Nebo co vyprávěla před skoro čtyřiceti lety máma... šla z obchodu, osmiletou ségru u sebe.
A přišla nějaká rumunská cigaňa, miminko v náručí a "peníze, prosím peníze, na jídlo pro miminko".
Ségra oči jak talíře, tak máma šáhla do tašky a "peníze vám nedám, ale vemte si tady pro miminko piškoty" a dávala jí pytlík piškotů.
Cigaňa né, né, peníze, peníze.
Tak jí máma nedala nic a ségře pak vysvětlila "vidíš, kdyby miminko mělo hlad, ráda si vezme piškoty... ale nechtěla, tak to asi měla na alkohol" a bylo.
A co si budem, na alkohol to neměla asi, ale skoro určitě.
A když se prej cigaňa po neúspěchu odebírala jinam, vztekle cosi po jejich brblala... no, nic slušného to asi nebylo. |