá, ale po poslední zpívané části se rozjede asi sedmiminutový reggae jam, kde se střídá kytara se saxofonem. Hammillova kytara tam zní trochu jako taková ta utýraná sóla Omara Rodrigueze Lopeze nebo možná jako Neil Young. Samo o sobě to není špatné, ale po těch předchozích pětatřiceti minutách to působí jako vata. Tohle je nejslabší kus alba, nemusel bych to tam mít. A to ještě není všechno. Mellotronový úvod a la Strawberry Fields Forever přináší Wondering, majestátní píseň téměř do kostela. Hodně se pod ni asi podepsal spoluautor Banton svými košatými klávesovými aranžemi. Začátek, pokud se ho dočkáte a album nevypnete v průběhu Meurglys, je moc pěkný. Flétnové a klávesové sólo dokonce působí jako trochu návrat ke zvuku jejich prvních desek. Hammill zpívá jako by právě vyhrál nějakou bitvu. Zase to má velmi dlouhý, ale zajímavý konec. Nicméně v kontextu zbytku alba to působí jako nějaký výlet časem do 19. století nebo kam. Někdy mě to moc nebaví, někdy jo.

World Record je skutečně zvláštní album. Zjistil jsem, že mě fakt baví a asi jsem ho neprávem opomíjel. První strana je výborná, půlka druhé taky, pak už je to slabší a Wondering mi vždycky přišla, že snad na album ani nepatří, i když není špatná. Vlastně ani nevím, jak to album hodnotit. Pět je moc, ale čtyři jsou málo, na to je deska příliš výjimečná tím, jak kombinuje art-rock, punk, reggae a všechno ostatní dohromady, a přitom to pořád zní jako VDGG.

lepší 4/5
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 17:43  50949
Už jenom asi šest alb VDGG, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 17:36  50948
BublaUž se těším na The Beatles.
bubla Bubla přesto - nebo snad právě proto 24.2.2020 17:30  50947
PepaCelou recenzi bych si podtrhal nesouhlasnými vlnovkami (c) Václav Klaus.
puschpull puschpull být nad věcí, pohoda a klid ... - AV-Com (Homepage) 24.2.2020 10:37 - Oblíbené kluby (06:43) 50946
PepaNovacekpři běhání bych to nezvládnul. Naopak při chůzi, hlavně v místech, která mám x-krát nachozená, si poslech hudby, ale převážně mluveného slova, doslova užívám.
Na druhou stranu nedokážu pečlivě sledovat hudbu či slovo při usínání. Po 10 minutách již nevím co poslouchám a druhý den si nepamatuji, kde jsem s poslechem skončil.
Při čtení je to v pohodě, pokud se nezpívá česky.
Cizí řeči neumím, takže vnímám hlas jen jako další hudební nástroj. :-)
pepanovacek PepaNovacek 24.2.2020 09:31  50945
puschpull Při čtení posloucháš muziku ? To si vůbec nedokážu představit. To je jako bych poslouchal muziku a přitom sledoval film. Já jsem jednou zkusil poslouchat při běhání (před lety) a ani při téhle činnosti to ne nezvládnu, ale nechci.

[ 30851 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt